Návrhy, realizace zahrad - stránka 2

Největší zahradnické přešlapy mohou stát mnoho úsilí a peněz. Jaké to jsou?

V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.

Dvůr Čertousy vstal z popela před čtvrt stoletím a dnes je malým rájem na kraji Prahy

V roce 1906 získali velkostatek Čertousy s barokním zámečkem předci současných majitelů. Po znárodnění v roce 1948 však byl areál s budovami postupně devastován, v 80. letech 20. století se dokonce uvažovalo o úplné demolici a výstavbě velkokapacitní odchovny jalovic a vepřína. Naštěstí se to nestihlo a v roce 1993 získala majetek zpět v restituci rodina Stárů. Západní křídlo velkostatku, 110 metrů dlouhá stavba poskládaná z 5 hospodářských budov, byla přestavěna na tříhvězdičkový hotel, který byl otevřen v roce 1999. Historie Čertous je však hodně pestrá, stejně jako současné možnosti využití areálu. Otevřen je dokořán turistům, výletníkům i lidem milujícím kulturu pod širým nebem. Například v dubnu letošního roku zde měl koncert Laco Déczi s jazzovou kapelou Celula New York.

Nepřátelé na život a na smrt mezi rostlinami v zahradě. Které se mezi sebou nesnesou a naopak?

Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.

Betonové ploty v imitaci kamene vám vyrazí dech

Kdykoli jdeme nebo projíždíme kolem betonového oplocení z prefabrikovaných dílců, může působit na mnoho z nás uměle, nepěkně. Byť mívá reliéfní povrch, na první pohled poznáme beton a spíše než aby nabízel i funkci estetickou, je takový plot výhradně bariérou bezpečnostní zajišťující soukromí. A také bariérou protihlukovou. Jenže majitel pozemku se na takové oplocení musí dívat stále. A právě proti tomu vystoupily razantně betonové ploty v imitaci kamene. Skutečně vypadají, jako by byly kamenem obložené, ne náhodou je proto lze použít i jako obklady na zeď. Používá se také pojem umělý kámen.

Dům jako kaple určená k modlitbám? Nebo moderní stavba v barokní zahradě, která si hraje se světlem?

Na úvodní fotografii jsme úmyslně nechali dům, který byl pojmenován Oskar, zrcadlit na hladině rybníčku pod svahem, na kterém budova stojí. A upřímně, raději bychom ho přejmenovali na Kapli. Zvenčí tak totiž v mnoha ohledech vypadá a velmi noblesně, oduševněle až duchovně působí i uvnitř. Dům byl navržen architektem Janem Žaloudkem, který se touto stavbou, troufneme si říci, tak trochu zapsal do historie. A kde domek stojí? V jihočeské Kamenné Lhotě u Borotína, ve velkorysé užitkové zahradě, která původně náležela k sousedícímu zámku.

Mulčujte s rozumem. Tím kůrovým šetřete, rostlinám moc neprospívá

Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.

Z historie skleníků. Za jejich vznikem stála závislost císaře na okurkách

Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.

Skleníková teorie. Co vlastně dělá skleníky tak užitečné?

Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?

Chaos gardening. Přirozenost, nahodilost, neuspořádanost a biodiverzita

Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.

Zlepšováky za pár korun. Druhá várka nápadů, kterými můžete ušetřit a pomoci si na zahradě

Když vám někde chutná, neměl by člověk odcházet polosytý a nedojedený. A proto je tu druhá várka výživných nápadů, které vám letos mohou na zahradě pomoci a přitom ušetřit. Dodáme, že některé z nich jsou trochu bez záruky, a bude záležet jen na vás, jak dalece se jimi inspirujete.

Jak spolehlivě zabít strom. Návod, který se vám nevyplatí

Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.

Zahrada bez trávníku? Jde to, stačí jenom odlišný přístup a odvaha

Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?

Plevele. Nový trend ve světových metropolích, města se mění a mají chutnat i léčit

Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.

Zlepšováky za pár korun. Čím si prý letos můžete pomoci na zahradě?

Skipas ani zásoby na solení chodníků se letos zatím moc nevyplácí. Zima by nás ještě mohla překvapit, ale prozatím to vypadá spíš na předčasné jaro. Spolu s tím ožívají i nejrůznější „jarní“ nápady a zlepšováky pro vaši zahradu. Jsou určitě úsporné a vychytralé, to ano. Ale jestli opravdu fungují? Budete to muset vyzkoušet sami. Uspět, nebo se spálit.

Kvíz: Organické hnojivo, hnůj, zvířecí exkrementy. Rozeznáte, ke kterým zvířatům které patří?

Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.

Kvíz: Co roste nejčastěji ve vašich trávnících? Poznáte druhy žádoucí i nechtěné?

S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.

Ušetřit zahradou? Ale co rajče za patnáct stovek. Jak začít se zahradničením ekonomicky?

Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?

Aby se hory nesesypaly, ale zelenaly. Finty, jak udržet kopcový záhon pohromadě

Kopcové záhonky jsou fajn nápad, který ale málokdy funguje tak, jak si představujete podle hezkých obrázků. Ti, kdo je budují, totiž často zapomínají na potřebné minimum konstrukčních znalostí. Jen s nimi může být hromada vysoká a úzká současně, a přitom se nerozpadnout. Jak postupovat?

Bylinková zahrada ve Valticích. Brzy to propukne, první bylinky se derou z půdy

Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.