Sdílet
 

Zahradničení v padlém ráji

Datum vydání: 15.08.2017 | autor:

Zbudovat si produkční zahrádku na důlní výsypce, nebo v areálu bývalé chemičky, není právě ten nejlepší nápad, když se plánujete v klidu dožít důchodového věku. Na druhé straně, zdaleka ne každá forma kontaminace půdy přináší zahradníkům a konzumentům bezprostřední ohrožení života. Různá post-průmyslová stanoviště a brownfields jsou také často jediné otevřené plochy, kde je možné ve městech zahrady zakládat. Máme se tedy bát toho, co nám tu vyroste?

Kořenová zelenina je na kontaminovaných půdách nejproblematičtější Kořenová zelenina je na kontaminovaných půdách nejproblematičtější
Kořenová zelenina je na kontaminovaných půdách nejproblematičtější
Odpověď, kterou je pochopitelně třeba brát jistě s lehkou rezervou zdravého rozumu, k nám připlouvá ze zámoří. Americká společnost agronomů (která má mimochodem stejnou zkratku, jako česká firma zabývající se odpadovým hospodářstvím, tedy ASA) a také Společnost pro potravinářsko-pěstitelský výzkum (CSSA) a Univerzita v Kansasu vyprodukovala na bázi dlouhodobých experimentů studii, která se na dané téma soustředí. Výzkumníci těchto organizací si vytkli za cíl zjistit, jak velký příjem půdních kontaminantů do sebe nejrůznější zelenina absorbuje. A také sestavili dohromady pár doporučení, které se týkají zahradnických činností, které mohou takový příjem nežádoucích látek snížit. 

Celkový závěr jejich zprávy je pozitivní: většina vypěstované zeleniny v neideálních podmínkách částečně kontaminovaných půd je pro konzumaci bezpečná. Pochopitelně, že není dobrý nápad zakládat hydroponickou zahrádku na odkališti v Mydlovarech. Ale třeba takový prostor překladového nádraží se už potřebnými dispozicemi i přijatelnou mírou kontaminace optimu blížit může.

Základní doporučení vyplývající z jejich práce zní: když budete jíst jen to, co je nad zemí, bát se nemusíte. Kapusta dřeňová nebo keříky rajčat, které rostly na půdě s vyšší koncentrací arsenu a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), obsahovaly jen velmi nízké koncentrace těchto nebezpečných látek. Pokud to ale „roste v zemi“, jako například mrkev nebo petržel, je starost o zdraví už na místě. 
Pěstování v mobilních nádobách Pěstování v mobilních nádobách
Pěstování v mobilních nádobách
Příjem kontaminantů u těchto plodin, zejména olova, se pak pohyboval těsně v limitu nebo lehce nad limitem, který doporučuje Světová zdravotnická organizace. A to už je přeci jen trochu nepříjemnost. Ganga Hettiarachchi, vedoucí výzkumu, obavy sice trochu mírní: „Je dobré vědět, jakým způsobem jsou tyto normy a hygienické standardy počítány, a obecně se nepředpokládá, že budete mrkev z kontaminované půdy konzumovat 365 dní v roce. Takže bych se její konzumace nezříkala.“ Ne každý pochopitelně může sdílet její optimismus a nadšení.

I proto se nabízí možnost tzv. kontejnerového pěstování, kdy plochu kontaminované zahrady využíváte spíše po stránce prostoru, než vlastní půdy. Půdní substrát, který pochází z bezpečné lokality, nebo byl zakoupen v zahradnictví, umístíte do předpřipravených boxů, a ty ponecháte například kořenové zelenině. Chemicky znehodnocený pozemek je totiž menší problém, než absolutní nedostatek vhodného prostoru. 
Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou
Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou
Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou
Řešením je též podbetonovaný skleník či fóliovník, zavezený bezpečnou zeminou
Je také dobré vědět, ideálně dopředu, co vás na „padlé rajské zahradě“ může pod zemí čekat. Kde se dřív pracovalo s barvami nebo s pohonnými hmotami, můžete očekávat zvýšené koncentrace olova. A tam, kde se například upravovalo (konzervovalo a mořilo) dřevo, můžete očekávat arsen. Místa, jako bývalá nezpevněná parkoviště na vykládkách a manipulační stání (kde docházelo ke spalování v motorech) zase mohou obsahovat nejrůznější nepříliš příjemné uhlovodíky. Pokud chcete mít jistotu, odeberte vzorky a nechte je testovat.

Podstatné je, že každá rostlina s živinami i kontaminanty pracuje na trochu odlišné bázi. Jinak je distribuuje a ukládá listová zelenina, a odlišně kořenová. Ve většině případů ale výzkumníkům postačilo zbavit výpěstky hlíny (dopřát jim po sklizni vodní lázeň, vydrhnout je), aby se výrazně snížil podíl kontaminantů. 

Zdlouhavější, ale neméně úspěšnou cestou je pak „naředit“ potenciálně znečištěnou půdu zdravým a výživným kompostem. Změní se tím podíl aktivních organických látek v substrátu, a kompost je také schopen vázat část znečisťujících chemikálií. Svou roli hraje i optimální hnojení. Rostliny, kterým dáte výživu takříkajíc pod nos, pak nemají takovou potřebu „šťourat se kořeny v hlubší půdě“, a tím do sebe dostávat více nebezpečných látek.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:

    Další články

  • Jak vytvořit zahradu na pozemku u lesaJak vytvořit zahradu na pozemku u lesa

    Velké komplikace přináší budování zahrady na svažitých pozemcích, ale zdařilé výsledky pak opravdu stojí za to. Co je však ještě tvrdším oříškem? Pozemek u lesa!

  • Frýdecko-Místecký veletrh zaplní Halu PolárkaFrýdecko-Místecký veletrh zaplní Halu Polárka

    Frýdecko – Místecký veletrh se odehraje letos již pojedenácté a v podobě veletrhu pro celou rodinu se opět koná v prostorách moderní sportovní haly Polárka (vedle nákupního centra Frýda).

  • Tipy pro jarní zahraduTipy pro jarní zahradu

    Jak se zbavit komárů, jak zjistit klíčivost semen, jak si postavit domácí skleník, jak si zjednodušit práci v zahradě?

Diskuze na téma "Zahradničení v padlém ráji"

Buďte první a napište komentář k  "Zahradničení v padlém ráji"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE