Každý z nás, kdo rád cestuje, se už setkal s B&B byty. Jsou různé a zanechávají v nás různé dojmy: od jednoduchých téměř hotelových pokojů až po detailně promyšlené útulné byty, ze kterých se vám skoro nechce odjet. K těm opravdu zajímavým, co udělají dojem, patří i malý byt v historické budově v centru Torina.
Pohody je v bydlení možné dosáhnout nejrůznějšími cestami. Sázka na vnější čistotu, která pak odráží i klid vnitřní, je charakteristická i pro funkcionalismus. Styl, který už má něco za sebou, ale evidentně má pořád hodně co nabídnout. Dokazuje to rekonstrukce funkcionalistického bytu do moderní podoby. Ještě funkcionalističtější, hlavně však maximálně minimalistické.
Vynálezci a propagátoři již téměř nábožného evropského Green Dealu došli tak daleko, že neexistuje jiný kandidát na post předsedkyně Evropské komise než Ursula von der Leyenová. Nikdo jiný si to už na krk ani nevezme a znovuzvolena také byla. Jenže zapomínají na jednu podstatnou věc. Když totiž opomenou chladnější oblasti světa, které jsou s výjimkou některých částí Evropy a Severní Ameriky minimálně osídlené, většina lidí planety má problém s vedrem, přehříváním.
Silné bouře, vichry a tornáda, krupobití, sucha, mrazy a sněhové kalamity? Kdepak, nejnebezpečnějším klimatickým extrémem jsou extrémní vedra. I naprosto zdravý sportovec náhle sejde při svém tréningu z cesty, někde upadne a umře na přehřátí. Někdy ho najdou až po mnoha dnech a týdnech. Zjistit přitom počet obětí extrémních teplot je podobný problém jako tomu bylo při covidu. I tento tichý zabiják má mnoho tváří.
Samozřejmě nic neuděláme s naší národní přirozeností a dědičným návykem na středoevropské klima, přesto si ale můžeme trápení za veder zmenšit zvyky našich jižních sousedů. A vůbec se nemusíme na zkušenou vypravovat až do Afriky, úplně postačí jih Evropy. Co tam dělají jinak, že vedra přežívají?
K velkým změnám se lze ubírat i malými kroky. To dokládá i nápaditý projekt rekonstrukce bytu, který se nachází v pražských Vršovicích. Ani o jediném z užitých prvků se nedá říct, že by sám byl tím přelomovým a zásadním. Byly to vlastně jen dílčí drobnosti. Které ale, pospolu, dokázaly celé bydlení proměnit ke kráse.
Po krupobití je třeba pomoci rostlinám co nejrychleji to jen jde. Jedině tak se ještě dá alespoň něco zachránit. Kromě pomlácených listů a plodů, kromě mrazu, který popálí rostlinné tkáně, jsou nejnebezpečnější následně se šířící hniloby. A právě ty mohou vaše dosavadní snažení dorazit. Jak po krupobití pomoci zahradě, aby přeživší rostlinstvo rychle obnovilo svou předchozí dobrou kondici?
Je to s podivem, ale pořád existují lidé, kteří v těch největších vedrech větrají své byty. Vždyť průvan přece ochlazuje, ne? Vánek na kůži je příjemný, ale nenechte se oklamat.
Skupina DECCI spustila v letošním roce nový hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách Energy nest. Zařízení s celkovým výkonem 30 MW bylo postaveno u obce Vraňany na Mělnicku. Energy nest kombinuje inovativní technologie s řídicím systémem vyvinutým na míru, pomocí kterého dovede stabilizovat přenosovou soustavu. Řídicí systém vyvinul Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.
O vrchu Kozákov se říká, že když zvednete kámen, je to drahokam, nebo polodrahokam. Těžko říci, co by se pak mělo říkat o českých městech, kde stačí kopnout do země a je třeba přivolat archeology. Obzvláště pak ve stověžaté matičce Praze. Poznala to i revitalizace území pražského Masarykova nádraží, kde v posledních letech proběhlo již více archeologických průzkumů, které předcházely různým stavbám na nádraží a v jeho okolí. A nálezů zde bylo učiněno požehnaně, datovat je můžeme od středověku až po novověk.
