Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Léto je v plném proudu. V trávě, ve vodě, ve vzduchu nebo třeba v hotelovém pokoji na nás číhají různé kousavé potvory. Některé nás bodnou či štípnou, jiné se přisají a nepustí. Poznáte je všechny? Pojďte si udělat kvíz.
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Řeknete si, že zrovna mrzne a napadla spousta sněhu, ať nestrašíme s péčí o trávníky. Jenže ono právě záleží na počasí a jeho predikce jsou na příští týden přesně opačné. Dokonce meteorologové slibují prudké a výrazné oteplení. A zima se už nemusí vrátit. Zalito bude, o vláhu se bát nemusíme, sníh to svým táním zajistí. Co ale dál? Do čeho se můžeme pustit už nyní a na co bude lepší počkat až do jara? Respektive března až dubna?
Řeknete si, že zrovna mrzne a napadla spousta sněhu, ať nestrašíme s péčí o trávníky. Jenže ono právě záleží na počasí a jeho predikce jsou na příští týden přesně opačné. Dokonce meteorologové slibují prudké a výrazné oteplení. A zima se už nemusí vrátit. Zalito bude, o vláhu se bát nemusíme, sníh to svým táním zajistí. Co ale dál? Do čeho se můžeme pustit už nyní a na co bude lepší počkat až do jara? Respektive března až dubna?
Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Léto je v plném proudu. V trávě, ve vodě, ve vzduchu nebo třeba v hotelovém pokoji na nás číhají různé kousavé potvory. Některé nás bodnou či štípnou, jiné se přisají a nepustí. Poznáte je všechny? Pojďte si udělat kvíz.
Chcete mít zahradu, která vypadá upraveně, působí harmonicky a zároveň nevyžaduje neustálé pletí a zalévání? Řešením je mulčovací kůra – přírodní zázrak, který si oblíbili jak hobby zahrádkáři, tak profesionálové. Je to jednoduchý a ekologický způsob, jak půdě i rostlinám dodat vše, co potřebují a vám ušetřit čas i práci.
Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.
U nového zahradního traktoru byste měli olej měnit už za 5 hodin provozu. Jak na to? Na co si dát pozor? Podívejte se na naše instruktážní video, není to nic složitého a zvládne to každý.
Až 60 procent reklamací motorů zahradních strojů není v ČR uznaných. Důvodem je bezbřehé české kutilství, které však bohužel jde proti reklamačním podmínkám. Na jedné straně hraje roli špatné (nevhodné) používání strojů, na druhé straně pak opravy svépomocí.
Možná se vám stalo, že jste někam v zahradě navrstvili kůru jako mulčovací vrstvu a najednou se na ní po čase objevily jakési polštářkovité útvary, možná na povrchu nažloutlé, nebo prostě světlé, a že tyto útvary mění svůj tvar. A skutečně se pohybují. Váš nález se jmenuje hlenka z rodu slizovek a s vysokou pravděpodobností půjde o hlenku (slizovku) práškovitou. Dovede se pohybovat a dokonce ji můžete zkusit krmit.
Že se každý dobrý nápad nedá stejně kvalitně uplatnit všude, to nyní nově podtrhuje studie amerických entomologů a botaniků. Upozorňují na to, že jinak vychvalovaný přístup s nesekáním trávníků v době květu je poplatný Evropě, ale ve Státech své užitečnosti pozbývá. Proč?
Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.
Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Upřímně rád je nejspíš nemá opravdu nikdo, a tak se na ně také nejčastěji zapomíná. Přesto patří k úkonům, které bychom při péči o podzimní zahradu vynechávat neměli. Nevyplácí se to.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
