Představte si příjezdovou cestu nebo parkovací stání, které v zimě neklouže, při dešti okamžitě vsakuje vodu a po zbytek roku vypadá jako krásný zelený trávník. Že to zní jako sci-fi? Tento povrch se jmenuje štěrkový trávník (v zahraničí známý jako Schotterrasen) a na českých zahradách se stává obrovským hitem. Jak funguje, k čemu je alternativou a jak si ho dokážete vybudovat svépomocí?
Jak proměnit historický byt v moderní domov, aniž by ztratil svůj původní charakter? Odpověď nabízí renovace apartmánu v legendární budově na francouzské Riviéře. Interiér kombinuje středomořské barvy, promyšlené materiály a nadčasový design, který působí svěže i po desetiletích.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
S přibývajícím věkem pomalu mizí pocity romantiky spojené s ohněm plápolajícím v kamnech. Důvodem je nutné zásobení se dřevem, jeho příprava a neustálé doplňování paliva. Je to namáhavé. Jako určitá alternativa se jeví nástěnné kotle či kamna na pelety, ale také nejsou úplně bez práce. Bezpracné je vytápění plynem, ale ten nebyl do chatových oblastí a osad zaváděn. Tedy plyn zemní, plynovod. Senioři proto často řeší vytápění propanem, úplně bychom ale nelámali hůl ani nad solární energií.
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Řadové domy v Olešníku představují ukázkový příklad toho, jak mohou kvalitní konstrukční systém spolu s promyšleným developerským přístupem vytvořit bydlení, které je dlouhodobě udržitelné, energeticky efektivní a zároveň cenově dostupné. Zabydlete se ve zděném bez dodatečných izolací.
Podíl dřevostaveb na českém trhu vykazuje stabilní růst. Podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) za rok 2024 činil podíl dřevěných konstrukcí 13,6 % u nově realizovaných rodinných domů. Zatímco v segmentu individuálního bydlení jde o zavedenou technologii, ve vícepodlažní bytové a administrativní výstavbě bránily většímu rozšíření legislativní limity, především ty týkající se požární bezpečnosti. V průběhu roku 2025 však vstoupila v platnost dlouho očekávaná změna normy ČSN 73 0802, která pravidla zásadně mění. Je opravdu bezpečné stavět až tak vysoké montované dřevěné domy?
Nikdo vám nebude mít za zlé, když po prohlédnutí fotek z galerie k tomuto projektu začnete balit kufry a chystat se na cestu. Zamilovat se do krajiny Britské Kolumbie na první pohled je totiž opravdu snadné. A moderní srubový dům, který tu díky architektům Scott Posno Design vznikl na ostrově? Dokonalost.
Malometrážní byty často bojují s nedostatkem světla, úložných prostorů i pocitem stísněnosti. Rekonstrukce jednoho podkrovního apartmánu v Berlíně však ukazuje, že i na pouhých 75 metrech čtverečních lze vytvořit vzdušné a funkční bydlení. Klíčem se stal výrazný modrý dřevěný blok, který propojuje několik funkcí najednou a mění způsob, jakým se v interiéru pohybuje i žije.
V záplavě zpráv o experimentálním využívání 3D tisku ve stavebnictví se nový francouzský stavební projekt vyjímá jako skutečný zlom. Nejedná se o pouhý marketingový prototyp ani dočasný pavilon prezentující budoucnost stavebnictví. V severofrancouzském Bezannes vyrostl plnohodnotný třípodlažní bytový dům s dvanácti jednotkami sociálního bydlení a obytnou plochou 800 metrů čtverečních. Jde o největší budovu svého druhu v Evropě, která redefinuje rychlost výstavby, personální nároky i ekologické standardy moderního stavebnictví. Pro účely srovnání byl přitom hned vedle postaven podobný dům, a to tradičními postupy. Jak to dopadlo?
Manželé Alena a Mirek vyměnili byt za nízkoenergetický bungalov na Vysočině. Chtěli bydlet bez schodů, blízko rodině, mít zahradu a nízké provozní náklady. Dřevostavba od DOMY DNES jim splnila všechna očekávání.
Hned na začátku připouštíme, že z určitého úhlu pohledu vyniká fasáda domu z vlnitého plechu. Právě vlnitý plech vytváří vzhled budovy, jako by byla sestavena z kontejnerů. Jenže tohle není případ nějaké alternativní nízkorozpočtové stavby. Naopak. Celý rodinný dům z ulice Henville v australském Fremantle je velmi promyšleným dílem, které skvěle pracuje s omezeným prostorem stavební parcely.
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Přestavby industriálních loftů často sklouzávají k chladné estetice nebo naopak k přeplněnému interiéru bez jasného řádu. Rekonstrukce bytu v někdejší brooklynské továrně na čokoládu ale ukazuje jiný přístup. Otevřený prostor zůstal vzdušný a syrový, přitom však získal jasně definované zóny pro každodenní život. Pomocí výškových rozdílů, zakřivených linií, vestavěného nábytku a jemných barevných akcentů vznikl interiér, který působí zároveň hravě, útulně i funkčně.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.
Umělá inteligence tuto stavbu nenavrhla. Ale architekti s ní intenzivně pracovali, když testovali jednotlivé vzorce uspořádání místností a hmotové řešení, které rozhodně vyniká v ulici jihokorejské metropole svou fasádou.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
S chatou v Alpách, která vznikla před bezmála šedesáti lety, se dá nakládat různě. Můžete její kouzlo uchovat, anebo vylepšit. Architekti ze studia Marianne Tiegen se rozhodli pro to druhé. Původní charakter však nezmizel.
Nový víkendový dům byl postaven na výjimečném místě v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Vlastně jde o nezastavěnou horskou krajinu, ze které vyčnívá jenom několik okolních usedlostí. A tak se architekti rozhodli vyčnívat ještě méně a novostavbu horské rekreační chaty zařízli do svahu. Architekti hledali těžiště návrhu v prapůvodní horské atmosféře, navíc do projektu promlouvala správa CHKO Beskydy se svými stavebními předpisy komplikujícími tvůrčí snahy. Minimalismus se tedy přímo nabízel.
Je to přesně ten příklad praktické architektury, která umí být výsostně funkční a doslova životně nezbytná. Někdy, za krajně vypjatých okolností. V době míru o ní nikdo nechce ani slyšet, a každý haléř na ni vydaný se považuje za nesmyslné mrhání. Jenže ve Velké Británii mají s rodinnými protileteckými kryty jinou zkušenost.
Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.
Když při projížďce australským Melbourne nabudete dojmu, že vás jedna z výškových budov upřeně sleduje, nemusíte hned vyhledávat klinickou péči psychiatra. Nemýlíte se, nejde o vaši paranoiu. Z rezidenční budovy na křižovatce ulic Carlton a Swanston, jejích dvaatřiceti podlaží, na vás skutečně shlíží zachmuřená tvář.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
