Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Permakulturní pěstování má několik specifik. Za prvé se zcela obejde bez chemie, respektive chemie je nemilosrdně vyloučena, za druhé se liší způsob výsadby a skladba rostlin. Na tradiční záhony s „vymazlenými,“ vypletými řádky a pravidelné zalévání zapomeňte.
Užiteční živočichové jsou v zahradách opravdu užiteční, tento přívlastek nemají náhodou. Kteří to jsou a jak je do zahrady přilákat?
Jak v zahradě vytvořit úkryty pro užitečné živé pomocníky? Kam se kteří z nich rádi schovávají a co bychom pro to měli udělat? Jaké materiály, konstrukce a stanoviště jsou ideální?
Nejedná se jen o pěknou dekoraci či počin pro ochranu naší fauny. Pokud hmyzu na zahradě postavíte hmyzí domeček, odmění se vám hned ve dvou směrech. Hoteloví hosté vaši zahradu opylují a zároveň ji ochrání před mšicemi a jinými škůdci.
Relaxujte tam, kde je pánem stále ještě příroda. V přírodní zahradě se budete cítit jako na výletě v okolní krajině.
Módní trend, který je nastavený vůči současné uspěchané době; póza, jež zaujímají líní a neúspěšní zahradníci? Nebo jen oživení přirozeného vztahu člověka k zeleni a přírodě jako takové?
Sršeň – jak se vypořádat s tímto navýsost nepříjemným sousedem, a přežít to pokud možno bez úhony?
Zahrada vůbec nemusí vypadat jako „vystřižená ze žurnálu“, pokud necháme zahradu růst divoce, dokonce jde i o určitý styl. Divoké zahrady jsou vlastně zahradami přírodními a dokonce zde vše překypuje životem oproti zahradám opečovávaným až do jakési sterilní podoby.
Než si zahrádku vyzdobíte další starou pneumatikou nebo aplikujete další postřik, zamyslete se. Co všechno si dobrovolně vpravujeme do zahrádek, do jejich půdy a potažmo i do ovoce a zeleniny, kterou na nich vypěstujeme?
Pochopitelných důvodů, proč se zříct chemikálií na zahradě, ze které získáváme nejrůznější poživatiny, je víc než dost. Problémy ovšem nastávají, když se chceme vypořádat s obtížnými plevely. Jaké prostředky nám bez herbicidů zůstávají v arzenálu?
Je vám v zahradě líto starého, usychajícího stromu, který vám dlouhé roky poskytoval kýžený stín? Může i nadále, byť sám zemře a již se na něm na jaře neobjeví jeho vlastní listí, například vistárie a jiné popínavky jej využijí jako oporu a nejenže zazelenají, ale i krásně vykvetou. A třeba takový břečťan? Ten zajistí, že bude strom zelený po celý rok.
Pokud se vaše zahrada nachází v ježkově lovišti, máte velké štěstí. Stojí za to si ho udržet. Je totiž jedním z největších pomocníků v boji proti škůdcům, jaké představují housenky, hmyz či slimáci. Za jednu noc jich zvládne spořádat tolik, kolik sám váží.
Jednoduše řečeno, hadník je ideálním líhništěm ještěrek, slepýšů a hadů. Svojí povahou vlastně připomíná kompost a má kromě jiného za úkol zbavit vaši zahradu hlodavců.
Letoší sezóna je již za vámi a s úrodou v zahradě to nebylo zrovna slavné? Tedy s tou, co nezničil mráz ani škůdci? Jaké chemické prvky rostliny zásadně potřebují? Jaké děláme největší chyby v jejich výživě?
Poslední roky se potýkáme se suchem v krajině, přestože letošní druhá polovina léta a začátek podzimu deficit srovnávaly. A právě klíčem k zadržování vody v krajině jsou mokřady, tedy lokality s bažinami, slatinami, rašeliništi a lokality pokryté vodou. Inspirujte se nejen poučnými informacemi, ale i nádhernými fotografiemi mokřadů.
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Že se po celém světě staví různé domy, o tom nikdo z nás nemůže pochybovat. Ale že navrhne a nechá postavit dům na okraji kostarické džungle česká architektka a ještě k tomu pro sebe, to už tak obvyklé není. Interiér byl navíc vybaven výraznými prvky, které spolu fungují v překvapivé harmonii. Proto také tato realizace zaujala porotu letošní soutěže Czech Grand Design a dům se dostal mezi finalisty nové kategorie prostorový design. A rovnou představíme i další kostarický projekt architekty, originální tropický dům Atelier Villa Costa Rica. Vlastně jde o jednu ze tří unikátních vil v resortu Art Villas, která byla usazena v prudkém svahu džungle. Hned nad pláží Hermosa nedaleko městečka Uvita.
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.
Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
