Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.
Dokud nebude na sklizeň pozdě
Kdo se pěstování hrušní věnuje delší dobu, nic nového se tu nejspíš nedozví. O tom, že se hrušky na podzim sklízejí vlastně ještě tvrdé a zelené, už dávno ví. Pro někoho, kdo ale s hruškami a jejich sklizní nemá osobní zkušenost, to může být docela objevné. Už proto, že čekání na to, až hrušky konečně dozrají, je vlastně takové Čekání na Godota. Který nepřichází.
Každý má přitom jasno v tom, jak má vypadat hruška určená ke konzumaci. Ale ty, které jsou teď na stromech k vidění, je moc nepřipomínají. A ani nebudou, dokud na jejich sklizeň už nebude pozdě.
)
Kdy hrušky sklízet?
Kdy tedy přesně hrušky sklízet? To je otázka, kolem které se dá s odpovědí kroužit docela dlouho. Správná odpověď zní, že termín sklizně nejlépe stanovíte podle jejich odrůdy. Letní odrůdy jsou nejpopulárnější. Ty dozrávají od srpna do začátku září a konzumují se hned. Teď ale kalendář patří podzimním odrůdám. K nim se počítá například Konference a Boscova lahvice. Ty se sklízí v září, pár dnů až pár týdnů před úplnou měkkostí, a dozrávají otrhané. A to jsou na programu ještě „zimní“ odrůdy. Například hruška Lucasova. Ta se sklízí od září až do konce října, ještě než udeří první mrazy.
)
S očekávanými termíny dozrávání a sklizně ale slušně zacloumalo letošní léto. Horko a sucha. A hodně taky dělá, na jak exponované pozici vaše hrušeň stojí. Může být, že se teď v podzimním slunci rozhodla dozrávat rychleji, než na kolik by jí tipoval pomologický katalog. Takže ta „o něco víc“ správná odpověď bude spíš znít, že podzimní odrůdy hrušní se sklízí nyní. Nebo až když je na to ten správný čas. Což asi pořádku v plánování moc nepřidá.
)
Jak tedy poznat, že už ten čas nastal?
Slupka plodu by měla být tuhá, dužina pod ním pevná, mírně nasládlá ale pořád ještě tuhá. Semena uvnitř jadřince mají být už dozrálá, tedy hnědá až černá. Pokud se sejdou všechny tyhle indicie pohromadě, máte v podstatě jasno s odpovědí. A jestli se vám potvrdí i tím, že při nadzvednutí se hrušky suše a bez lupnutí snadno oddělují od větve i se stopkou, nemáte o čem pochybovat. Vaše hrušky jsou připravené ke sklizni právě teď, v tento moment. I když jsou navenek ještě zelené.
Sklizňová zralost
Říká se tomu sklizňová zralost. Ta popisuje stav, kdy jsou plody už dostatečně vyzrálé na to, aby mohly dozrát mimo strom. Už mají dost škrobů a cukrů k tomu, aby došly k dozrání mimo mateřskou rostlinu. Získají tak plnou chuť a aroma bez rizika kašovatění, rozměknutí anebo hnědnutí. Což je přesně to, co by se stalo, kdybyste na tohohle hruškového Godota čekali dál.
Čekat není dohromady na co, protože období sklizňové zralosti trvá jen několik málo dní. Nevyplatí se čekat až do sklizňové zralosti dojde i ta poslední hruštička. Tím byste totiž ten správný moment dávno propásli.
)
A jak se hrušky sklízí? Jemně a citlivě
Zvykli jsme si říkat – u jablek – že je trháme. Ale hrušky se vlastně netrhají. Jedno silné zatahání za větev, a následuje za ním hromobití na zem padajících plodů. Kdepak. Hrušky se sklízí citlivě. Tak, abyste je neotlačili. V ideálním provedení byste měli každý plod (v rukavicích) nadzvednout a pootočit tak, aby se stopka sama oddělila od větve. Není to tedy pravé trhání. Spíš jemná práce.
Hrušky jsou taky o poznání citlivější k tvorbě otlaků než většina odrůd jablek. Určitě byste je neměli házet do košíku a přesypávat je. Pokud má být dobrá, zaslouží si každá ta zelená hruška poležení jako v peřince. A dál? Dál už je necháváte, třeba vyrovnané v papírové bedničce (nebo třeba vyskládané v prázdném platu od vajíček), dozrát. Dojít do konzumní zralosti. Je to proces, který mají včas sklizené hrušky plně ve své gesci, takže vy toho vlastně moc dělat nemusíte. Ale můžete, pokud chcete, ten proces urychlit. Tedy, pokud je to podle vás žádoucí.
)
Óda na etylen
Zrání otrhaných hrušek může ovlivnit a urychlit společné skladování s bramborami nebo jablky. Ty totiž do svého okolí uvolňují etylen. A tento plyn stimuluje proces dozrávání hrušek. Dá se to ale i obrátit, pokud nechcete, aby vaše sklizené hrušky dozrávaly příliš rychle, držte je od jablek a brambor dál. Na dobrě větraném místě.
)
Hrušky budou výrazně rychleji dozrávat při pokojové teplotě. A v chladu (mezi 2 – 4 stupni Celsia) zase výrazně pomaleji. Fintou k rychlení dozrávání vám může být i obyčejný papírový sáček. Odeberte do něj pár hrušek a nechejte je v něm. I tady etylen, který neuniká do okolí, přispěje k mnohem rychlejšímu dozrávání. Chcete-li, aby vám naskladněná zásoba hrušek vydržela co nejdéle, držte je v chladném větraném a ne-vlhkém prostředí. Ideálně v jedné vrstvě, proložené čistou slámou nebo papírem.
Zdroj: RHS.uk.org, Hailo.de, Fernhill.ie
