Britové „slaví“ každý říjen svůj Unblocktober. Co to je? Nečekejte fangle a balustrády, ani mávátka nebo průvody ulicemi. V krátkosti se jen pokouší tento měsíc zasvětit vzdělávací kampani, v níž se veřejnosti osvětluje, co se do kanalizace nemá splachovat. Protože jinak už příští měsíc budou zase „slavit“ rekordní ucpávky potrubí. A bohužel se to týká i nás, i když odpad neslavíme.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Jaká je vlastně životnost solárních panelů? Dobrou zprávou je, že od prvních exemplářů, které byly porůznu ve světě nesměle osazovány v 90. letech, se technika, design i materiálová skladba dost posunula. I tak ale platí, že k opotřebení dochází. V závislosti na údržbě po patnácti, dvaceti letech. A po pětadvaceti až třiceti letech? To zkrátka neobstojí ani nejkvalitnější soláry.
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Potřebu změny zpravidla vycítíme až tehdy, kdy už je pozdě. A to platí i v případě zaneřáděných kuchyní. Teprve v ten moment, kdy se v nich každá aktivita stane nesmírně komplikovaná, začneme přemýšlet, jak to vůbec mohlo zajít tak daleko. Tohle jsou ty přehlížené signály, že vaše kuchyně spěje ke katastrofě.
Po celém světě se „povalují“ miliardy tun dřevěného odpadu. A každý rok k nim další stovky milionů tun přibydou. Není to ekologické ani hospodárné, nemluvě o tom, jak takové mrhání zdroji vede ke zbytečnému kácení živých vzrostlých stromů. Co s tím? Kácet méně, lépe recyklovat. Třeba skrze dřevěnou pastu.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Počátkem roku proběhla médii zpráva, že třídění kovových obalů, zejména plechovek od nápojů, prošlo revolucí. Můžete je totiž házet do žlutých kontejnerů na plasty. Neplatí to ale všude…
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
Packwall je stavební materiál, který vzniká recyklací z použitých nápojových kartonů. Určitě vás ale nechceme zatěžovat čtením dlouhého článku, nad kterým strávíte mnoho minut. Za mnohem efektivnější a názornější zdroj informací jsme zvolili následující krátká videa.
V roce 2023 se v ČR vytřídilo zhruba o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. A to je rozhodně škoda. Ne že bychom my Češi netřídili jako diví, vlastně v tom patříme v Evropě k nejlepším, jenže právě sklo patří při třídění k nejdůležitějším surovinám. Sklo se totiž jako obalový materiál dá používat opakovaně, zachovává chuť i nutriční vlastnosti potravin a je možné ho recyklovat na 100 %. Nové skleněné obaly přitom mohou obsahovat až 90 % použitého (recyklovaného) skla.
Od ledna 2026 by se měl zásadně změnit způsob nakládání s plastovým odpadem v Česku, ale i s plechovkami od nápojů. Místo do popelnic budeme nosit PET lahve a plechovky zpátky do obchodů. Vláda schválila ve čtvrtek 10. října novelu tzv. obalového zákona.
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Nejmenší problém mohou pro zahrady představovat přívalové deště, pokud voda pouze spadne na plochu vaší zahrady, nebo rychle steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Povodeň s nánosy toxického bahna v zahradě je však problémem vážným. Navíc toho po ní v zahradě často mnoho nezůstane a z těch rostlin, co zbydou, je třeba mnohé zničit dodatečně. V každém případě dovede napáchat velké škody jak přívalový déšť, tak povodeň. Jak sanovat postiženou zahradu?
Recyklace stavebního odpadu je slibný koncept, ale má své mouchy. Snižuje totiž hodnotu zpracovávaného materiálu. Pomalá a pečlivá dekonstrukce by byla lepší, pomohla by zachránit hodnotu užitého materiálu. Jenže to by znamenalo i zřízení databáze užitého materiálu.
Klukovské sny o tom, že se staneme popeláři, rychle vyprchají. Nejspíš proto, že profese popeláře není ve společenském žebříčku řazena zrovna vysoko. Přesto by bez nich nedokázalo žádné sídlo fungovat dlouho. A naplánovat trasu svozu odpadů? Oříšek pro chytré mozky.
Každý den se na světě vypije okolo 2,25 miliard šálků kávy. Ne každý to ale vnímá pozitivně, coby jasný důkaz toho, že svět je vlastně v pořádku. Řadu lidí deptá objem odpadů, spojených se vznikem toho famózního a život probouzejícího elixíru. Odpadu, který vzniká procesní cestou, spařením pomletých pražených zrn. Zkrátka lógru. Co ale s ním?
Jsou nehezké, to ano. Ale nebezpečné nejspíš úplně nebudou, takže je škoda nějak nezužitkovat. Pořád je to lepší, než je nechat válet na jedné hromadě, aby sloužily jako líheň pro komáry. Jenže k čemu se vlastně mohou hodit staré pneumatiky? Nápadů je víc než dost.
Dánský umělec Thomas Dambo opustil svou původní práci, aby se stal umělcem, který ukazuje lidem, že krásné věci se dají udělat i z odpadů. A nejikoničtějšími realizacemi se v jeho případě stali obří severští trollové postavení z odpadního dřeva. Pokud přemýšlíte o nějaké vkusné dekoraci pro svou zahradu, obřího trolla si sice od tohoto dánského umělce zřejmě neobjednáte, ale o to tu nejde. I on sám se snaží lidi inspirovat a motivovat. A možná právě vás inspirace vtipně koncipovanými trolly obřích rozměrů přivede k nějakému neobvyklému řešení, jak využít svůj odpad vkusným způsobem.
