Písečná protěž neboli smil ozdobí zahradu a pomáhá játrům, žlučníku i ledvinám

Smilů (Helichrysum) roste v přírodě mnoho druhů, všechny jsou si však podobné svým vzhledem i účinky. Nejčastěji se využívá smil písečný a právě smil úzkolistý neboli italský. Již z jeho jména vyplývá, že roste ve Středomoří a roste zde jako rostlina vytrvalá. Ovšem nepochází z Itálie, ale z Turecka. V našich podmínkách se mu může dařit pouze jako letničce, zimu u nás nepřežije. I když jej najdeme na našem území i volné přírodě, ale pouze velice vzácně a je chráněný. Pokud byste si chtěli smil zachovat pro příští sezonu, je třeba jej pěstovat v květináči a zazimovat na slunném, ale nepřetopeném stanovišti. Nemá též rád vlhko, zaléváme proto jen opatrně, v zimě pak obzvláště.

Semena i sazenice koupíme snadno v zahradnictví. A jeho pěstování je poměrně snadné. Smil italský upřednostňuje písčité, spíše suché a kyselejší půdy. Výborně proto roste v blízkosti jehličnanů, kde kvete po celé léto, tedy od července až do září. V květináči se mu bude dařit například ve směsi kvalitní listovky a písku. A ještě jednou si zopakujme – se zálivkou opatrně.

Smil roste keřovitě, kompaktně a mírně převisle. Dosáhne výšky nejvíce 60 cm, ale dovede se roztáhnout do šířky až 90 cm. Potřebuje proto okolo sebe trochu více prostoru. Ideální je vysadit smil jako letničku do skalky, na slunný svah, ale i do okrasného záhonu, případně do velké nádoby spolu s jinými rostlinami. Pěstovat lze i zakrslé formy smilu. Smil odolá telotám do -10 °C, při nižších teplotách již promrzají kořeny. Je tedy zakrytý schopen přežít mírnější zimy například na jihu Moravy. Při nadměrné zálivce a přemokření je smil napadán plísní šedou.

Smil můžeme množit ze semínek, ze stonkových řízků i dělením trsů. Květy i listy sbíráme ideálně za slunného dne a sušíme kvůli obsahu silic za teplot, které nesmí přesáhnout 35 °C.

Léčivé jsou výrazně žluté květy, ze kterých připravíme léčivý čaj, resp. výluh. Tento výluh pomáhá při detoxikaci, podporuje látkovou výměnu, pocení a produkci žluči, snižuje krevní tlak. Léčí játra i ledviny, pomůže při zánětech dýchacích a močových cest, je účinný proti bakteriím, virům, plísním a střevním parazitům. Silice, které smil obsahuje, mají uklidňující účinky a zmírňují bolest. Z květů se proto připravuje i olej používaný při masážích svalů. Potírají se jím také spánky při bolestech hlavy, migrénách a nervozitě. Uklidňuje i inhalování silic a pomůže nám s usínáním. Léčí modřiny a otoky.

V kuchyni nám pak smil nahradí kari koření i maggi, výborně totiž dovede zvýraznit chuť polévek. Ne náhodou se právě smilu říká lidově maggi a nebo kari bylinka. Ovšem v tomto případě používáme listy a nikoli květy. Listy též využijeme do marinád při grilování masa, výborné jsou k tymiánu, rozmarýnu a levanduli. Hodí se i do orientálních jídel, kde dochutí rýži, ale i brambory a těstoviny. Smilem lze v kuchyni nahradit například libeček.

Smil se také výborně suší, přičemž si uchovává své velmi jasné barvy, hodí se proto do suchých květinových aranží a vazeb, vypadá usušený výborně i ve váze bez vody a zároveň má schopnost odpuzovat hmyz a čistit vzduch. Sušené květy a listy smilu si navíc můžete zašít do polštářku a hned se vám bude lépe spát. Ve skříni pak takový polštářek odpudí moly šatní. Opravdu všestranný pomocník v domácnosti! Drobný kulturista mezi bylinkami.

A ještě jednou výjimečnou schopností se může smil pyšnit. Pokud se vám na chatě, chalupě či u domu potuluje vysoká zvěř, okusující stromky, smil tomu zabrání. Vysoké zvěři totiž vůbec nevoní. Stačí proto vysadit smil jako přírodní bariéru. Navíc získáte i krásnou dekoraci.

Dokud smil nevykvete, připomíná druhový přechod mezi levandulí a rozmarýnem. 

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, idnes.cz, wikipedia.org, pixabay.com