Některé pokojovky v zimě hnojení potřebují a důvodů může být více, ovšem většina odpočívá a proto bychom je hnojením jen zbytečně rušili. Některé můžeme po delší době trochu přihnojit, mnohé si však na svou dávku hnojiva rády trpělivě počkají až do jara.
Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Aby pokojové rostliny přečkaly zimu, tedy ve většině případů období vegetačního klidu, naprosto bez úhony, vyžadují odpovídající péči (a nebo naopak nepéči). Základní pravidlo je přitom jasné: hnojíme a zaléváme především rostliny v zimě kvetoucí.
Letoší sezóna je již za vámi a s úrodou v zahradě to nebylo zrovna slavné? Tedy s tou, co nezničil mráz ani škůdci? Jaké chemické prvky rostliny zásadně potřebují? Jaké děláme největší chyby v jejich výživě?
Začaly se vám rostliny obalovat jemnou pavučinou? Pak máte nejspíš co do činění se sviluškami. Ještě než situace dojde tak daleko, varuje vás náhlé žloutnutí listů, z kterých tito škůdci vysávají šťávu.
V obchodech se s guanem setkáváme běžně, prodává se buďto slepičí tekuté či granulované a nebo granulované guano mořských ptáků. Ovšem právě slepičí guano si můžeme snadno vyrobit sami.
Zdravá, kyprá a humózní půda, optimálně propustná, drží vodu nejlépe. Nevyžaduje proto tolik závlahy. Možná vás poslední roky vyděsilo, jak rychle půda ve vaší zahradě vyprahne. Pomozte jí a tím i pěstovaným rostlinám.
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) je druhem tesaříka (mimochodem – je jich mnoho), který se vyloženě specializuje na krovy nejlépe nových domů, ale i těch starších. Tedy najdeme jej i jinde, ale pokud se pustí právě do vašeho krovu, máte podobný problém, jako s dřevomorkou, což je velmi nebezpečná dřevokazná houba.
Mravenci mohou být v zahradě nepříjemní, například uhnízdění v písku dětského pískoviště, nebo svou farmářskou schopností chovat si mšice pro sladký nektar, na druhou stranu jsou ale též velmi užiteční. Raději než mravence likvidovat, je proto lepší mravence vypudit z míst, kde je nechceme.
Sršeň – jak se vypořádat s tímto navýsost nepříjemným sousedem, a přežít to pokud možno bez úhony?
Přinášíme vám jednoduchý návod pro začátečníky, jak správně zaštipovat rajčata. Bez zaštipování by totiž úroda byla mnohem slabší. Zároveň je třeba bojovat s nemocemi a škůdci.
Našli jste na listech své hrušně rzivé ostrůvky? Není divu, poslední dobou se tato choroba silně rozšířila. Jak se projevuje, co je její příčinou a jak s ní bojovat?
První a nejdůležitější krok, kterým se zbavíme plísní na okurkách a jiné zelenině, je ošetření kořenů před vysazením předpěstovaných sazenic. Řešení se jmenuje Pythium oligandrum.
S ochranou rostlin před plísněmi a škůdci musíme začít již v časných fázích růstu, ovšem nejvíce musíme zakročit vždy krátce před sklizní. Co lze použít kromě rizikové chemie?
Trávník si zaslouží pečlivou a pravidelnou péči. Pokud není jeho stav po zimě ideální, je na čase ho trochu oživit. Pro správnou péči je potřeba určit příčinu problému. Těch může být celá řada.
Již v předjaří respektive časně zjara patří ochrana broskvoní před kadeřavostí k prvním zahrádkářským činnostem. A opravdu se nevyplatí ji podceňovat.
Máte v zahradě jabloně a přesto kupujete „ukázkové“ plody dovážené ze zahraničí, protože právě vaše jablka nedosahují takové jakosti?
Škůdce si domů přineseme spolu s rostlinami ze zahradnictví či květinářství, zaneseme si je do bytu při letnění rostlin, nebo prostě vlétnou dovnitř oknem a začnou se množit. Jaké známe nejčastější škůdce pokojovek?
Je zcela logické, že pokud se na jaře začnou v zahradě množit škůdci jakéhokoli druhu, museli zde s největší pravděpodobností přezimovat. Kteří to jsou?
