Jak na zahradu přátelskou pro ptactvo? Jak na krmítka, budky nebo keře vhodné pro užitečné ptáky? Přečtěte si naše tipy, rady a návody, aby se vaše zahrádka stala malým ptačím rájem.
Proč mít v koutu zahrady nebo jako živý plot právě trnky? Proč si vážit trnek, které rostou v našem sousedství nejčastěji podél cest a ve svazích? A jak využijeme jejich plody až svíravě hořké chuti?
Pokud chceme mít ve své zahradě co nejvíce „ptactva nebeského,“ měli bychom mu zajistit dostatek potravy, ale též vody. Jak a čím se živí ptáci v našich zahradách a jak zde přežívají zimu?
Krmení ptactva je důležité zejména za mrazivého počasí a při vydatné sněhové nadílce, kdy ptáci musí vynaložit velkou energii k získání potravy.
Po celou sezónu slyšíme na zahradě ptačí hlasy a v korunách stromů a keřů pozorujeme obdivuhodný cvrkot. Když ale udeří na ptáky zima, jak jim pomoci?
Ptáci si vaši zahradu velmi oblíbí, když je zde bude vždy čekat něco dobrého, ale také trocha čerstvé vody. Jak, kde a čím krmit ptáky?
Zima se blíží a proto je potřeba myslet i na opeřené obyvatele našich zahrad a měst. Je třeba připravit krmítka a zajistit jim dostatek potravy během zimy, kdy si ji jen těžko obstarávají sami. Obzvláště ve městě. Na trhu je celá řada různých krmítek, která koupíte a jednoduše namontujete na strom, pergolu, balkon, nebo i za okno bytu. Krmítko můžete ale vyrobit i doma z dostupných materiálů, jako jsou pet láhve nebo plechovky. Potom už můžete jen z tepla pozorovat, kdo všechno přiletí na hostinu.
Zima je náročným obdobím pro všechna zvířata, žijící volně v přírodě. Výjimkou nejsou ani ptáci, kteří se pohybují v našich zahradách a okolí. Sníh a mráz pro ně představují ztížené podmínky pro hledání živočišné i rostlinné potravy. Proto bychom jim měli s krmením pomoci. Aby však naše pomoc byla skutečně účinná, je potřeba dávat ptákům takové krmení, které jim prospěje a neohrozí je na zdraví nebo životě.
Jaké vybrat keře pro živý plot, abyste jím prospěli i ostatním živočichům a tím i samotné zahradě? Jaké dřeviny naopak nejsou příliš vhodné?
Ptačí zob je ideálním keřem do zahrad, je všestranně využitelný, v zahradě velice prospěšný, nenáročný na půdu a je ideální právě pro živé ploty.
Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).
Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.
Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Kupodivu se zdá, že zateplené fasády chutnají kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory. Proč se to děje a co s tím?
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.
Sítě proti ptákům představují efektivní a dlouhodobé řešení pro ochranu různých prostor před nechtěným chováním ptáků. Ať už jde o balkony, fasády, historické objekty nebo zahrady, správně vybraná a nainstalovaná síť může zajistit nejen čistotu a bezpečí, ale také zachování estetiky prostoru. V dnešním článku se proto podíváme na vše, co o instalaci ochranných sítí potřebujete vědět.
Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
