Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Rozhodnutí je to zásadní. Rodinný dům, nebo byt? Jenže často jednáme podle emocí, podle okamžitého stavu mysli, nějakého popíchnutí, představy, iluze, že právě toto je tím pravým. Štve vás v bytě na chodbě sousedka, někdo o pár pater výš cvičí mnoho hodin denně na klavír, další sousedka má uřvaného psa, kterému není svatý ničí klid? To ale ještě neznamená, že přestěhování do rodinného domu vyřeší vaše problémy. Sousedy tam budete mít také a hlavně se nakupí spousta nových potíží a povinností. Dům se musí udržovat, ale ten rodinný udržujete výhradně vy sami.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
S přibývajícím věkem pomalu mizí pocity romantiky spojené s ohněm plápolajícím v kamnech. Důvodem je nutné zásobení se dřevem, jeho příprava a neustálé doplňování paliva. Je to namáhavé. Jako určitá alternativa se jeví nástěnné kotle či kamna na pelety, ale také nejsou úplně bez práce. Bezpracné je vytápění plynem, ale ten nebyl do chatových oblastí a osad zaváděn. Tedy plyn zemní, plynovod. Senioři proto často řeší vytápění propanem, úplně bychom ale nelámali hůl ani nad solární energií.
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
S chatou v Alpách, která vznikla před bezmála šedesáti lety, se dá nakládat různě. Můžete její kouzlo uchovat, anebo vylepšit. Architekti ze studia Marianne Tiegen se rozhodli pro to druhé. Původní charakter však nezmizel.
Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.
Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.
Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.
Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.
Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.
Na první pohled obyčejný dům v běžné vesnické zástavbě. Rekonstrukce od studia ika.architekti ale ukazuje, jak lze tradiční formu citlivě proměnit v současné bydlení s osobitým výrazem. Výsledkem je dům, který zůstává navenek nenápadný, zatímco uvnitř překvapí nečekaným prostorovým řešením.
Italské studio Llabb proměnilo dva oddělené byty v jedinečný dvoupodlažní domov, který propojuje výhledy na janovský přístav s hravou architekturou, námořními motivy a osobitým uměleckým rukopisem majitelů. Výsledkem je prostor, který je stejně funkční jako inspirativní.
Na portugalském pobřeží vyrostla nová bytová věž, jejíž fasáda se inspirovala rytmem lodních kontejnerů, které jsou v námořních přístavech světa všudypřítomné. Kubické balkony obytné budovy připomínající zavěšené kontejnery otevírají výhledy k oceánu a na zeleň, přitom vytvářejí příjemný stín. V obytné věži pojmenované Tower 15 najdete malé garsonky, rodinné byty i několik vícepodlažních penthousů. Budova stojí v Leça da Palmeira, čtvrti města Matosinhos nedaleko Porta.
Podpořit cestovní ruch tím, že otevřete nový hotel? To nutně nemusí znamenat, že hned budete vydávat stavební povolení pro novostavbu. Přestavět již existující objekt má větší smysl. Ekonomicky i z hlediska zachování krajinného rázu. Proč? Protože si dva miliony obyvatel Barcelony váží každého kousku zeleně a přírody kolem sebe.
Citlivý přístup k rekonstrukci historických interiérů může i na malém prostoru vytvořit výjimečný zážitek z bydlení. Projekt letního apartmánu v maltském městě Cospicua ukazuje, jak propojit autenticitu tradiční architektury s moderním komfortem a jak navrhnout útulné letní zázemí pro manželský pár ve středním věku.
Mohlo by se zdát, že v Kanadě má nějakou tu chatu ztracenou hluboko v lesích ve svém držení snad každý. Pravda to ale není. Zejména řada věkovým průměrem mladších domácností a lidí žijících ve městech takovou možností nedisponuje. Prý z docela racionálních důvodů, nikoliv ekonomických.
Z chátrající vesnice v horách provincie León se stal živý experiment. Matavenero přitáhlo v 80. letech příznivce Rainbow Family, kteří tu chtěli vybudovat vlastní ráj. Místo něj ale vznikl svět, kde se ideály střetávají s tvrdou realitou života mimo systém.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
