Černé skládky jsou obrovský problém (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Nelegální ukládání odpadů, tzv. černé nebo divoké skládky, jsou prazvláštním výsledkem univerzálního spojení lidské hlouposti a lenosti. I když se tenhle fenomén může zdát zločinem bez oběti, neškodné rozhodně nejsou. Co dělat, když na takovou někde venku narazíte? Nebo když taková vzniká na vašem pozemku?

To, že nepovolené skládky vizuálně hyzdí krajinu, je sice nejvíc patrné, ale vlastně je to až to poslední. Horší je, že jsou potenciálně nebezpečné únikem nejrůznějších látek do životního prostředí. Jakých? To je právě to: zatímco na skládce legální a povolené je ukládaný odpad přesně specifikován a podle toho před možnými úniky zajištěn, u černé skládky vlastně nikdy nevíte, co by na ní mohlo ležet, a jakou to má minulost. I když jsou si navenek hromady a haldy divokých skládek podobné, svou skladbou a důsledky pro široké okolí se mohou dost lišit.

Černá skládka? Cokoliv, co si dokážete představit

Materiál na nich ukládaný může mít zdánlivě „nevinnou“ biologickou povahu. Třeba výlisky hroznů vína, zbytků kompotů nebo kompostu, posekané trávy, chlévské mrvy. Už tím může lákat nenechavé hlodavce, rodinky potkanů, divokou zvěř. A tím fungovat jako brána nepůvodních a invazních druhů rostlin do přírody. Je tu zápach a prašnost. Zrovna tak se ale s  depozicí mohou pojit rizika infekční. Nikdy nevíte, jestli těch pár povalujících se fošen nepochází z chlívku s prasaty s červinkou nebo kurníku zamořeného čmelíky. Zavážka stavební suti nezpevní terén, ale na desetiletí zprzní půdu pod sebou. O vyvezené střepy se může kdokoliv pořezat. Stejně jako o nejrůznější plechovky, rezavé kanystry a plechy. Z nichž mohou (a unikají) nejrůznější chemikálie, otravující půdu a zdroje vody pod zemí, nebo podněcující vznik požáru. A černé skládky, ponechané bez kontroly mají navíc tu nepříjemnou vlastnost, že postupně přirůstají a zvětšují se.

Téměř nepochopitelné, když je pomalu v každé obci sběrný dvůr a pokuty za černé skládky jsou vysoké (Zdroj: Shutterstock)
Téměř nepochopitelné, když je pomalu v každé obci sběrný dvůr a pokuty za černé skládky jsou vysoké (Zdroj: Shutterstock)

Svinstvo může rozfoukat vítr po okolí, může je spláchnout voda. Staré plesnivé a zavšivené hadry a plasty se tu budou válet a rozkládat se, uvolňovat své částečky do okolí, stovky let. Mezi zdánlivými banalitami a zásadními riziky tu není daná jasná hranice, protože na černé skládce může být bez ladu navršeno opravdu cokoliv, co si jen vaše fantazie dokáže představit. Když někomu prošlo vyvezení balíků starých novin, proč by pak nevyvezl eternit s azbestocementem, staré autobaterie s kyselinou nebo sudy od postřiků? Navíc jsou tyhle nelegální deponie odpadu hloupé už z principu, protože jsou naprosto zbytečné: není to tak, že by ten odpad nebylo kam dát. Veškerou přepestrou zavážku věcí, které tu najdete, můžete naprosto legálně vyvést jinam, do specializovaných zařízení, kontejnerů, sběrných dvorů. Místo správného řešení si ale někdo vybral to lidsky nevysvětlitelně stupidní.

Někdo tu vyřešil svůj problém s odpady tím, že z něj udělal problém ostatních. Možná ušetřil čas, cestu a pár korun. Ale všechny to nakonec přijde draho, protože likvidace takové skládky, právě kvůli své nespecifikované a nekontrolované povaze, není zrovna snadnou záležitostí. Nepochopitelná je i ta lenost: když už si jednou někdo dal práci, aby odpad umístil na vlečku/korbu/valník, mohl jej už klidně odvézt na legální skládku, ne? A ne někam do stráně nebo příkopu…

Problém, který je víc na očích

O tom, proč jsou teď nepovolené „černé“ skládky takové téma, můžeme jen spekulovat. Už tradičně bývají větším trnem v oku z kraje jara, když sejde sníh a zem ještě neobrůstá křovím a nejrůznějším plevelem. Protože na ně tehdy jde nejvíc vidět. Vzniku nelegálních skládek mohla nahrát delší sezóna pandemické karantény: doma bylo více času na přestavby a úklid, s čímž se jistě pojil vznik odpadů. A ne každý s nimi chtěl zajíždět až do sběrného dvora. Navíc se venku pohybovalo méně lidí, a nepřítomnost svědků nahrává každému „zločinu“. Přitom poplatky za ukládání odpadů na skládkách narůstají, takže někdo chtěl možná šetřit. Podstatné je, že jste někde při procházce po okolí rodné vísky, při túře na okraji lesa nebo přímo na okraji svého pozemku na jednu takovou blíže nespecifikovanou nelegální skládku narazili. Co s tím teď?

