Sdílet
 

Čím jsou specifické permakulturní zahrady?

Datum vydání: 24.11.2017 | autor:

Permakulturní pěstování má několik specifik. Za prvé se zcela obejde bez chemie, respektive chemie je nemilosrdně vyloučena, za druhé se liší způsob výsadby a skladba rostlin. Na tradiční záhony s „vymazlenými,“ vypletými řádky a pravidelné zalévání zapomeňte.

Zelenina, byliny a jiné pochutiny Zelenina, byliny a jiné pochutiny
Zelenina, byliny a jiné pochutiny

Permakultura zcela bez chemie

Užitková část zahrady nás zásobuje chutnými, výživnými a zdravými plody, proto zastánci permakulturního pěstování zcela rezignovali na chemii a tedy zatížení zeleniny a ovoce jakýmikoli chemickými rezidui pocházejícími z chemických postřiků. Výpěstky pak skvěle, voní, chutnají a jsou opravdu zdravé, ale samozřejmě za předpokladu, že půda nebyla kontaminována dříve.

Permakultura vychází z představy takzvaně ekologického zahradnictví, pro které je na prvním místě trvale udržitelné hospodaření na jakémkoli pozemku. Permakultura neškodí životnímu prostředí, rostlinám ani živočichům. Abychom přitom mohli pěstovat rostliny ekologicky šetrně, není třeba ekologii jakkoli studovat, stejně však jako chemii, i když mnohé učebnice a jiná odborná literatura hovoří o takzvaně „racionálním využitím chemie při pěstování rostlin,“ permakultura neuznává žádné.
Pletí Pletí
Pletí

Permakultura nepleje, a když, tak minimálně

Zapomeňte však na to, že jde o výmysl ekologicky poblouzněné, sluníčkářské mládeže. Jde o zcela racionální přístup vracející se k tradici. Nejde o módní vlnu pražských chalupářů z pražské kavárny či cokoli jakkoli jinak absurdního. Dokonce se říká, že permakultura vyhovuje líným zahradníkům, ale to také není pravda, i když opravdu některé kroky při pěstování rostlin jsou v tomto případě eliminovány a práce tedy máme méně. Ekologické zahrady a zahradničení jsou prostě fenoménem současnosti.

Synonymem lenosti je v případě permakultury paradoxně efektivita. Výsadbám se proto nemusíme tolik věnovat, plevel ekologickým zahradníkům příliš nevadí, navíc jsou plevele eliminovány zhuštěnou výsadbou a také se v takových zahradách hodně používají mulče. A rozdíl oproti zahradám běžným? Mulč najdeme na záhonech okrasných, bylinkových i zeleninových. Samozřejmě se ale používá pouze taková mulč, která má ekologický charakter. 
Využití slámy Využití slámy
Využití slámy

Čím permakultura mulčuje?

Nepoužívá se borka (kůra jehličnanů), která stejně především okyseluje půdu a to je pro většinu rostlin nežádoucí. Na prvním místě je sláma a na jemno posečená tráva stejně jako seno a případně i kamenná drť. Vypletý plevel se též používá jako mulč, která se časem rozloží a přispěje půdě živinami, jen musí mít vypletý plevel kořeny vzhůru.

Permakultura světí nejvyšší možný účel

V permakulturní zahradě vše podléhá nejvyššímu možnému účelu, což vede k šetrnosti vůči půdě, spotřebě vody, ale i práci. Proto též platí, že okrasný charakter permakulturních zahrad je vyloučen. To však neznamená, že zde nenajdeme nádherně kvetoucí rostliny a rostliny s krásnými listy. Nesmíme zapomenout například, že brambory byly v Evropě dlouho pěstovány jako okrasné rostliny pro krásu svých květů a například též konzumace rajčat se Evropané dlouho báli. A nakonec nikdo nevylučuje okrasný květinový záhon, záleží jen na jeho skladbě, mnohé okrasné rostliny jsou totiž zároveň výtečné i v kuchyni.
Vyvýšené záhony Vyvýšené záhony
Vyvýšené záhony

Permakultura představuje nepořádek

Typický je pro permakulturní zahrady jakýsi nepořádek. Zapomeňte na přesné geometrické linie uspořádání zahrady, záhonů a výsadby. Zapomeňte na pravidelně sečený trávník, zapomeňte ale též na volně pobíhající zvířata. Na druhou stranu ale mohou i ekologické zahrady vypadat přes všudypřítomný nepořádek zajímavě. I v permakulturní zahradě se přemýšlí a plánuje.

