Třeskutá zima, ke které patří závěje sněhu. Ale taky přenádherně vybarvený deštivý podzim a jaro, které se utápí v záplavě květů. K tomu léto, které se dá přežít jen pod slunečníkem na pláži. To není reklama, ale realita argentinské Patagonie. Přinést do krajiny s tak silným aspektem ročních období odpovídající obydlí ale není nic snadného.
Od architektury se mimo jiné očekává, že bude vytvářet bydlení v souladu s přírodními podmínkami v místě. To ale na zalesněných úbočích hor Coihues a Arrayanes, v dotyku s pobřežím jezera Correntoso, není nic snadného. Podnebí tu silně ovlivňují všechna čtyři roční období. Zima je tu opravdu mrazivá a se spoustou sněhu, léto horké a úpalné. Pokud tu navrhujete dům, musíte být zkrátka připraveni na všechny varianty.
)
)
)
)
Do každého podnebí
Proto měli architekti ze studia OJA skutečně o čem přemýšlet, když jim klient zadal úlohu na vytvoření rekreačního turistického komplexu. Tedy, ne zrovna úplně velkého areálu. Stavební parcela, která byla na svažitém úbočí přístupná k zastavění a kde se měl dočkat realizace projekt Gallareta, měřila jen 250 metrů čtverečních. Do ní se rozhodli zasadit dva ubytovací objekty (určené pro tři uživatele), a jeden pomenší objekt společný, sdílený.
Sestava těch objektů přitom měla povšechně korespondovat s místem – přírodním a tichým – a přitom odolávat rozmarům zdejšího podnebí. Faktu, že ubytovaní tu budou trávit léto víc na pláži jezera, a zimu buď na sjezdovce, nebo zalezlí uvnitř a přitápějíce v kamnech.
)
)
)
)
Dá se říct, že si architekti práci neulehčili. Vyšli totiž z toho, že stavby mají koexistovat s lesem, proto se nic nebude kácet. Umístění objektů je tak reakcí na prostředí. Na druhé straně pak ale stromy slouží jako zdroj zástinu, vytváří příjemnou uzavřenou atmosféru.
)
))
Kontrasty barevného dřeva
Každá stavba slouží jako samostatná jednotka. „Mono-prostor“, rozdělený podélně na polovinu podlažím. Interiér je definován okny, se strategicky orientovanými výhledy. Objekty díky svému skosenému tvaru působí netradičně, divoce. Ale stojí na velmi stabilních betonových základech, takže jejich nerovnovážnosti se obyvatelé bát nemusí. Tvar staveb navíc napomáhá odolávat dešti, sněhu.
))
))
Fasáda obydlí je z opalovaných prken eukalyptu, který tak získává zvláštní zvrásněnou texturu. Jsou tu ale i další dřevěné matriály, které odpovídají požadavkům na vyšší ohnivzdorné schopnosti, udržitelnost, nízkou potřebu údržby či odolnost vůči vlhkosti.
))
))
))
))
V interiéru tahle dendrologická přehlídka vyniká. Teplý až skořicový nádech obkladům dodává místní tvrdé dřevo ze stromů lapacho, které je doplněno o bílé hladké dřevo bez suků, pocházející ze stromů guatambú. Kontrast obou dodává místnostem na prostornosti, světlosti. Pokoje si zachovávají jednoduchý vzhled, který stírá rozdíly mezi nábytkem a stěnami. Výsledkem je komfortní bydlení, které odpovídá každému ročnímu období. Projekt, který vnitřně i navenek ladí se svým okolím, a horka nebo zimy se bát nemusí.
Materiály: OJA (organic and Joyful Architecture)
Foto-kredit: Juan Segundo Diaz Dopazo
