Zima za moc nestála, ovocné stromy bude třeba postříkat dřív, škůdci už čekají Zobrazit fotky zobrazit 1 fotku

Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.

Nepoužívat ve vlastním sadu ovocných stromů postřiky a dobrat se tak pocitu, že veškerá vaše úroda je vlastně naprosto „bio“, je podobně užitečné, jako ulovit všechny bobříky anebo umět vyjmenovat tabulku chemických prvků. Tedy, že z toho můžete sami mít dobrý pocit, ale k lepší úrodě vám to stejně nepomůže. Proměna klimatu nahrává šíření nepůvodních druhů a škůdců, a je trumfovou kartou nejrůznějších zhoubných patogenů. Zvlášť teď, v časném předjaří, kdy se nám pořádná zima tak nějak zapomněla ukázat. Protože pořádná zima a mráz, ať už je zahradníky proklínán, slouží jako „dezinfekce“ stromů před parazity. Takže v rozumné míře aplikovat ochranný postřik se tedy rozhodně vyplatí.

Čistý sad je základ, hygiena stromů vám šetří práci

Teď jen pro kontrolu, jestli jste před zimou na něco nezapomněli: seschlé plody jste jistě odstranili, zbytky listí na větvích neuvidíme, odstranili jste seschlé větve, starou kůru jste očistili a zavápnili, viďte? Protože pokud jste zapomněli, máte k předjarní úpravě a postřiku opravdu pádný důvod. Většina z prevítů, pardon, škůdců ovocných dřevin, totiž využívá seschlé kůry na kmeni, zábalu suchých listů nebo přeschlých větví jako zimního útočiště. Protože na jaře to odtud nemají do práce a k jídlu daleko. Čas před začátkem jara se tedy jeví jako ten nejakutnější moment, kdy s tím můžete ještě něco udělat. Prořezávka je víc než záležitostí formy, stejně jako postřik.

Kdo se to tu probouzí?

Není přitom od věci si zjistit, s kým máme co do činění, respektive proti jakým škůdcům zasahujeme. Ano, můžeme vždy aplikovat univerzální postřik, ale selektivní je prostě lepší, protože jde vždy k jádru problému. Něco jiného nás bude zajímat u švestek než u jabloní. Jádroviny a peckoviny jsou škůdci nejvíce ohrožené, ale úplně zapomenout bychom neměli ani plododárné keře. Právě v nich se mohou skrývat ti, kteří se později ochotně přesunou na ovocné stromy. A o jakých desperátech je tu řeč?

Nenápadná kalamita

Třeba o svilušce ovocné, která má podobu nápadné červené tečky. Nenechte se ale zmást, může mít i bílou barvu. Tento roztoč, který se živí sáním rostlinných šťáv, to umí pořádně roztočit. Zvlášť když se namnoží. Jejich prvním cílem jsou obvykle listy, a protože se probouzí dřív, je u těch rašících vždy jako první. Tím v zásadě dokáže zahlušit celý strom a zpozdit jeho vývoj. Deformace letorostů a květů jsou pak přidruženým efektem jejich řádění. Prozradit je mohou i drobné „pavučinky“ u stopek plodů, listů. To už je ale pozdě. Postřik likviduje jejich přezimující vajíčka, ještě než se dostanou do akce.

Pořádný prevít je i květopas jabloňový. Dá se říct, že už jeho jméno postihuje podstatu celého problému. Tihle brouci totiž do rašících pupenů a plodů vyžírají otvory. Takže se květy nikdy plně nerozvinou, zůstanou poškozené, zaschnou. Květopasi zimu tráví za rozbrázděnou kůrou stromů, a budíček mají natočený na teplotu 10°C. Pokud proti nim nezasáhnete včas, bude iniciativa po zbytek roku stát na jejich straně.

Druh, který se rád stěhuje

Nic proti samičkám z Asie, ale těm od štítenek bychom se v zahradě raději vyvarovali. Tento srdečný pozdrav z Číny se u nás zabydlel už před generacemi, a patří mezi nebezpečné karanténní škůdce. Jak je poznáte? V předjaří mají podobu miniaturních trnů, na omak mastně voskových. Tento trnitý štítek chrání jejich nymfy, které se už brzy probudí a začnou aktivně hledat potravu. Jen dvě informace: voskovitý štítek je dobře kryje před působením postřiků, musíte vybrat ten správný. A druhá? Zrovna tohle je druh, který se může z  okrasných keřů přesunout na ovocné stromy.

Beruška je dobrý pomocník

Pokud jste entomolog a máte bystrý zrak hodináře, pak máte mšice rádi. Z 850 druhů žijících v Evropě ale určitě nemají radost zahradníci. Mšice se totiž polo-paraziticky přidržují všeho, z čeho mohou získat ovocné šťávy. Dosahují přitom značné specializace, od experty tyjící z maliníku přes slívy až po jabloně. Problémy působí všude. Předjarní postřik spolehlivě zlikviduje jejich vajíčka, přezimující ve výhonech a větvích, ale na pozoru se před nimi musíte mít celý rok, než založí kolonie na listech. Chcete biologickou, ne-postřikovou prevenci? Pak potřebujete slunéčka sedmitečná, berušky. Ty s nimi dokáží zatočit.

Instantní epidemie i vytrvalí spáči

Dvě větší bledě-bílá křídla, velikost kolem 3 milimetrů, trochu podoba s křísem. Představuje se mera jabloňová, a spousta zahradníků by radši vyklučila celý sad, jen aby se jich zbavila. Proč? I ony vysávají rostlinné šťávy, ale umí přímo napíchnout „žílu“ sítkovic. Takže dochází k velmi výraznému oslabení stromu, navíc tyhle vpichy jsou vstupní branou pro další patogeny. Zlikvidujte je, dokud je čas, protože jinak vám strom může dočista seschnout. Velmi podobně se projevují i vlnatky krvavé, které dokáží v sadu způsobit skutečnou epidemii.

Seznam škůdců ovocných stromů, kteří se už brzy s pořádným hladem probudí, by nebyl kompletní bez „píďalek“ tmavoskrvnáče zhoubného, vážné nekrózy dřeva způsobující puklice švestkové nebo o něco později startujícím obalečům a pro třesně zhoubným vrtulím. A spousty dalších. K přezimování si váš strom a jeho neošetřená zákoutí mohly zvolit bodrušky nebo předivky, plodomordky a ploskohřbetky. Vědět o sobě dají až později, ale na co chcete čekat? Na jaře se prostě probouzí příroda, a s ní zahajují novou etapu svého života i žraví škůdci. Zasáhnout je postřikem ještě před tím, než se z nich stane skutečný a prakticky neřešitelný problém, je víc než rozumné.

Kdy začít s postřikem? Včas

Ať už si zvolíte jakýkoliv postřik, platí pro něj obecné podmínky aplikace: čím je tepleji, tím lépe. Bude totiž účinnější, efektivnější. Takže stříkat příliš brzy je zbytečné, stejně jako stříkat pozdě. Ideální teplota? Kolem 15°C, pokud to bláznivé počasí umožní. Jde to ale i při 10°C. Postřik musí zůstat působit co nejdéle, neměl by jej tedy opláchnout déšť, nebo jej odrušit případný mrazík. Při aplikaci nepospícháme, nezapomínáme i na kmen. A ještě jedno pochopitelné časové omezení: když už raší pupeny, nestříká se. Z této nelehké rovnice se dá odtušit, že ideální doba pro postřik bude napříč výškovým profilem České republiky skutečně rozmanitá, a bude hodně záležet na konkrétních podmínkách vašeho sadu. Na konci března už bude nejspíš pozdě.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com