Permakultura má uživit rodinu celoročně

V permakulturních zahradách najdeme místo pravidelně sečeného trávníku květnaté louky a přirozené trávníky, vyvýšené záhony, bylinkové záhony, ale i vodní prvky. Permakulturní zahrady jsou v maximální možné míře užitkové, jelikož mají za cíl poskytnout takto hospodařícím rodinám většinu potravin, které potřebují po celý rok, tedy těch rostlinných. Ne náhodou jsou s permakulturou spojovány pojmy vegetarián a vegan. Podmínkou to však není. Aby zahrada dokázala rodinu zásobit celoročně, záleží na celkové velikosti pěstebních ploch a zkušenostech ekologicky smýšlejících zahradníků. Pokud chcete začít, určitě nečekejte v prvních letech soběstačnost, byť byste nastudovali stohy literatury. Praxe je praxe.
Užitková permakultura Užitková permakultura
Užitková permakultura

Permakultura důsledně plánuje

Klíčem k maximálnímu využití pěstebních ploch je důsledné plánování. Co se týká zeleninových a bylinkových záhonů, klíčem k úspěchu jsou záhony vyvýšené obsahující značné množství živin a rozkládající se rostlinné hmoty. Do těchto záhonů se dokonce vkládají hlouběji kmeny a větve stromů, které absorbují vodu a v období sucha ji rostlinám vydají. Je též dobré obložit vyvýšené záhony smrkovými fošnami. Oproti prknům vydrží dlouho a přitom přispívají absorbci vody a zároveň zamezují jejímu stékání do pěšin.

Permakultura maximalizuje výsadbu

Permakultura se orientuje na maximalizaci výsadby, aby nás tolik nemrzely případné ztráty, kterým dojde kvůli absenci chemie, s chorobami a škůdci prostě musíme počítat a něco jim musíme dát obětí. Tedy snad s výjimkou slimáků (plzáků španělských), ty je prostě třeba sbírat i v ekologických zahradách, jelikož při přemnožení po nich nezbude téměř co k sklizni.
Zavlažování zeleniny Zavlažování zeleniny
Zavlažování zeleniny

Permakultura si vytvoří rovnováhu

Časem se v zahradě vytvoří rovnováha, kterou budeme podporovat například hnojením bylinnými jíchami. Základ samozřejmě představuje jícha kopřivová, ovšem přidat můžeme jakékoli bylinky a plevele. Maximálně můžeme sáhnout po prostředcích biologické ochrany. Ta je založena na různých organismech, které se živí škůdci. Jakmile škůdci zmizí, zmizí i ony a nebo prostě uhynou na nedostatek potravy.

Permakultura nezalévá

Též platí, že v naprosté většině dobře založených permakulturních zahrad vůbec nemusíme zalévat. Pokud je ale zálivka třeba obzvláště u mladých rostlin, používáme výhradně dešťovku. Tu lze hromadit v podzemních jímkách, ale i jakýchkoli jiných nádržích, sudech a barelech včetně těch nadzemních. Dokonce znám člověka, který všude možně po zahradě rozmisťuje různé nádoby, do kterých dešťovku chytá a využívá k zálivce. Ovšem jeho zahrada vypadá vzhledně opravdu až před zimou, kdy jsou tyto nádoby odstraněny, jinak spíše připomíná odkladiště neumytého nádobí.
Bohatá užitková výsadba Bohatá užitková výsadba
Bohatá užitková výsadba

Permakultura není synonymem přírodní zahrady

V žádném případě si ale nepleťme pojem permakultura s pojmem přírodní zahrada. V přírodních zahradách jde o co největší návaznost na okolní přírodu a jejich užitná funkce je dosti potlačena.

Pěstování v permakultuře

V permakultuře se nakonec setkáme i s takovými vychytávkami, jako je ačokča zcela popínající plot, kukuřice, po které rostou fazole či hrách a jiná smíšená výsadba, kdy si rostliny navzájem nepřekáží, ale pomáhají, či čerpají z půdy rozdílné poměry živin. Jedny potřebují hlavně dusík, jiným stačí dusíku méně, ale vyžadují více jiných prvků. Samozřejmostí jsou též osevní postupy, kdy například na dusík a jiné živiny náročné rostliny nesmíme dávat každý rok na stejné místo a podobně.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Čím jsou specifické permakulturní zahrady?"

Buďte první a napište komentář k  "Čím jsou specifické permakulturní zahrady?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE