Hromosvod je vlastně zavádějící pojem pro zařízení chránící budovy, jejich vybavení, zdraví a životy lidí a zvířat. Průvodním jevem bouřek je blesk a jeho akustický bratříček hrom. Ničivě tedy působí blesk a vhodnějším slovem pro ochranu před ním je „bleskosvod.“ Výraz hromosvod však již natolik zlidověl, že u něj zůstaneme i v tomto článku. Je to navíc správně i z pohledu konzervativních pravidel českého jazyka, nepřijímajících neschválené novotvary. Výraz „bleskosvod“ v pravidlech pravopisu ani ve slovníku českého jazyka nenajdete, zatímco výraz „hromosvod“ tradičně ano, a to i po několikamiliónové modernizaci pravidel českého pravopisu.
Na Zemi probíhá naráz cca 5.000 bouřek. Většinu z nich doprovází jejich průvodní jev – blesk, doprovázený akustickým efektem – hromem. Blesk dosahuje v průměru proudu 20 kA, bylo však již změřeno i 200 kA. Četnost a hustota blesků jsou v různých končinách světa odlišné. Blesk dokáže zabít, způsobí požáry, výpadky energetické sítě a jiné škody.
Co je hromosvod
Hromosvod je slovy definice „zařízení vytvářející vodivou cestu pro přijetí bleskového výboje a jeho svedení do země.“ Na hromosvod proto myslíme už před zakládáním novostavby, kdy se po provedení výkopů umisťuje do základových pasů zemnící pásek na úrovni základové spáry. Vývody zemnícího pásku je nutné situovat na místo budoucího napojení hromosvodu. Stejně tak je ale možné hromosvod a zemnící pásky instalovat u starších staveb.
Jímač hromosvodu
Musíme hromosvod instalovat na svůj dům?
Víceméně nevyplývá z žádné zákonné normy povinnost opatřit rodinný dům, chatu či chalupu hromosvodem, respektive hromosvodní soustavou a ochránit elektrické rozvody a spotřebiče v domě před přepěťovými impulsy. Je tedy pouze na naší odpovědnosti, zda svůj majetek a sebe před blesky zabezpečíme či nikoli. A rizika jsou skutečně značná. Na druhou stranu „musí být hromosvod instalován na činžovních domech, zdravotnických a školských budovách, průmyslových objektech a stavbách na návrší.“ Respektive na těch budovách, kde existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob, případně způsobit značné majetkové škody.
Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit.
Svod hromosvodu, vodorovné vedení po ploché střeše od jímače
Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby se změnami 20/2012 Sb., § 36
Ochrana před bleskem
1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat, b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží, c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů, d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou, e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny, f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.
2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.
3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.
Historie hromosvodů
Vynálezcem hromosvodu je Prokop Diviš (Václav Divíšek - český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce). Vymyslel a sestrojil v polovině 18. století takzvaný meteorologický stroj, který měl dle něj vysávat elektrickou energii z mraků a bránit tak vývoji blesků, ve skutečnosti však šlo o plně funkční bleskosvod. Toto zařízení bylo u nás poprvé instalováno na zámku v Měšicích v roce 1775. Předběhl tak světově uznávaného vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina (jeho bleskosvod byl sestrojen v roce 1760). Oba vynálezci však použili odlišnou koncepci.
Typy hromosvodů
Hromosvody dnes rozlišujeme klasické, se třemi hlavními součástmi - jímací soustavou, svody a uzemněním a aktivní – vysílají do svého okolí vysokonapěťový signál s konkrétní frekvencí, amplitudou a opačnou polaritou, než je polarita mraku. Nabízí tak vzestupnou cestu k sestupné dráze úderu blesku.
Jímač hromosvodu
Klasické (vnější) hromosvody (LPS - lighting protection system)
Spolehlivě svádí přímé údery blesku do země, přičemž zamezují nebezpečným přeskokům na vodivé části v domě či na jiném objektu. Skládají se z jímací soustavy, svodů a uzemnění. Jímací systém a svody vyrovnávají potenciál všech vodivých součástí stavby a jejích technologických zařízení jejich připojením na společné uzemnění (uzemňovací soustavu). Jímací soustava může být mřížová, tyčová, s hřebenovým vedením, či složena z náhodných jímačů (jiných konstrukčních prvků – třeba plechové krytiny). Svody mohou být strojené, s vodiči vedenými na povrchu, s vodiči skrytými, případně náhodné. Uzemnění může být provedeno zemnicími tyčemi, deskami, dráty, u novostaveb nejčastěji pásky. Ukládá se do základového betonu či do země. Z materiálů se používá žárově zinkovaná ocel, měď, slitiny hliníku (třeba dural) a nerezavějící ocel (nerez).
Aktivní hromosvody (PDA)
Principem funkce aktivního hromosvodu je nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Za pomoci napájecího zařízení vysílá hromosvod do okolí vysokonapěťový signál s konkrétní frekvencí, amplitudou a opačnou polaritou, než je polarita mraku. Nabízí tak vzestupnou cestu k sestupné dráze úderu blesku. Čili včasně vyvolává vstřícný výboj (ESE – Early Streamer Emission). Energii hromosvod získává z elektromagnetického pole, automaticky se vytvářejícího při každé bouřce (10 až 20 kV/m). Aktivní hromosvod se skládá z jímací hlavy, adaptéru, jímací tyče, ochranné jímací tyče antény, upevnění tyče, svodu, úchytek svodu, počítače výbojů, ochranné trubky a montážní jámy.
Účinnost hromosvodů
Jelikož neexistuje technické zařízení, které by dosahovalo 100 procentní účinnosti, není to možné ani v případě hromosvodu. Čili vždy je tu alespoň minimální riziko. Navíc nebylo dodnes dokázáno, zda jsou aktivní hromosvody účinnější než ty klasické – čekající na úder blesku. Mnohými odborníky jsou aktivní hromosvody dokonce považovány za účinný komerční trik, dokonce podvod.
Jímač klasického hromosvodu
Aktivní hromosvod
Ochrana před přepětím
Nebezpečné přepětí dokáže zničit veškerou instalovanou techniku v domě. Proto se používá přepěťová ochrana – bleskojistky. A nezáleží už na tom, zda blesk udeří přímo do domu či v nejbližším okolí. Bleskojistky (svodiče přepětí) se skládají z elektrod a jiskřišť. Jedno z jiskřišť je uzemněné, druhé spojené s vedením. Při přepětí se zde nahromadí elektrický náboj, dojde k průrazu a poté ke vzniku elektrického oblouku, který vedení zasažené přepětím uzemní – vlastně vyvolá účelový zkrat.
Hromosvod odvede cca 50% proudu blesku do země, v důsledku indukce však vzniká ze zbylých 50% právě přepětí na všech vedeních, nebo přímo v elektrické síti 230 V. Bleskojistky se umisťují na anténní svody a mezi zásuvku a konkrétní spotřebič. Bleskojistka je tedy svodič napětí a existují dva základní typy – pro vnější montáž a pro vnitřní použití.
