Odborná stavební poradna: Stavby domů, stránka 11

provedení zabezpečovacích prací na společné štítové zdi RD v řadové zástavbě

6.11.2009

Dobrý den, jakým způsobem postupovat, když stavební úřad nařídil provedení zabezpečovacích prací na stavbě - společné štítové zdi řadové zástavby? Jedná o objekty staré zhruba 120 let. Zabezpečovací práce byly nařízeny oběma vlastníkům domů, kterých se tato společná štítová zeď týká. Z ničeho však nevyplývá, že štítová zeď je skutečně ve vlastnictví obou. V řízení, které stavební úřad vedl, také ani jeden z vlastníků společné vlastnictví nezpochybnil. Dá se tedy považovat, že když ani jeden z vlastníků nezpochybnil společné vlastnictví, za to, že je skutečně ve vlastnictví obou? Z doloženého statického posudku vyplývá, že obě stavby jsou na štítové zdi existenčně závislé a skutečně je štítová zeď společná a vinu na špatném stavebním stavu řeší statický posudek jako společnou. Z jedné strany špatnou údržbou a z druhé strany demolicí objektu kolny, která byla na této štítové zdi také závislá a částečně štítovou zeď podpírala. Demolice byla stavebním úřadem povolena dodatečně a vlastník, který částečně způsobil špatný stavební stav zdi touto demolicí, souhlasí s nařízeným zabezpečovacími pracemi a je ochoten je provést. Krajský úřad v současné době řeší odvolání proti rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací. Může tento úřad potvrdit rozhodnutí o nařízení prací oběma vlastníkům, i když z žádné evidence či podkladů nelze skutečně zjistit vlastnictví? Jelikož odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a termín pro provedení prací již vypršel, jak bude krajský úřad postupovat v případě, že potvrdí rozhodnutí a odvolání zamítne nebo rozhodnutí zruší a vrátí k novému projednání, pokud může takto vůbec postupovat, když práce měly být již provedeny? Jediným dokladem v celé věci je dokumentace z roku 1889, kde původní vlastníci společnými silami, ve společné úhradě postavili mezi pozemky ohradní zeď jako plot, který také společně užívali. Žadatelem o stavbu ohradní zdi byl pouze jeden vlastník se souhlasem druhého. Na této zdi však ten, který žádal o stavbu ohradní zdi, později postavil právě štítovou stěnu z důvodu nástavby 1. patra opět se souhlasem druhého vlastníka. Druhý vlastník, který se stavbou souhlasil, provedl také nástavbu. Doklady se však nedochovaly. Tedy, komu měl stavební úřad skutečně nařídit zabezpečovací práce na společné štítově stěně? Celý postup je dle zákona č. 183/2006 Sb. Děkuji.

přístupová cesta k plánované výstavbě RD

16.7.2009

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost přístupové cesty k RD přes cizí pozemek. Chtěla bych stavět RD na zahradě za již stojícím domem. Samotná stavba domu není problém, zahrada je v zástavbové oblasti. Problém je v přístupové cestě. Okolo zahrady jsou sice pole, ale obec mi nedovolí zřídit na nich přístupovou cestu ke svému domu (zatím zahradě), pole již nepatří do zástavbové oblasti. Jedinou možností tedy je, přistup přes parcelu domu, který stojí před naší zahradou. Majitel domu je ochotný mi přístup umožnit (jako věcné břemeno). Jsou nějaké parametry, jako minimální šířka cesty, její povrch, které by tato přístupová cesta musela splňovat? Děkuji za Vaši odpověď.

trvalé bydliště ve stavbě pro rekreaci

25.6.2009

Dobrý den, vlastním zahradní domek. V katastru je uveden jako budova s číslem evidenčním. Způsob využití je "stavba pro rodinnou rekreaci". Stavba je zkolaudovaná. Na uvedeném místě mám nahlášený i trvalý pobyt. Prosím o zodpovězení na dvě otázky. Brání mi něco v užívání chaty, jako regulérního bydliště? Pokud ano, pokusím se tedy změnit užívání na dům určený k bydlení. Pokud to nebude územní plán umožňovat, můžu argumentovat sousedními domy, které jsou v katastru zapsány jako objekt k bydlení? Děkuji

odvolání proti stavebnímu povolení na stavbu sousedního RD

12.6.2009

Soused chce stavět 2 m od hranice pozemku, já trvám na 3,5 m, okna stavby chci situovat k jeho parcele, (vzdálenost mezi domy 7 m). Přes pozemky vede výtlačný řád, který má být přeložen, má parcela zatím není stavebním místem. Stavební úřad stavbu povolil se vzdáleností 2 m od hranice, cituji: „stavba splňuje veškeré podmínky pro umístění staveb dle stavebního zákona 183/2006 dále dle vyh.137/1998“. Kam se můžu odvolat?

lhůta pro vydání kolaudačního rozhodnutí

25.5.2009

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na lhůtu, do kdy musí stavební úřad vydat kolaudační rozhodnutí - jde o 30, respektive 60 dnů? Jedná se mi o to, že stavební společnost nám posunula termín kolaudace o půl roku a my požadujeme finanční kompenzaci za zdržení. Ve smlouvě byl termín návrhu na kolaudaci k 31.3., ale ten nebyl splněn. Dále je ve smlouvě, že pokud nebude získáno pravomocné kolaudační rozhodnutí do 60-ti dnů, mám poté nárok na smluvní pokutu ze strany stavební společnosti. Ale není zde uveden termín, do kdy přesně toto rozhodnutí musí být získáno (= chytračení stavební společnosti ohledně pojmů podání návrhu / získání rozhodnutí). Mohu tedy argumentovat tím, že od 31.3. + 30 (nebo + 60) dní mělo být získáno kolaudační rozhodnutí, tj. po uplynutí 60-ti dnů (30.5.) máme nárok na smluvní pokutu? Moc děkuji za informaci.

