Ptačí hodinka 2026. Sýkora koňadra dál kraluje, kos černý se prodral dopředu a mizí zvonek zelený

Díky dlouhodobému sčítání získává ČSO důležité údaje o přezimujících ptácích. A když začneme superlativy, hrdinou letošního sčítání se stal kos černý. Pozorován byl ve 70,9 procentech případů, ovšem oproti téměř devadesáti procentní sýkoře koňadře pouze v průměrném počtu 2,7 jedinců na jedno sčítání (sýkora koňadra má průměr 6,4). Pokud bychom však měli uvažovat o celkovém počtu pozorovaných ptáků, byl by na druhém místě vrabec polní (126 507 jedinců, průměr na jedno sčítání 10,5), zatímco kos by se propadl až na 5. místo (52655 jedinců). Skvostným číslem 156 680 jedinců by sýkora koňadra vyhrála i v anketě početní.

Sýkora koňadra je tradičně nejčastěji pozorovaným ptákem Ptačích hodinek, což se potvrdilo i letos. „Objevovala se v 89,5 % sčítání, tedy téměř na devíti z deseti krmítek,“ uvedl Filip Tuháček z ČSO a dodal: „Pořadím v žebříčku zamíchal kos černý, který obsadil 70,9 % sčítacích míst a o chlup tak předběhl sýkoru modřinku, pozorovanou na 69,9 % krmítek. Tím se trojice nejčastějších druhů proměnila poprvé od roku 2019, kdy program sčítání přezimujících ptáků v Česku odstartoval.“

Z výsledků sčítání ptáků ornitologové také mohou odhadovat množství ptáků v rámci jednotlivých druhů, v tomto případě záleží na počtech konkrétního ptačího druhu při každém pozorování. A právě z tohoto hlediska se žebříček tří nejpočetnějších druhů nijak nemění a zůstává už osmým rokem stejný. Vede sýkora koňadra, druhý je vrabec polní, třetí vrabec domácí a čtvrtá sýkora modřinka.

„I v tomto žebříčku kraluje sýkora koňadra, u které sčitatelé zaznamenali 156 680 jedinců. Na dalších dvou příčkách se umístili vrabec polní (126 507 jedinců) a vrabec domácí (107 968 jedinců). Na rozdíl od kosa nebo sýkory modřinky jsme je sice neviděli tak často, když už se ale objevili, bylo to zpravidla ve větším hejnu – u obou druhů vrabců šlo průměrně o deset jedinců,“ vysvětlil Filip Tuháček.

Velice zajímavé a překvapivé bylo umístění kosa černého, kosům se letos prostě dařilo. „Kosy jsme letos pozorovali nejen častěji, ale zaznamenali jsme i více jedinců než v loňském roce,“ potvrdil Filip Tuháček, připomněl však, že počty ptáků také závisí na počtu zapojených lidí. Pravidlo je přitom jednoduché, čím více lidí ptáky sčítá, tím více ptáků vidíme. Navíc platí, že četnost výskytu kosa černého podléhá pravidelným cyklům. Po loňském poklesu počtu pozorovaných kosů se předpokládal letošní hojnější výskyt. A to se také potvrdilo. Tento trend se navíc netýká jenom kosů. Podobný nárůst byl zaznamenán také u dalších typicky lesních druhů. Například pěnkavy obecné, strakapouda velkého a sojky obecné.

„Kos černý je ukázkovým příkladem toho, co všechno můžeme z dat Ptačí hodinky vyčíst. V letech, kdy je kosů obecně méně, setkáme se s nimi na jihu vzácněji než na severu. Avšak v letech s častějším výskytem, jako letos, nejsou rozdíly už tak výrazné. Tehdy jej i na jihu pozorujeme ve většině sčítání,“ doplnil Filip Ticháček. Velmi zajímavý je též výskyt straky obecné, kde jsou vidět výrazné rozdíly v jejím výskytu mezi jihovýchodem a severozápadem republiky. Takže pozorovat tohoto ptáka například na jihu Moravy je během Ptačí hodinky celkem ojedinělé. Naopak na západě Čech nebo v Praze se straka objevila na zhruba polovině sčítacích míst.

Ne všechna pozorování však ornitologům udělala radost. Smutní jsou z pokračujícího poklesu výskytu zvonka zeleného, který je bohužel stále vzácnější a pozorována jsou i stále menší hejna. V roce 2019 mělo průměrné hejno zvonků 5,6 jedinců, letos už jenom 4. Stavy zvonků se přitom snižují mnohem delší dobu po celé Evropě. Hlavním důvodem je trichomonóza šířící se právě na krmítkách, proto také ornitologové apelují na jejich udržování v čistotě. To samé platí i pro pítka.

Trichomonóza je protozoární infekce horní části trávicího traktu ptáků. Toto všeobecně rozšířené onemocnění se vyskytuje nejčastěji u holubů a dravců, postihuje však i pěvce a jiné u nás volně žijící ptáky. Původcem onemocnění je prvok bičenka drůbeží (Trichomonas gallinae).

Nemocný pták se pozná podle nepřirozeně načepýřeného peří, malátného chování a častého pospávání. Kolem zobáku může mít zbytky potravy a mokré peří. Kromě čištění krmítek a pítek je také důležité při zaznamenání nemocného ptáka okamžité přerušení přikrmování. Krmítko prostě sejměte, vydenzinfikujte a nechte důkladně vyschnout nebo vymrznout. Sucho a mráz bičenky spolehlivě zabíjí. K přikrmování se pak vraťte nejdříve zhruba po 14 dnech.

Ornitologové také prosí veřejnost o nahlášení pozorovaných nemocných ptáků. Pro tento účel je na webu ČSO k dispozici formulář.

Až do konce února probíhá mapování zimujících rehků domácích, jelikož tito původně tažní ptáci u nás zůstávají čím dál častěji i přes zimu. Pravidelná pozornost je také věnována návratům čápů bílých, kdy se jich nejvíce očekává během března, první odvážlivci se však vracejí již nyní. Kdo se pak těší na další ptačí hodinku, může si už nyní označit termín 8. až 10. 1. 2027.

Zdroj: ČSO, birdlife.cz, ptacihodinka.birdlife.cz, novinky.cz