Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
S chatou v Alpách, která vznikla před bezmála šedesáti lety, se dá nakládat různě. Můžete její kouzlo uchovat, anebo vylepšit. Architekti ze studia Marianne Tiegen se rozhodli pro to druhé. Původní charakter však nezmizel.
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Rozhodnutí je to zásadní. Rodinný dům, nebo byt? Jenže často jednáme podle emocí, podle okamžitého stavu mysli, nějakého popíchnutí, představy, iluze, že právě toto je tím pravým. Štve vás v bytě na chodbě sousedka, někdo o pár pater výš cvičí mnoho hodin denně na klavír, další sousedka má uřvaného psa, kterému není svatý ničí klid? To ale ještě neznamená, že přestěhování do rodinného domu vyřeší vaše problémy. Sousedy tam budete mít také a hlavně se nakupí spousta nových potíží a povinností. Dům se musí udržovat, ale ten rodinný udržujete výhradně vy sami.
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.
Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.
Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.
Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.
Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.
Na první pohled obyčejný dům v běžné vesnické zástavbě. Rekonstrukce od studia ika.architekti ale ukazuje, jak lze tradiční formu citlivě proměnit v současné bydlení s osobitým výrazem. Výsledkem je dům, který zůstává navenek nenápadný, zatímco uvnitř překvapí nečekaným prostorovým řešením.
Italské studio Llabb proměnilo dva oddělené byty v jedinečný dvoupodlažní domov, který propojuje výhledy na janovský přístav s hravou architekturou, námořními motivy a osobitým uměleckým rukopisem majitelů. Výsledkem je prostor, který je stejně funkční jako inspirativní.
Na portugalském pobřeží vyrostla nová bytová věž, jejíž fasáda se inspirovala rytmem lodních kontejnerů, které jsou v námořních přístavech světa všudypřítomné. Kubické balkony obytné budovy připomínající zavěšené kontejnery otevírají výhledy k oceánu a na zeleň, přitom vytvářejí příjemný stín. V obytné věži pojmenované Tower 15 najdete malé garsonky, rodinné byty i několik vícepodlažních penthousů. Budova stojí v Leça da Palmeira, čtvrti města Matosinhos nedaleko Porta.
Podpořit cestovní ruch tím, že otevřete nový hotel? To nutně nemusí znamenat, že hned budete vydávat stavební povolení pro novostavbu. Přestavět již existující objekt má větší smysl. Ekonomicky i z hlediska zachování krajinného rázu. Proč? Protože si dva miliony obyvatel Barcelony váží každého kousku zeleně a přírody kolem sebe.
Citlivý přístup k rekonstrukci historických interiérů může i na malém prostoru vytvořit výjimečný zážitek z bydlení. Projekt letního apartmánu v maltském městě Cospicua ukazuje, jak propojit autenticitu tradiční architektury s moderním komfortem a jak navrhnout útulné letní zázemí pro manželský pár ve středním věku.
Mohlo by se zdát, že v Kanadě má nějakou tu chatu ztracenou hluboko v lesích ve svém držení snad každý. Pravda to ale není. Zejména řada věkovým průměrem mladších domácností a lidí žijících ve městech takovou možností nedisponuje. Prý z docela racionálních důvodů, nikoliv ekonomických.
Z chátrající vesnice v horách provincie León se stal živý experiment. Matavenero přitáhlo v 80. letech příznivce Rainbow Family, kteří tu chtěli vybudovat vlastní ráj. Místo něj ale vznikl svět, kde se ideály střetávají s tvrdou realitou života mimo systém.
Jenom malý kousek od Bratislavy, na mytickém místě všech Slováků zvaném Devín, se na kopci mezi vinicemi objevila chatka, maličký domek o užitné ploše garsonky. Její autoři však tvrdí, že jejich záměrem bylo navrhnout plnohodnotné víkendové bydlení, nezávislé na dodávkách energií, s hlavním obytným prostorem v přízemí proskleným ze všech stran a se soukromím pod střechou. Kdyby krajinu okolo zalila voda, stála by zde chata na ostrově, ale funguje tak už nyní - prostřednictvím ostrovního systému bez potřeby připojení na veřejné sítě. Cabin Devín je projekt chaty, která spojuje na ploše pouhých dvaceti metrů čtverečních promyšlené dispoziční řešení, silný vztah k okolní krajině i technologickou soběstačnost.
Zima už je, zdá se, v nenávratnu a dá se čekat, že o ní dalších pár měsíců neuslyšíme. Projekt architektů z amerického studia Sparano + Mooney se k ní ale vrací. A láká. Připomíná to nejkrásnější ze zasněžených svahů, které doplňuje horským útočištěm s fasádou z ohýbané oceli.
Na realitním trhu se podobné nemovitosti neobjevují příliš často. Adresa je to prestižní, vila s krásnou zahradou však také stojí na místě, o němž je jisté, že nebude zastavěno. Vlastně je trvale nezastavitelné kvůli svému těsnému sousedství s Květnou zahradou zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na pozemku o rozloze 1287 metrů čtverečních, který s Květnou zahradou přímo sousedí (nakouknete do ní rovnou přes plot), stojí secesní skvost, jedno z klíčových děl raného období architekta Jaroslava Kováře staršího z roku 1909. Tedy roku, kdy se natrvalo vrátil ze své studijní a pracovní cesty po USA.
Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.
Střecha bytového domu je jedním z nejcennějších aktiv, které může šetřit nebo vydělávat peníze. Nejde pouze o pronájem plochy pro antény, ale především o možnost výroby vlastní elektřiny.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
