Naklíčenou řeřichou (resp. děložními lístky s kousky stonků) dodáme svému tělu vitaminy a vitalitu. Vlastně jde o tradiční listovou zeleninu, ke které se dnes vracíme. Důvodem je také snadné klíčení a pěstování v domácích podmínkách.
Řeřicha setá
Řeřicha setá (Lepidium sativum), kterou také známe pod jménem řeřicha zahradní, je jednoletá salátová rostlina, která pochází ze severní Afriky a západní Asie. Její vegetační doba je velmi krátká a v bytě za oknem můžeme tuto rostlinu pěstovat celoročně. Nepotřebujeme k tomu ani půdu a hnojivo, vyroste nám doslova z vody, stačí třeba namočená buničitá vata. Rostliny dorůstají za 4 až 10 dní, protože z řeřichy využíváme pouze děložní lístky. Čím jsou rostlinky starší, tím výraznější a palčivější je jejich chuť.
Řeřicha setá patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae) a jde o rostlinu mírného klimatického pásu. Dorůstá výšky 2 až 5 cm. Pokud necháme rostlinu vyrůst a vykvést, vykvete nám v červnu až srpnu drobnými bílými až načervenalými květy. Pravé listy jsou malé, laločnaté a trojdílné, barvy zelené až šedomodré. Plodem je šešule.
)
Děložní lístky řeřichy se konzumují zásadně syrové
Známé jsou 2 druhy této řeřichy, řeřicha úzkolistá a řeřicha širokolistá. Děložní lístky řeřichy se konzumují zásadně syrové (tepelnou úpravou řeřicha hořkne a ztrácí vitamin C) a jejich chuť je příjemně lehce peprná a vůně štiplavá. Způsobují to glykosidy, které jsou obsažené také v ředkvičkách a křenu. Řeřicha je vynikající do pomazánek, salátů anebo třeba na obložené chlebíčky.
)
Řeřicha obsahuje množství vitaminů a minerálů, které posílí náš organismus v zimním období. Řeřicha je zdrojem vitaminu C, A, B1, B3, B6, K, E, beta-karotenu a minerálů (sodík, draslík, fosfor, vápník, železo a také jód), dále obsahuje kyselinu askorbovou, nasycené mastné kyseliny, riboflavin a vlákninu. A samozřejmě i vodu.
Zárodky děložních lístků již 2 dny od výsevu
Zárodky děložních lístků uvidíte již po dvou dnech od výsevu a již po cca čtyřech až šesti dnech je můžeme konzumovat. Vždy odřezáváme horní části natí s děložními lístky, které pak opět rychle dorostou. Vystačíme si s obyčejným plastovým táckem či mělkým kelímkem, případně buničinou na podložce. Vystačí i papírové ubrousky a nebo kuchyňské utěrky ve více vrstvách na sobě. Pořádně je namočíme, navrch položíme semínka na husto a čekáme. Klíčení pak proběhne doslova v přímém přenosu. Než se objeví první lístky, je dobré výsev zakrýt průhledným materiálem, abychom udrželi vzdušnou vlhkost. Semena nesmí nikdy zaschnout.
)
Rostlině přitom nevadí ani zhoršené světelné podmínky v zimě a za deštivého počasí. Se semínky řeřichy nesmíme při výsevu šetřit, je třeba je vysévat velmi hustě, doslova jedno vedle druhého. Hrát si přitom můžeme i s tvarem výsevu, třeba do tvaru srdíčka. Velmi oblíbené je také velikonoční pěstování řeřichy například ve skořápkách.
Využití řeřichy
Mladé rostlinky můžeme přidávat do salátů, pomazánek, paštik, lze jí posypat různé pokrmy, třeba chlebíčky, ale i polévky. Lze ji též přidat do smoothie. Nejjednodušší je ozdobit si řeřichou chléb s nějakou pomazánkou, ale i obyčejným máslem. Konzumujeme zásadně v syrovém stvu (viz výše), bez tepelné úpravy. Výraznou chuť a aroma můžeme zjemnit citrónovou šťávou anebo medem.
Další méně tradiční listová zelenina
Kromě známých salátů, špenátu, mangoldu, kapusty, zelí a čínského zelí a řeřichy, o které je tento článek, lze pěstovat a konzumovat také například rukolu, kadeřávek, roketu, šruchu a nebo polníček. Ale též mladé kopřivy, mladé lístky smetánky lékařské a jiné zelené listy, i když v posledních případech jde spíše o byliny. Způsobem využití se však jako mávnutím kouzelným proutkem stanou listovou zeleninou. Zajímavou alternativou je také například lichořeřišnice, kdy konzumujeme listy i květy s antibakteriálními účinky (přírodní antibiotikum). Netradiční listová zelenina ukrývá mnohá překvapení.
)