Každá rostlina vyžaduje od svého výsevu, tedy od vyklíčení semene, určitý počet dnů, aby vyrostla, dospěla a plodila. A jiné to není ani se zeleninou. Mnohá přitom snese i kratší den a chladné počasí, proto ji můžeme sklízet i později v zimě, přičemž rostliny dospějí do zámrazu. A jelikož se nám přes sezónu místo na užitkových záhonech postupně uvolňuje, určitě se vyplatí tento prostor znova zaplnit. Čím?
Se stavbami v přírodě se pojí nejedna potíž. Už třeba to, zda se snažit vměstnat v nich vše pod jednu střechu, ovšem za cenu toho, že budou neúměrně velké. Anebo zda to nevyvážit rozdělením jednoho nepřiměřeně velkého objektu na dva menší, které lépe splynou s okolní krajinou. Právě tak, jak to udělali v La Paloma.
Je to jako z Haškova Švejka, vážení, když se zbláznil velitel brigády Ritter von Herbert a začal rozesílat na všechny strany telegramy s nesmyslnými rozkazy. Odvezen byl do Vídně. Názvoslovná komise ČSO se totiž jala ve velkém přejmenovávat ptačí druhy a provedla to tak důkladně, že byla radši výborem České společnosti ornitologické zrušena. A co víc, výbor dokonce „neplánuje vést aktivní kroky k založení nové komise, ale bude se odpovědně zabývat všemi návrhy na zřízení nové komise, pokud by případně přišly.“ Velitel brigády je tedy ve vídeňském blázinci a žádný nový velitel jej nenahradí.
Člověk je tvor společenský a dobře mu tak. Dokládá to i série studií, které se věnovaly novodobému trendu tzv. homeoffice, čili práce z domu. Ukázalo se při nich, že výkonu zaměstnanců ne vždy prospívá, když kolem sebe nemají své kolegy. A že jejich práci může významně prospět, pokud jim v tom budou pomáhat kolegové virtuální.
Žít v Praze a přitom mít zahradu jen kousek cesty od bytu? To by byl pro spoustu lidí splněný sen. Jenže i o naplněné sny je třeba se zasadit, jak se přesvědčili majitelé jedné takové velké zahrady. V sezóně tu pochopitelně chtěli trávit co nejvíce času, ale potřebovali k tomu vylepšit stávající zázemí. Nahradit starší kůlnu slušivější a praktičtější chatkou. Zahradním pavilonem. Nebo miniaturním domkem?
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Nemálo realizací zaujme tím, že jsou hotové nad očekávání rychle. Doslova na počkání. Humo, jak je nazýván následující prazvláštní dům, si ale dával na čas. Z výkresů projektu mu to do kolaudace trvalo deset let. Vystavěn v terénu byl sice “jen“ za dva roky, ale těch předchozích osm si procházel nejrůznějšími pozměňovacími fázemi. I to dokládá, že práce architektů s klienty snadná rozhodně není. Nebo naopak?
Jednotlivá léta, časy prázdnin, se rok za rokem trumfují rekordními teplotami. A za horka potřebujeme nejvíc chládek a vodu, stejně tak zvířata, ptáků v zahradách a městech nevyjímaje. Právě té se jim totiž na mnoha místech dostává nejméně, byť střídavě prší. Obzvláště v rozpálených městech. Řešením jsou všemožně rozmístěná pítka, ve kterých ale musíme pravidelně vyměňovat vodu. Co znamená bezpečné pítko pro ptáky?
Evoluce je o vývoji. Ale to nutně neznamená, že by směřovala jen jedním směrem. Občas jeden dobře myšlený krok kupředu znamená v praxi dva až tři kroky nazpět. V případě modernizace starých budov, jejich adaptaci na klimatické změny, to platí velmi často.
Stavebnictví u nás nejen stagnuje, ale propadá se. A nejde o nějakou periodickou krizi (cyklický útlum), ale již můžeme otevřeně hovořit o pořádném průšvihu. Ne, řeč není o nové stavebním zákonu a digitalizaci stavebního řízení, to se časem srovná, i když je to nyní problém také. Řeč je o pádu stavební produkce do propadliště, který s sebou strhává i další obory. Podrobněji se tématem zabývali na svethospodarstvi.cz v článku nazvaném “Stavebnictví není v cyklickém útlumu, ale v systémovém průšvihu“.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
