Červená cihla? Proč by ne, chtělo by se říct. V Belgii je to docela tradiční materiál a v tomhle materiálovém vyznění tu běžně vznikají novostavby i dnes. Jenže dům nazvaný Atlas nestojí nikde v Belgii. Dokonce ani na evropském kontinentu. Zabydlel se, i s nápadně červenou cihlovou fasádou, v kanadském Torontu.
Debata o tom, jak má asi tak vypadat „nový“ dům postavený na české vesnici, běží už docela dlouho. Příkladů správného řešení je pomálu. Bukovanský domeček k nim ale patří. To ostatně musíte uznat už jen podle fotografií.
Téma vlastnictví vody ve studni bývá často předmětem sousedských sporů i nedorozumění. Právní realita v České republice je přitom jednoznačná: voda ve studni nepatří majiteli pozemku, na kterém se studna nachází. Podívejme se podrobně na to, jak český právní řád vlastnictví a užívání podzemní vody upravuje vaše práva a povinnosti.
Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Dnes už není potřeba natírat fasády ani převlékat vojáky za spokojené sedláky. Stačí postavit infrastrukturu pro projekt, který možná jednou vznikne. Maďarský kruhový objezd u Zalaegerszegu ukazuje, že princip Potěmkinových vesnic úplně nezmizel, jen se přizpůsobil 21. století.
Starší dům může mít neopakovatelné kouzlo, dobrou polohu i zahradu, na kterou by se čekalo celé roky. Zároveň ale nemusí odpovídat dnešním nárokům na pohodlné bydlení. Má smysl pustit se do rekonstrukce, nebo bude lepší začít znovu a postavit nový dům?
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
Záměrem bylo neměnit terén stavbou, ale obývat jej víceméně v takové podobě, v jaké se na místě nachází. To je docela netradiční přístup a zdá se, že s ním kanadští architekti ze studia yh2 tentokrát zabodovali. Do zalesněné krajiny regionu Potton vstoupili s tím, že připravované plány rodinného domu přizpůsobí horizontu, a nikoliv naopak.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Úsporná rekonstrukce nemusí znamenat kompromis v pohodlí ani nevýrazný interiér. Kompaktní mezonetový byt pro pár s dítětem ukazuje, jak výrazné proměny dosáhnout pomocí dvou hlavních materiálů, dobře navrženého nábytku a cílených zásahů do dispozice. Mořená březová překližka dodává místnostem teplý tón, zatímco nerezová ocel přináší střídmý kontrast. Výsledkem je bydlení, které propojuje rodinný život, práci z domova i dostatek úložných prostor.
Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.
Než uvidíte první korunu z bezúročného úvěru, budete muset zaplatit za dokumenty. Kolik stojí renovační pas, k čemu je průkaz energetické náročnosti, kdy potřebujete projekt a co za vás zaplatí stát? Reálné ceny z praxe přinesl v podcastu energetický auditor Petr Kotek.
Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.
Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.
Dřevostavba Roma spojuje velkorysý prostor, moderní vzhled a praktickou dispozici 5+1. Nabízí 150,56 metrů čtverečních užitné plochy, garáž a komfortní zázemí pro rodinný život.
Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
Projekt, který přináší odpovědi. Tak by se také dal pojmenovat záměr, který pod italskými Alpami realizovali architekti z týmu RdN studio. Zmínku o Alpách ovšem neberte jako pozvánku do malebné roubenky. Tohle je docela jiný příběh. O rekonstrukci, která nachází řešení.
Má smysl adaptovat městský byt, který vznikl bezmála před šedesáti lety? Architekt David Bilo o tom nepochybuje. Navíc mu zakázka na „oživení“ jednoho takového bytu v Coimbře dala příležitost navázat na dílo slavného portugalského architekta.
Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.
Na první pohled působí robustně. A možná až příliš drsně, seveřansky. Ale to vlastně k domu, který se skrývá uprostřed divoké přírody, patří. Rezidence Buckrail na břehu jezera Coeur d\'Alene v americkém Idahu ale ukazuje i to, že za drsnou fasádou z recyklovaného dřeva se nachází překvapivě citlivě propracovaný interiér.
Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.
Domy na Azorech zpravidla nepatří k největším, ale tenhle mezi nimi opravdu vyniká. Projekt Mini Atalhada totiž vznikl přestavbou a rozšířením malého skladu a jeho zastavěná plocha činí pouhých třináct metrů čtverečních.