Autoři takovéto nádhery buďto vůbec nepřemýšlí a nebo kalkulují, že jim to nikdo nedokáže (Zdroj: Shutterstock)
Autoři takovéto nádhery buďto vůbec nepřemýšlí a nebo kalkulují, že jim to nikdo nedokáže (Zdroj: Shutterstock)

Nenechejte si to pro sebe

První krok je jasný. Nepovolenou skládku je třeba nahlásit. Komu? Ne úplně nejsnazší, ale zdaleka nejjistější cestou je oslovit přímo konkrétní úřad (obecní, nebo úřad obce s rozšířenou působností, městský), respektive přímo odbor, pod který problematika odpadového hospodářství, odpadů a nelegálních skládek spadá. Tím úřadu zavdáváte podnět k řešení. Úřady pracují svým vlastním tempem (jejich ticho by ale rozhodně mělo pominout do 30 dní), takže není od věci si pojistit aktivní řešení tím, že souběžně informujete i místní policii (městskou policii, obecního šerifa). A tuhle konkrétní skládku učiníte ještě o něco více viditelnou tím, že ji třeba zanesete do systému mapování skládek (ZmapujTo, ZlepšemeČesko). Bude se to hodit.

Je to malá skládka (jedna vyvezená kolečka?) a nepřijde vám, že by tu nutně muselo dojít k zásadní katastrofě? Pak by to mohlo stačit. Máte ale snad pocit, že by odpady mohly mít drastičtější dopad na životní prostředí (řekněme podezřele fosforeskující barely zavezené někam k přírodní rezervaci) nebo je to plošně opravdu velká skládka? Pak informujte i Policii ČR a Českou inspekci životního prostředí, a buďte jim ku pomoci. Zrovna tak se můžete obrátit na vodoprávní, stavební či státní veterinární úřad/ústav, tam, kde se to místně a danou situací hodí. Je to trochu fuška, ale vyplácí se. Proč? Protože každá píď půdy u nás má svého majitele a čím dříve se o skládce bude vědět, tím dříve se s ní začne něco dít.

Druhý procesní krok souvisí s tím, komu vlastně pozemek, na němž se divoká skládka nachází, patří. Pokud se jedná o pozemek v majetku obce, je to v podstatě dobře. Pro vás, protože toho k řešení moc není, a sama obec (výhledově) musí zjednat nápravu a odpad odstranit. V příkopu u silnice pak bude pravděpodobně obec jednat o odstranění odpadu s provozovateli komunikace (silničáři), na kraji hospodářského lesa dost pravděpodobně s Lesy ČR. Proč? Inu, právnickou hantýrkou řečeno, povinnost vlastníka zavazuje… Černá skládka je totiž problémem toho, na jehož pozemku leží. Což klidně můžete být i vy. A vám pak může příslušný úřad uložit povinnost skládku odstranit. To už tolik nepotěší.

Marný boj s větrnými mlýny a nebo spíše hlupáky a ignoranty (Zdroj: Shutterstock)
Marný boj s větrnými mlýny a nebo spíše hlupáky a ignoranty (Zdroj: Shutterstock)

Souboj, ze kterého můžete vyjít se ctí, ale ne jako vítěz

Že to nedává moc smysl, uklízet nepořádek, který jste neudělali? Tak asi to není jediná podivnost, která se v našich zákonech nachází. Určitou logiku a vyšší smysl to ale má. Právě proto, že každý kousek půdy má svého majitele, zvyšuje se tím i prostor pro řešení problematiky nelegálních skládek, protože ta navezená suť nebo staré pneumatiky k někomu (byť tedy často dost nezaviněně) vždycky patří. Třeba k vám. A malinko na vině vzniku skládky přeci jen jste. Třeba tím, že jste svůj pozemek neoplotili mnohametrovou hradbou z oceli a drátů, a vlastní příjezdovou cestu jste nechali nezajištěnou, a tím jste možná trochu ponoukli ty neznámé vyvažeče odpadů… je to trochu podobné, jako když neodhrnete chodník (zasněžený/zledovatělý chodník) a někdo si na něm vlastní nešikovností poláme nohy.

