V nadmořských výškách, které Sněžku překonávají dvakrát, se nároky na prostor snižují. A naopak vzrůstá poptávka po udržitelných řešeních a soběstačnosti, ochota s přírodou spolupracovat a obdivovat se jí. Právě tento dům tyto jednoduché principy vystihuje.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.
Pod tlakem developerů se veřejné projednávání jejich projektů může změnit v nerovný boj, kde jsou zneužívány zákonné mezery, používají se metody manipulace, falešné participace i zastrašování. Seznamte se s 25 nejčastějšími praktikami, které se opakují napříč developerskými kauzami. Poznejte je, pojmenujte je a nenechte se zastrašit! Seznam praktik připravila na základě svého výzkumu organizace Arnika, která spojuje od roku 2001 lidi usilující o lepší životní prostředí.
Státní fond životního prostředí České republiky dočasně uzavřel 8. a 10. listopadu 2025 příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem bylo zajistit postupné snižování energetické náročnosti budov a tím zlepšit stav životního prostředí a výrazně stimulovat ekonomiku státu podporou stavebnictví. Dostupné finanční prostředky však byly vyčerpány. Došly a nové se ještě nenašly. Uzavření příjmu žádostí bylo sice označeno jako dočasné, není však jasné, kdy dojde k obnově fungování programu. Odborníci se pouze shodují a považují za potřebné, aby tento program i nadále pokračoval bez dlouhého přerušení a s potřebným finančním zajištěním. Co k tomu kdo řekl?
V Liberci není mnoho možností, kam se vydat k vodě. To Liberečtí dobře vědí. Přitom bylo jenom kousek od Liberce torzo někdejšího koupaliště lesního. Znovu otevřené sice bylo v roce 2018, ale bez potřebného zázemí a 2 suché roky po sobě přinesly zhoršení kvality vody i snížení jejího množství. Na koupaliště lidé opět zanevřeli. Než se v roce 2020 našlo pár nadšenců, kteří začali doslova na koleni a s minimem prostředků koupaliště zvelebovat a stavět novou budovu plovárny. Výsledek vidíte na fotografiích, je nádherný, přitom jednoduchý a levný. Práce však ještě nekončí, v plánu jsou další realizace, například dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího.
Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.
Původně šlo o součást statku, později byla budova využívána rodem Schwarzenbergů jako lovecký zámeček. Koncem 90. let 20. století vila chvíli sloužila jako pension s restaurací, ale teď jde do tuhého. Ve hře je boj o její existenci. V rámci projektu Stay Bohemia se totiž dobrovolnice snaží vilu zachránit a nabídnout ji na základě zprostředkovatelské smlouvy člověku, který jí vdechne nový život. Hrozí podle ní, že vila bude zbourána developerem a místo ní bude postaven nový rekreační rezort.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Nemáte na svém pozemku dostatek prostoru pro garáž, nebo do ní nechcete investovat? Nejdůležitější je, aby váš vůz byl chráněn shora, tedy před deštěm, sněhem, námrazou a slunečním zářením, ale i případnými kroupami. A právě Carporty, čili krytá parkovací stání, jsou moderní alternativou tradičních garáží. Oproti garážím jsou levné, s minimálními nároky na výstavbu, efektivní a elegantní. V případě, že pod přístřeškem právě nestojí automobil, je lze využít i jinak. Ale hlavně zapomeňte na ranní škrábání námrazy, ometání sněhu a obavy z krupobití.
Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Svět je plný inspirace. A proto nabízí i dostatek dobrých příkladů toho, jak se vlastně dá řešit bezdomovectví. Pro inspiraci se teď ale podíváme na opačnou stranu spektra, na ty příklady, které ve světě moc nefungují. A zkusíme pochopit, proč selhávají.
V době, kdy většina novostaveb nabízí stejný neutrální interiér, působí malý byt v centru Madridu jako svěží závan osobitosti. Dokazuje, že i z obyčejných materiálů dostupných v každém hobbymarketu lze vytvořit domov s duší – stačí nápad, odvaha a trocha hravosti.
Je těžké to zobecňovat, narazíme totiž na velké i docela malé. Ale v jednom řekněme středním českém paneláku většinou žijete s padesátkou až stovkou dalších lidí. Sousedů z partají, nastřádaných v jedné obytné budově. Přijde vám to moc? Pak by se vám asi v bytovém komplexu v čínském Qianjiang příliš nelíbilo.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Za stavbou pasivního bungalovu s plochou střechou stála obyčejná a pochopitelná touha mladé rodiny po vlastním domě se zahradou. Bydlení v malém pražském bytě už jim nevyhovovalo. Řešili však ještě jeden problém. Na ploché střeše chtěli umístit fotovoltaiku, o šikmou střechu a podkroví nestáli. Co ale s veškerým technickým zázemím a zbytečnými věcmi? Na půdu to nepůjde. Tak kam? Do sklepa!
Stavíte dům z Ytongu, nebo už stojí na vašem pozemku? Pak máte jedinečnou příležitost proměnit svou stavbu v šanci na atraktivní výhru. Společnost Xella CZ spustila soutěž „Dům z Ytongu“, ve které si můžete rozdělit finanční odměny v celkové hodnotě 100 000 Kč.
Nová budova Victoria Palace to vlastně nemá vůbec snadné. Po téměř devadesáti letech je první novostavbou, která doplnila Vítězné náměstí v Pražských Dejvicích, konkrétně v jeho severovýchodní části mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská. A také si to hned pěkně „slízla“, protože Češi nesnáší změny a tato stavba se výrazně liší od všeho okolo sebe. Pokud jste ale jiného názoru než škarohlídi ze strany odborné i laické veřejnosti, můžete stavbě dát svůj hlas v anketě Česká cena za architekturu. Hlasovat můžete do 31.10., ceny veřejnosti budou oznámeny na slavnostním galavečeru 13. 11.
Jedním dechem? Projekt, který ukazuje, že architektura může respektovat přírodní prostředí, poskytovat komfortní bydlení, chránit krajinu před nadměrným urbanistickým tlakem a přinášet estetickou hodnotu i dlouhodobou udržitelnost. Místa je totiž dost. Jen většinou leží tam, kde by ho nikdo nehledal.
Časy se rozhodně mění a s nimi i zvyky českých chalupářů. Proč mít chalupu zrovna v nějaké vísce za městem? Nebo třeba v krkonošských kopcích, na Šumavě? Jedna rodina z Prahy si pro své letní chalupaření vybrala nejdrsnější evropské pobřeží, protože Bretaň, to jsou útesy, rozbouřené moře, silný vítr a rychlé změny počasí. Žádná plážová idylka. Místní lidé jsou drsní a ošlehaní větry jako horalové.
