Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Permakulturní pěstování má několik specifik. Za prvé se zcela obejde bez chemie, respektive chemie je nemilosrdně vyloučena, za druhé se liší způsob výsadby a skladba rostlin. Na tradiční záhony s „vymazlenými,“ vypletými řádky a pravidelné zalévání zapomeňte.
Užiteční živočichové jsou v zahradách opravdu užiteční, tento přívlastek nemají náhodou. Kteří to jsou a jak je do zahrady přilákat?
Jak v zahradě vytvořit úkryty pro užitečné živé pomocníky? Kam se kteří z nich rádi schovávají a co bychom pro to měli udělat? Jaké materiály, konstrukce a stanoviště jsou ideální?
Nejedná se jen o pěknou dekoraci či počin pro ochranu naší fauny. Pokud hmyzu na zahradě postavíte hmyzí domeček, odmění se vám hned ve dvou směrech. Hoteloví hosté vaši zahradu opylují a zároveň ji ochrání před mšicemi a jinými škůdci.
Relaxujte tam, kde je pánem stále ještě příroda. V přírodní zahradě se budete cítit jako na výletě v okolní krajině.
Módní trend, který je nastavený vůči současné uspěchané době; póza, jež zaujímají líní a neúspěšní zahradníci? Nebo jen oživení přirozeného vztahu člověka k zeleni a přírodě jako takové?
Sršeň – jak se vypořádat s tímto navýsost nepříjemným sousedem, a přežít to pokud možno bez úhony?
Zahrada vůbec nemusí vypadat jako „vystřižená ze žurnálu“, pokud necháme zahradu růst divoce, dokonce jde i o určitý styl. Divoké zahrady jsou vlastně zahradami přírodními a dokonce zde vše překypuje životem oproti zahradám opečovávaným až do jakési sterilní podoby.
Než si zahrádku vyzdobíte další starou pneumatikou nebo aplikujete další postřik, zamyslete se. Co všechno si dobrovolně vpravujeme do zahrádek, do jejich půdy a potažmo i do ovoce a zeleniny, kterou na nich vypěstujeme?
Pochopitelných důvodů, proč se zříct chemikálií na zahradě, ze které získáváme nejrůznější poživatiny, je víc než dost. Problémy ovšem nastávají, když se chceme vypořádat s obtížnými plevely. Jaké prostředky nám bez herbicidů zůstávají v arzenálu?
Je vám v zahradě líto starého, usychajícího stromu, který vám dlouhé roky poskytoval kýžený stín? Může i nadále, byť sám zemře a již se na něm na jaře neobjeví jeho vlastní listí, například vistárie a jiné popínavky jej využijí jako oporu a nejenže zazelenají, ale i krásně vykvetou. A třeba takový břečťan? Ten zajistí, že bude strom zelený po celý rok.
Pokud se vaše zahrada nachází v ježkově lovišti, máte velké štěstí. Stojí za to si ho udržet. Je totiž jedním z největších pomocníků v boji proti škůdcům, jaké představují housenky, hmyz či slimáci. Za jednu noc jich zvládne spořádat tolik, kolik sám váží.
Jednoduše řečeno, hadník je ideálním líhništěm ještěrek, slepýšů a hadů. Svojí povahou vlastně připomíná kompost a má kromě jiného za úkol zbavit vaši zahradu hlodavců.
Letoší sezóna je již za vámi a s úrodou v zahradě to nebylo zrovna slavné? Tedy s tou, co nezničil mráz ani škůdci? Jaké chemické prvky rostliny zásadně potřebují? Jaké děláme největší chyby v jejich výživě?
Poslední roky se potýkáme se suchem v krajině, přestože letošní druhá polovina léta a začátek podzimu deficit srovnávaly. A právě klíčem k zadržování vody v krajině jsou mokřady, tedy lokality s bažinami, slatinami, rašeliništi a lokality pokryté vodou. Inspirujte se nejen poučnými informacemi, ale i nádhernými fotografiemi mokřadů.
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