Příjezdová komunikace pro plánovanou stavbu RD - jaké jsou požadavky?

14.5.2009

Plánuji stavbu rodinného domu na pozemku zahrady v malé obci (cca 850 obyvatel). Mám vyřízené veškeré náležitosti (elektropřípojku, vrtanou studnu, domovní ČOV, vynětí ze ZPF...). K pozemku vede stávající účelová komunikace. Jedna se o klasickou polní cestu, která slouží jako příjezdová cesta k zahradám a dále k polím a do lesa. Tato cesta je zpevněna štěrkem (tedy žádný asfaltový kryt), široká cca 3,5 m. Výjezd z mého pozemku zůstane stávající branou. Účelová komunikace se napojuje na silnici I. tř. (sjezd vybudován v rámci rekonstrukce silnice I. tř. (tedy asfaltový povrch, rozšířený na cca 8 m a předpokládám i rozhledové poměry v pořádku). Po účelové komunikaci je rovněž výjezd z garáží dobrovolných hasičů. Nutno říci, že se území nachází v územním plánu obce jako rozvojová oblast pro bydlení. Pro rozvoj této oblasti však obec neudělala vůbec nic a vzhledem k stavu financí ani dalších několik let (možná desítek) ani neudělá. Při žádosti o ohlášení stavby v obci s rozšířenou působností rodinného domu jsem však narazil. Za přispění pana starosty, který si asi myslí, že zafinancuji 150 m nové komunikace včetně inženýrských sítí pro budoucí výstavbu, celá situace uvízla na mrtvém bodě, kdy stavební úřad požaduje plánovací smlouvu na stavbu komunikace a toto odůvodňuje nedostatečností stávající příjezdové komunikace. V ruce mám z předchozího jednání souhlasné stanovisko pana starosty k napojení pozemku po účelové komunikaci (které mi podepsal ve slabé chvilce, aby se mě zbavil). Při hledání minimálních požadavků na kvalitu přístupové cesty k rodinnému domu jsem našel následující: Předpis č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ - § 20, odstavec 7: „ Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby“. Dle ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty - 12.2.2: „Za přístupovou komunikaci se považuje nejméně jednopruhová silniční komunikace (viz ČSN 73 6100) se šířkou vozovky nejméně 3,00 m. Pro projektování těchto komunikací platí především ČSN 73 6101 nebo ČSN 73 6110; pro navrhování konstrukcí vozovek platí ČSN 73 6114“. Účelová komunikace je v České republice podle § 7 Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) označení pro kategorii pozemních komunikací, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci však není účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zák.). ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací definuje účelovou komunikaci podobně: „Účelová komunikace je pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů apod. se sítí silnic a místních komunikací nebo vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů; může být zcela nebo částečně nepřístupná veřejnému provozu.“ Evidence. „Účelové komunikace, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., tedy prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích. Obce však jsou povinny vést přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.)“. Nikde jsem nenašel jiné požadavky na příjezdovou komunikaci k rodinnému domu a na její kvalitu zpevnění. Prosím o radu, zda jsem v právních předpisech, zákonech a normách něco neopomenul, jak mohu dále oponovat na stavebním úřadě a popř. kam se mohu výše odvolat proti rozhodnutí stavebního úřadu? Nebo má stavební úřad právo požadovat pro stavbu jednoho rodinného domu (i když dle územního plánu v rozvojové oblasti pro bydlení) novou asfaltovou komunikaci? Předem děkuji za odpověď.

přístavba verandy a komína k chatě

9.5.2009

Dobrý den, máme dřevěnou rekreační chatu a chtěli bychom přistavit malou dřevěnou verandu bez základů 4 x 3 m. Celá chata je rozdělena na 4 díly, každý obývá jiná rodina. Potřebuji také postavit nový komín. Ráda bych věděla, jak mám postupovat? Děkuji

kolaudace části RD

5.5.2009

Dobrý den, stavíme RD - novostavbu a chtěli bychom se nastěhovat. Dočetla jsem se, že stačí pouze podat na SÚ ohlášení užívání stavby. Ale mám takový problém: máme přízemní RD s podkrovím. Chceme dokončit k obydlení pouze přízemí a podkroví prozatím zadělat a postupně dostavět. Dostaneme i tak povolení k užívání stavby? Budeme mít všechny sítě rozvedeny po celém domě, ale k užívání a bydlení bude pouze přízemí. Předem děkuji za odpověď

výklad pojmu "stavba pro rekreaci"

27.4.2009

Dobrý den, můj záměr je postavit na vlastním pozemku - zahradě, který je v územním plánu veden jako pozemek stavební, stavbu o zastavěné ploše cca 60 m2, ve které bude umístěna garáž o dvou stáních (plocha 40 m2) a zbytek bude určen pro rekreaci (1 obytná místnost a místnost s WC + umyvadlo). Chtěl bych se zeptat, zda pro tuto stavbu bude postačovat ohlášení, nebo zda bude podléhat stavebnímu povolení? Dále pak, zda je možno tento objekt pojmout jako stavbu pro rekreaci? Přesnou definici stavby pro rekreaci jsem totiž nikde nenašel (například poměry obytné plochy vůči ploše ostatní jako je tomu u staveb pro bydlení). Děkuji.

Budu potřebovat pro stavbu balkonů na domě ohlášení či stavební povolení?

6.1.2019

Dobrý den, chtěl bych k domu se zvýšeným suterénem vybudovat v přízemí a prvním patře balkony (6 m2) formou samostatné ocelové konstrukce. Budu potřebovat pro realizaci stavby ohlášení či stavební povolení? Děkuji za odpověď.