Ale to je už jedno. Skládka na vašem pozemku je vaše. A teď jde o to, jestli jste ji založili, nebo ne. Dá se odtušit, že nejspíš ne, a radost z ní rozhodně nemáte. Zvlášť, když vám teď úřad ukládá, abyste ji odstranili. Odstranění skládky není lacinou nebo ne-pracnou záležitostí, a správně by vzniklé náklady měl uhradit její „zakladatel“, původce. Ten, kdo sem ten bordel vyvezl. Zjistit, kdo to byl, je pak na pověřených úřadech. Což se jim může a nemusí povést. Víte sami moc dobře, kdo tuhle skládku založil? Bude dobře, když to někam do protokolu zmíníte. Tedy, máte pro to, mimo vlastního podezření nějaký jiný důkaz, než jen to, že jste to slyšeli v hospodě… kde se tak nějak obecně ví, který soused zrovna vyklízel? Nejspíš asi ne. Nic si z toho nedělejte.

Ostatně, s nejrůznějšími „důkazy“ je dnes trochu problém, a to zdánlivě ideální video nebo fotky dokumentace skládkovacího činu je dnes svou legalitou taky dost sporné. Mimochodem to, že někde z pohozených pytlů na louce vypadnou dopisní obálky nebo časopisy s konkrétní adresou, je sice užitečnou indicií pro vás, ale úplně to ve světle slepého zákona většinou neobstojí. Zrovna tak je tam někdo mohl nastrčit, že?

Skoro člověka napadá, že by se hodila nějaká pěkná společenská bojová hra, jako třeba ZASTŘEL SI SVÉHO SKLÁDKAŘE (Zdroj: Shutterstock)
Skoro člověka napadá, že by se hodila nějaká pěkná společenská bojová hra, jako třeba ZASTŘEL SI SVÉHO SKLÁDKAŘE (Zdroj: Shutterstock)

Komunikace s úřadem je základ

Komunikace s patřičným úřadem, zmíněná o něco výše jako zdlouhavá, je ale naprostou nezbytností. A svým vstřícným (a jen lehce nahněvaným) přístupem můžete dobré věci hodně pomoci. Už tím, že jste černou skládku sami nahlásili (což ze zákona jako vlastníci pozemku stejně musíte), by mělo být jasnější, že nejspíš nebudete jejím původcem. S břemenem odklizení skládky by vám tak úřad mohl/měl pomoci. Když se zadaří, což není pokaždé. Že proti výzvě skládku vlastními silami neodstraníte? Tedy, že si kvůli cizí hlouposti/lenosti (nebo možná zlomyslnosti souseda) nevezmete den volna z práce a nenaložíte na vlečku nebo přistavený kontejner, nezavezete na vlastní náklady do sběrného dvora… vůbec se vám nedivíme. Hodí se uvést do záznamu, že odklízení v plánu nemáte. Třeba proto, že k tomu nemáte techniku a prostředky.

Sankcionováni za to od úřadu nebudete. Aspoň že tak. Úřad vám ale může uložit povinnost zajistit vzniklou skládku před jejím dalším rozrůstáním a návozem odpadu. Většinou je to ozřejměno a popsáno v dodané důvodové zprávě. Třeba tím, že by to chtělo závoru na příjezdové cestě, zámek na bráně nebo neděravý plot, vše potažmo doplněno výstražnou cedulí o tom, že tahle skládka určitě není legální (a možná třeba nějakou skrytou fotopastí poblíž, co myslíte?). Protože za tohle by někdo měl zaplatit a neměli byste to být vy. Že je to nad vaše možnosti? Znovu by tu svou asistenci mohl/měl projevit příslušný úřad. Protože jinak se skládka bude brzy rozrůstat a to nejspíš i na pozemky sousední, případně obecní. A pak už to bude jejich problém.

Prostě nádhera, tady se musí žít (Zdroj: Shutterstock)
Prostě nádhera, tady se musí žít (Zdroj: Shutterstock)

Pokud se rozhodnete skládku odstranit svépomocí, nic vám v tom nebrání. Jen si prosím předem neodpusťte ono úředně-administrativní kolečko. Je to dost nešťastné, ale v určité fázi nakládání nepořádku ze skládky se nedá poznat, jestli ji likvidujete, nebo náhodou zrovna nezakládáte. Faktury za práci, materiál a ukládací poplatky si přitom dobře schovejte. Budou se vám hodit, až budete tyto náklady vymáhat. Po kom? Inu, po obci (úřadu), která vám povinnost odstranění skládky na vašem pozemku uložila. Že je to chaotické a zmatené? Ano, máte pravdu. Ale tak to prostě je. Protože vaší povinností (coby majitele pozemku) je se postarat o to, aby z něj někdo nedělal černou skládku. A je vaším nejlepším zájmem, aby co nejrychleji zmizela a už se znovu neobjevila.