Jak správně zaštipovat rajčata a jak bojovat s chorobami a škůdci Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Přinášíme vám jednoduchý návod pro začátečníky, jak správně zaštipovat rajčata. Bez zaštipování by totiž úroda byla mnohem slabší. Zároveň je třeba bojovat s nemocemi a škůdci.

Zaštipujeme rajčata

Zaštipování rajčat vlastně není nijak složité, je jen třeba vědět, jak na to, co zaštipovat a v jakém rozsahu. A když rostliny rajčat zaštípnete správně, zvýšíte úrodu a jakost plodů. Při zaštipování odstraňujeme boční výhony, které vyrůstají v úžlabí listů. Zároveň nezapomeňte na oporu, ke které rostliny vyvazujete. A jsou-li plody příliš těžké a větvičky s nimi leží na zemi, podložte je podestýlkou, třeba slámou. Zabráníme tak hnití rajčat. Jako podložení však lze použít i kousek dřeva.

Boční výhony rajčat by bez zaštipování odebíraly rostlinám příliš mnoho síly. Výhony zaštipujeme rukou či pomocí nehtů, případně ale můžeme použít i zahradnické nůžky. Je třeba odstranit každý boční výhon, který se objeví za listem. Boční výhony rostou zpravidla uprostřed v úžlabině mezi dvěma silnějšími výhony. Pokud použijete k zaštipování ruční nářadí, je třeba použít před přechodem na další rostlinu vždy desinfekci, aby nedocházelo k přenosu viróz z jednoho rajčete na druhé.

Boční výhony je třeba vylamovat, dokud jsou ještě mladé a křehké. Vlastně jde o identickou činnost, jako když na vinné révě vylamujeme takzvané fazochy. Díky odstranění této zelené hmoty se k plodům dostane víc sluníčka a proto snáze dozrávají. Boční výhony navíc neberou rostlinám sílu a navíc jsou rostliny lépe chráněné před napadením plísněmi a houbami. Ty mají totiž rády vlhké prostředí.

Nejnebezpečnější nemoci a škůdci rajčat

Mezi choroby rajčat patří virózy, nemoci bakteriální i napadení houbami. Velmi nebezpečná je plíseň bramborová, která napadá všechny nadzemní části rostlin včetně plodů. Tvoří šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle rozrůstají a hnědnou. Na listech najdeme tyto skvrny nejčastěji na jejich okrajích, ty postupně zasychají a rychle uschnou celé listy. Proti plísni bramborové zabírá chemická ochrana, ale v době postupné sklizně je to velmi mrzuté. Proto raději zprvu napadené části rostlin, případně celé rostliny, odstraňujeme a likvidujeme (určitě nepatří na kompost). Jako chemickou ochranu lze použít přípravky Acrobat MZ WG, Ortiva, Ridomil Gold MZ, Pepite, případně soupravu pojmenovanou Zdravé rajče (obsahuje Acrobat MZ účinný proti houbovým chorobám a Harmonie Stimulátor zlepšující zakořeňování díky aktivnímu stříbru). Souprava Zdravé rajče se používá při výsevu či výsadbě. Na dozrávající rajčata lze využít bylinný výluh, který se vyrábí především ze šalvěje. Tento výluh podporuje správný růst rajčat a tvorbu plodů, zároveň zvyšuje obranyschopnost rostlin před nebo v době výskytu plísně bramborové.

Rajčata také bývají sužována suchou hnilobou konců plodů rajčat. Obranou vůči ní je speciální hnojivo s vyšším obsahem vápníku. Toto hnojivo aplikujeme při prvních příznacích a nebo na konci sezóny při dozrávání plodů. Aplikuje se zásadně postřikem na listy. Použít můžeme bezchlorový koncentrát vápníku s dusíkem, hořčíkem a mikroelementy, případně suspenzní hnojivo na bázi dusičnanu vápenatého a močoviny, která také obsahuje hořčík a stopové prvky.

Nejčastějšími škůdci rajčat jsou mšice, molice, slimáci včetně plzáka španělského, ale i svilušky a třásněnky. Chemická ochrana především před mšicemi a molicemi se doporučuje nejdéle 14 dní před začátkem postupné sklizně. Později jsou vhodné již jen přírodní prostředky například na bázi oleje a bylinné jíchy, například kopřivová, kterou naředíme a lijeme na list. Nejdůležitější je chemické ošetření při prvním výskytu těchto škůdců a to opakovaně.

Co se týká slimáků a hlavně pak plzáka španělského, nejlepším způsobem ochrany je pravidelný ruční sběr. Vyzkoušet můžete cokoli, ale ruční sběr především po dešti a za rosy k večeru a brzy ráno, přinese dlouhodobé výsledky. Tedy pokud vám slimáky nehází soused přes plot. :-)

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, agrobio.cz, shutterstock.com, pixabay.com