Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?
Srpen, respektive jeho druhá polovina, je ideálním obdobím pro vysazování jahodníků. Proč? Protože platí jednoduchá poučka: „Čím dříve jahodníky vysadíte, tím větší bude už první sklizeň. Největší pak bude druhá hned v následujícím (druhém) roce, ještě přijatelná bude třetí a po odplození je nutné sazenice opět vyměnit. Ale pozor, nikdy nevysazujte jahody po jahodách, to jedině kdybyste vyměnili půdu, což je samozřejmě zbytečný a náročný luxus. Většinou je nezbytný pouze nejméně roční odstup. A čím delší, tím lépe. Alespoň jeden rok pěstujte na opuštěném jahodovém záhonu něco jiného, složitější to není.“
Sezóna rajčat se přehoupla do druhé půlky, co však nyní s nimi, aby tato plodová zelenina bohatě plodila a hlavně plody vyrostly a dozrály? Především je třeba zaštipovat růstové vrcholy, aby se rostliny zaměřily na plody a ne na další růst a kvetení. Také je třeba obtěžkané výhony uvazovat a zdola otrhávat listí, které schne a může být i zasažené plísní.
V okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.
Každému vyhovuje jinak koncipovaná zahrada. Když opomineme libůstky v různých rostlinných druzích a jejich případné konzumaci, hraje hlavní roli náš vztah k pěstování rostlinstva a půdě, tedy k činnostem zemědělným. Někdo si udržuje jenom svůj relaxační kout s kusem trávníku a spořejší okrasnou výsadbou, která je pokud možno bezúdržbová, načež na zbytku pozemku vysadí ovocné stromy a luční plochu nechá udržovat ovce. Jiní by pozemek nejradši celý vybetonovali, aby je nic živého nemuselo stále rozčilovat svou existencí. Jsme lidé různí a to znamená i různí majitelé pozemků a zahrádkáři. Do které ze tří skupin, které jsme v našem kvízu vymezili, patříte právě vy?
Při slůvku „předpis“ lidé až povyskočí. Že by jim už zase někdo předepisoval nové normy, co a jak mají nebo nemají dělat? Kdepak, můžete zůstat klidní. Jde o předpis - recepis. Recept. Takový, jaký vypisují lékaři pacientům. A konkrétně lékaři ve Velké Británii teď stále častěji předepisují pacientům na různé neduhy zahradničení.
Opakování je prý matka moudrosti. V případě každoročního boje se suchem nikdy neškodí shrnout, že existují i jiné způsoby, jak bojovat s vysokou spotřebou vody během letních vln veder.
O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?
Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.
Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.
Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.
Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Dá se hospodařit na balkoně o pár metrech čtverečních? Samozřejmě. A i když z toho nebudou plné koše úrody ani úspory, pro tisíce nadšených pěstitelů to má nevyčíslitelnou hodnotu. Proč na ně mnozí nahlížejí s úsměšky a co ve skutečnosti hledají v kousku hlíny za oknem?
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
