Velké úspory v malé kuchyni, jak šetřit v místnosti, kde jsou úspory vidět nejrychleji

Nejprve ale nezbytná porce klasických doporučení: když vařit, tak s pokličkou. Abyste omezili tepelné ztráty, které mohou dosáhnout až 300 %. Tedy – vařili byste 3x tak dlouhou, stálo by vás to 3x tolik. Ročně je to v čtyřčlenné domácnosti ztráta za 4-5000 korun. Pokličku samozřejmě vybrat odpovídající velikosti hrnce a naopak, to samé platí i pro velikost zapnuté plotýnky. A když už máte elektrický vařič, můžete jej při vaření vypnout o chvilku dřív. Zbytkové teplo se totiž postará o to, že jídlo „dojde“ správně.

Ty tmavé s matnou povrchovou úpravou prý dobré nejsou. Kvůli povrchové úpravě teplo z vařiče plně neohřívá jídlo, ale spíš vyhřívá okolní vzduch. Správnou, respektive úspornou volbou, jsou lesklé chromované hrnce. A prosím pěkně, hrnce s hladkým, nikoliv vybouleným dnem (i kdy na to trpí hlavně pánvičky). Potom totiž hrnce nevedou teplo rovnoměrně, a tepelné ztráty na výkonu mohou dosahovat až 40 %.

Jestli pochybujete o tom, že se dá šetřit ledničkou, vězte, že se jí určitě dá dobře utrácet. Pokud se vám v mrazicím boxu, mrazničce, usadí na stěnách 3 mm tlustá krusta ledu, spotřeba energie stoupne až o 30 %. Máte odmraženo, anebo utrácíte? Jinak lednička skutečně patří k těm největším žroutům energie, které doma máte. Zásadní úspory tu plynou z nastavení teploty a správného umístění přístroje. Ale omezit plýtvání mohou malé návyky, drobnosti.

Třeba to, že dovnitř nebudete vkládat horké ani teplé pokrmy. Došlo by tím k oteplení vnitřního prostoru, a zvýšení spotřeby energie. Od věcí není ani vkládat dovnitř pokrmy, potraviny něčím přikryté, zabalené. Proč to? Z těch „odhalených“ totiž uniká vlhkost, odpařuje se voda. A ta časem umí vytvořit námrazu (v mrazničce) anebo vodní film na povrchu stěn. Obojí zvyšuje hlad ledničky po energiích.

Blížící se svátky normálně znamenají, že trouba na pečení kvůli cukroví jede přesčasy. Letos by se to mohlo prodražit. Takže? Naučte se pracovat s horkovzdušným režimem pečení, ať tam ventilátor jen tak nezahálí. Pak si totiž budete moci dovolit o 20°+ nižší teplotu pečení (oproti zapnutému ohřevu shora). A k tomu je třeba připočíst ještě jednu masivní výhodu. Na horkovzdušný režim můžete s přehledem péci několik plechů najednou. Chce to trochu cviku, protože zažité časy pečení se tím trochu rozhodí. Ale úspora to je, a nemalá. Mimochodem, u trouby platí, že čistota je vážně zásadní. Nános nečistot se odrazí nejen ve vůni upečených dobrot, ale i v ceně provozu.

Úsporné vaření udělá u čtyřčlenné domácnosti ke 2000 ročně, a úsporné pečení pak pětistovku jen přes svátky. A co si přát pod stromeček, když řešíme úsporný režim? O renesanci si říkají mikrovlnky, pokud nějakou doma už nemáte. Z hlediska výdeje energie na ohřev vyrobeného jídla si stojí momentálně nejlépe. Jejich úspornost vynikne hlavně v tam, kde v domácnosti není mnoho strávníků. Pro malé porce je to to nejefektivnější řešení. A kde se dál v rozpočtu mohou počítat míso haléřů spíš desetikoruny?

Návrat do módy hlásí remosky. Z definice tedy „malé elektrické přenosné trouby s ohřevem shora“. První rys jejich úspornosti je jasný: elektřina vyjde levněji než plyn, a s vyrobeným teplem pracují efektivněji, než klasické trouby. A dalším jejich nezjevným bonusem je, že umí nahradit spoustu ne zrovna úsporných spotřebičů. Suplovat může parní hrnec, rýžovar, toustovač… i klasickou pánev. Teplo z víka sálá shora, je rozváděno stejnoměrně po stěnách mísy, proto nedochází k připalování odspodu. Většinou. Je to fajn věc.

Do kapsy ji ale strčí ještě jeden (pre)historický kousek kuchyňského vybavení. Tlakový hrnec (tlakáč, papiňák). Raději ale zvolte něco v současném designu, jsou provozem bezpečnější a obsluhou tak nějak vstřícnější. K čemu je to dobré? Inu, využívá o 70 % méně energie, a přitom zhruba o 65 % zkracuje dobu „vaření“. Díky tomu, že pracuje pod tlakem. Hovězí kližka, která musela bublat na sporáku od rána do oběda, je hotová za hodinku. To samé platí i pro vývary. Výsledek není o nic méně chutný, jen je to celé úspornější.

Tlakové hrnce vám umožní zpracovat i ne úplně špičkové maso a ořezy, přispějí k tomu, že se vaše kuchyně nebude při vaření plnit párou. A samozřejmě, když si pořídíte elektrický tlakový hrnec, vyjde vám to ještě lépe. Na provozu kombinace mikrovlnka-remoska-tlakový hrnec ušetříte ročně další tisícovku.

O tom, že snížit teplotu vytápění v domácnosti o 1°C znamená snížit o 6 % náklady za vytápění, jste za poslední týdny jistě slyšeli vícekrát. Kuchyně je přitom jedna z mála místností, kde si můžete dovolit docela beztrestně snížit teplotu i pod normami doporučovaných 17-19°C (a klidně tam můžete držet nekomfortních a netabulkových 15-16°C).

Je to totiž jediná místnost, kterou pravidelně „vytápíte“ vařením. A jen pro úplnost – ložnice „dobře“ funguje v tabulkových teplotách 16-18°C na chodbách 15-17°C postačí též. Vyšší teploty, nad 20°C, jsou žádány vlastně jen v koupelně, dětském a obývacím pokoji. Odpovědí nejspíš není vypnout všechna topení a mrznout, ale vědět, o kolik můžete utáhnout kohout.

Řekl tady někdo kohout? Ano. A ten vodovodní, světe div se, otevírá cestu k naprosto normální pitné vodě. Zmiňovat takovou banální věc je ale asi zapotřebí, protože momentální spotřeba balených nealkoholických nápojů u nás činí průměrných 215 litrů na osobu a rok. Je v tom zhruba 60 litrů minerálek, 65 litrů džusů a energetických nápojů a skoro 90 litrů limonád a šumivých nápojů. Jen si to představte: zhruba 4500 na osobu a rok. Pokud by to bylo o obyčejné vodě z kohoutku, byla by to stovka. A to jde znát. Zvlášť když ty šumivě bublinková potěšení stejně nakonec skončí…

Ano, splachování je větší téma, než by se mohlo zdát. Pokud zamíříte na toaletu 4x za den, a spláchnete devíti litry vody, zaplatíte asi 3,60 v korunách. Za rok je 13 stovek. U čtyřčlenné domácnosti 5200 ročně. Odpovědí není nesplachovat, ale splachovat úsporně. Anebo zužitkovat třeba vodu po koupání nebo ze dřezu, po umývání nádobí.

Zdroj: Ekolist.cz, NaZeleno.cz, Veronica.cz, FastCooking.ca, Cnet.com