Určitě nejsou vhodné například túje. Živé ploty z tújí (zeravů) vypadají jednotvárně, nepropouští světlo a také opticky zmenšují zahradu. Navíc není volba tújí zrovna originální a přínosnou záležitostí, o živých tvorech nemluvě, těm se túje také většinou moc nelíbí. Naopak milují především kvetoucí keře, nejlépe listnaté, které navíc plodí lahodnosti, jež mnohdy vydrží na keřích i do zimy a stanou se tak důležitou součástí potravy. Prospějete tak motýlům, včelám a jinému hmyzu, stejně jako ptákům. Vhodný též není tis a jalovec. Tis je jedovatý a stačí jen jemně poleptat pokožku, jalovec je přenašečem nejnebezpečnější houbové choroby hrušní. Jehličnanům je vůbec lepší se vyhnout, například smrky a modříny zdola vyholují, o borovicích nemluvě.
Vybrané druhy dřevin lze mnohdy s úspěchem kombinovat, čímž dosáhneme krásných barevných kombinací, plot bude proměnlivý. Lze přitom volit dřeviny stálezelené i opadavé, lišící se barvou a tvary listů i květů.
Na výběr máme například ptačí zob (ne náhodou se tak tato dřevina jmenuje), dřišťál, dřín, komuli, bez černý, kdoulovec, kalinu, rakytník, muchovník, arónii, bobkovišeň, hlohyni a hlošinu. Pokud chceme pouze rozdělit zahradu nižším plotem, lze jej vytvořit dokonce i z rybízů, angreštů a jost, jejichž kombinace jsou náramné, obzvláště když mícháme rybíz s červenými, žlutými a černými plody, angrešty různých barev a velikostí plodů apod.
Rakytník
Kalina
Ptačí zob (Ligustrum) je vlastně takovou mantrou mezi keři prospěšnými ptactvu. Tento nenáročný keř se prodává v několika variantách, k řezu a tvarování se však hodí především keře opadavé, které vysazujeme v předjaří a nebo na podzim. Černé plody ptačího zobu dozrávají na podzim, pro lidi sice nejsou vhodné, ale o to více je milují ptáci. Jsou totiž imunní vůči jedu obsaženému v plodech. Mají proto na podzim a v první části zimy ve vaší zahradě prostřeno.
Pokud milujete motýly, pořiďte si živý plot z „motýlích keřů,“ čili Komule Davidovy (Buddleja davidii). Ta na své květy skutečně naláká především motýly, ale i včely a čmeláky. Komule se prodává zásadně kontejnerovaná a vysazuje se na jaře. Potřebuje stanoviště slunné, ovšem zároveň i vlhké, půdu propustnou a výživnou. Nabízí se více barevných variant květů a jejich kombinace je neopakovatelná. Růst komule podpoříme každoročně radikálním jarním řezem, před zimou je třeba chránit kořeny přihrnutím kompostu a mulče, případně listí či chvojí. Nesmíte též zapomenout, že komule vyžaduje dostetk prostoru, stejně jako například muchovník.
Ptačí zob
Motýlí keř, zdroj: wikipedia.org
Dřín obecný (Cornus mas), jinak též dřínovec či svída, je keř poskytující na jaře hojnost potravy včelám, na podzim pro změnu ptákům díky svým červeným plodům. Některé druhy dřínu pak můžeme využít i my třeba k přípravě marmelády, ale i jiných dobrot. Dřín má rád slunná stanoviště, přitom je však mrazuvzdorný a odolá i v mrazových kotlinách a na návětrných stanovištích. Je vhodný k tvarování, ovšem vypadá pěkně i jako volně rostoucí.
Dřišťál (Berberis) je medonosný keř, který je kromě plodů téměř celý jedovatý. Plody se však nekrmte vy, nechte je ptákům, kterým chutnají a neuškodí. Dřišťál je keř nenáročný, snese i delší sucho a sluneční výpal, nesnáší však přemokření. Dřišťál tvarujeme vždy až po odkvětu, případně v předjaří. Typický je četnými trny, o které se můžeme snadno poranit. Nabízí se mnoho druhů tohoto keře, přičemž nejznámější je právě dřišťál obecný a pak též Thunbergův.
Dřín
Dřišťál
Bez černý (Sambucus nigra) dobře snáší stinná místa, i když se mu daří i na plném slunci. Musíme jej často stříhat, aby se příliš nerozrostl, je silně invazivní. V linii živého plotu však o to lépe zhoustne. Léčivé a jedlé jsou jak květy, tak plody, ovšem plody musí být tepelně upravené. Černý bez bývá masivně napadán mšicemi, ovšem právě tento druh mšic se specializuje a jiné rostliny nechá v zahradě být.
