S jinými si ji nespletete. Její přítomnost v krajině je zrovna tak nenápadná, jako nepřehlédnutelná. Tmavá barva fasády vykresluje původní kontury objektu, venkovské stodoly. Takové, jako by tu stála odnepaměti, ale při bližším pohledu z té černavé hmoty vystupují rysy, které z ní činí neobvyklý dům.
Současný dům, který byl původně venkovskou stodolou. Stavbou stojící samostatně na louce, k hlavním částem nedaleké farmy jakoby nepatřící. Po letech bez údržby byla původní stodola také hodně poznamenaná zubem času. Ovšem zbourat ji jen tak? To si majitel nepřál. To, že na té louce jakýsi objekt stál a stojí, chtěl zachovat. Jen si ale přál místo nevyužívané stodoly něco smysluplnějšího. Dům pro hosty, například.
Proto se do díla pustila architektonická firma Worrell Yeung, která provedla kompletní přestavbu. Stodola už dnes na louce nestojí, ale místo ní tam vznikl objekt, který ji svými proporcemi připomíná. A nápadně tmavá, černavá barva jeho fasády? Ta při pohledu vytváří v paměti jakousi slepou skvrnu. Skrze ni totiž vzniká dojem, že všechno je tak, jak bylo. Nová stavba má stejný tvar, jen jinou výplň.
Architekti přitom dojem bez-obrysnosti cíleně vytvářeli. Tu původní stodolu, nezaizolovanou, jednoduchou a historicky nevýznamnou, obrali o prvky okapů a obložení. V podstatě ji konstrukčně celou rozebrali, upravili a pak sestavili zpět. Bohatší o nové prostupy, otvory. Které osadili tam, kudy by dovnitř mohlo přicházet světlo.
Těžili přitom z východní orientace objektu, i jeho nemalé „stodolovité“ výšky. Zdvojená výška stropů uvnitř odkrývá místy až 6,3 metrů vysoký prostor. Světlo dovnitř proudí i ze severu, střešním vikýřem. Odhalenost a prostupnost má přitom své limity. Když je tento dům-stodola nevyužíván, dá se překrýt každý otvor okenicemi. Což podporuje venkovský dialekt zemědělské stavby.
„Hledali jsme jeden materiál, který by sjednotil střechu a stěny. Dřevěná fasádní deska by sice zvládla práci, ale působila příliš luxusně a drahocenně,“ vysvětluje Jejon Yeung. Proto nakonec sáhli po konvenční asfaltové střešní krytině komerční kvality. Omotali jí horní i boční strany konstrukce. Výsledný efekt je texturní, téměř jako kůže, která odráží vrstvy pod ní.
A využití? Stodola, která tu už nebyla zapotřebí, se stala ubytováním pro hosty. Dost možná se stane přidruženou chatou k pronájmu. Jisté to není. Majitel ji ale zatím využívá jako svou druhou pracovnu, kancelář. Důležité pro něj je, že objekt, který v místě stál, pořád zůstal. Jen s jiným, aktuálnějším a lépe adaptovaným využitím.
Zdroj: Worrell Yeung
Foto: Naho Kubota
