Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?
Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.
Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!
Architekti z ateliéru de.fakto ukázali ve vile pojmenované The Gallery of Human Creativity maximum možného. Například umyvadlo vám po umytí rukou podá ručník, vana se vznáší v prostoru jako houpací síť, umělecké skulptury v sobě ukrývají topení i chlazení, nádherné terasy a výhledy, stejně jako zahrada s bazénem. Velkorysé dispozice interiéru, který přímo vybízí k tvorbě. Ateliér de.fakto postavil jenom kousek za Prahou dům a galerii v jednom.
Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.
Částečná demolice a rozsáhlá rekonstrukce propůjčila rodinnému domu docela nový tvar. Rozhodně zaujme, ale až poté, co si jej všimnete. Ve venkovské krajině se totiž příjemně ztrácí.
Přivydělávat se dá různě. Kartičky hokejistů, které jste v dětství opomněli vytáhnout z originálního balení, založili jste je a někde na vás při stěhování vypadly, vám se štěstím mohou vynést na slušný důchod. Teď jen, jestli máte takové klenoty kde střádat. Majitelé domu z Toronta s tím ovšem měli problém.
Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.
Prázdniny se už blíží jako maják na obzoru, a mnozí už za tím světélkem v temnotách upírají zrak. Protože se s nimi nese příslib dovolené, kterou nemálo Čechů bude užívat v Chorvatsku. Dost možná zrovna na Istrii, kde se nachází i tento nádherný dům s pavilonem, připravený studiem Arhitekti Počivašek Petranovič.
Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.
Na vrcholcích Krkonoš stojí další novostavba, tentokrát dům pro pětičlennou rodinu, který se usadil na místě původního, již rozpadajícího se stavení. Postavena byla chalupa sice současného vzhledu, ale respektující okolní krajinu, stejně jako tvarosloví tradičních krkonošských stavení. „Pokud mohou některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich. Snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu,“ řekli o chalupě její autoři z A1 Architects.
Je mnohem větší, než se zdá být. Velký prostě vůbec nevypadá, a právě proto dobře zapadá do sousedství. To je základní rovina chvály, která se pojí se severokarolínským projektem rezidenčního bydlení.
Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.
Jak asi vypadá garáž, do které se pohodlně vejdou čtyři vozidla se souhrnnou cenou přesahující třicet milionů korun? Jistě si takový prostor představíte jako něco navýsost elegantního. Možná v decentním chromu a s LED nasvícením, aby krása těch vozidel vynikla. Jenže o tom projekt v kanadském Tsawwassen není.
Prohlédněte si oceněné české Kanceláře roku 2024. Soutěžilo se v kategoriích velké a malé kanceláře, regionální kanceláře, hybridní kanceláře, start-upy, IT kanceláře, inovativní kanceláře, Hub & Co-working kanceláře, Employee Friendly kanceláře a vyhlášena byla také cena poroty, kterou získala pražská kancelář TKC Group na úvodní fotografii článku.
Čistě bílé interiéry jsou v současné době hlavně díky skandinávskému minimalismu velmi oblíbené. Odpůrci jí sice vyčítají sterilnost, chlad a především vysoké nároky na údržbu, pro většinu lidí je ale symbolem čistoty, volnosti a vzdušnosti.
Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Novější domy, nábytek v nich a další vybavení hoří rychleji než před třiceti lety a dříve. Oproti 17 minutám dnes máte pouhé 3 až 4 minuty na útěk před požárem, když váš interiér vzplane. Rychlost je neskutečná, oficiální instituce a výrobci přitom řeší úplně jiná kritéria. A jako alibi používají i snižující se počty kuřáků.
Nemusíte být vyznavačem celostních postupů nebo fanouškem ajurvédské medicíny, abyste v případě nachlazení přednostně místo prášků sáhli po zelené lékárně. Přírodní medicína totiž dokáže mnohé. Jen pozor na vedlejší účinky. Nadměrná konzumace zázvoru, kurkumy nebo skořice totiž může ovlivnit efekt léků na předpis.
Stavební zákon je, zdá se, tenisovým míčkem na kurtu bez stavebních úprav. Pořádně nacucaným vodou, která podivně zapáchá, těžkým a trhajícím výplety tenisových raket. Čím větší rána tím větší díra, lámou se dokonce i rámy. Tenisákem odskakujícím od prachmizerné plochy kurtu prapodivně, protože tu a tam šutr a zapomenuté zednické kladívko, kolečko nebo hřebík. Přitom tenisté moc dobře vědí, že právě takhle se Davis Cupy a Wimbledony vyhrávat nedají. Dokonce ani malé turnaje na české Štvanici. Co s tím? Zruší se zase všechno a začne znova? A má to vůbec smysl?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
