O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
Dvacet let od první skici
Bývalý dioritový lom na rozhraní Komína a Bystrce ležel desítky let ladem. Proměnit ho v bydlení trvalo architektům ze studia DRNH – Antonínu Novákovi, Petru Valentovi a Eduardu Štěrbákovi – téměř dvě desetiletí: bylo nutné změnit územní plán a přesvědčit město i úřady, že regenerace brownfieldu dává smysl. Stavbu nakonec v letech 2022–2025 provedla společnost MORAVOSTAV Brno pro investora PMP investment group, náklady se pohybují kolem 500 milionů korun.
Na téměř 20 000 m2 dlouhodobě nevyužité plochy vzniklo 141 bytů, čtyři komerční jednotky a 173 podzemních parkovacích stání. Financování kombinovalo vlastní kapitál, bankovní úvěr, předprodej bytů a částečně i městské dotace na zelené střechy. Architektuře domu, který kopíruje stěny lomu, jsme se věnovali v samostatném článku.
)
Voda: 84 kubíků v nádržích, přebytek do Svratky
Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch se zadržuje v retenčních a akumulačních nádržích o celkovém objemu 84 metrů krychlových. Odtud napájí automatickou závlahu střešního atria a zeleně. Při přívalovém dešti, kdy nádrže nestačí, odvádí bezpečnostní přepad přebytek přímo do Svratky – aniž by zatížil městskou kanalizaci. Podle investora systém po roce provozu funguje přesně podle očekávání.
Zpomalit odtok pomáhají také vegetační střechy o ploše přibližně 5 000 metrů čtverečních. V létě ochlazují okolní mikroklima a zvyšují odolnost bytů proti vedrům. Původně se na střechách zvažovaly i vzrostlé stromy, investor nakonec zvolil kompromis: menší stromy a intenzivnější zelené plochy.
)
Energie: tři čerpadla, třicet vrtů a rekuperace v každém bytě
Vytápění a chlazení zajišťují tři tepelná čerpadla napojená na 30 geotermálních vrtů. Systém pracuje v ročním cyklu: letní chlazení odvádí teplo z bytů do podloží a tím vrty „dobíjí“ pro zimní topnou sezónu. Všechny byty mají řízené větrání s rekuperací, které v hustě obydleném domě ve stísněném údolí šetří energii i klid obyvatel.
Decentralizované rekuperační jednotky se ale ukázaly jako věc, o kterou je třeba pečovat. Obyvatelé mají individuální požadavky na domácí automatizaci a servis jednotek si podle správce žádá pravidelnou pozornost – užitečná poznámka pro každého, kdo rekuperaci zvažuje.
)
Co stojí správa a co překvapilo
Měsíční náklady na správu domu se pohybují mezi 300 a 600 korunami na byt a zahrnují i péči o vegetační střechy, zeleň a drenážní prvky. Zelené střechy tedy nejsou zadarmo, ale v rozpočtu domácnosti představují spíš položku za kávu než za energie.
Překvapením byla doprava: část ze 173 podzemních parkovacích stání zůstává nevyužita, protože se mění způsob, jakým se lidé po městě pohybují. Naopak výrazně víc, než se čekalo, se používá společné atrium a veřejně přístupné prostory – místo, kde se sousedé potkávají, se stalo jedním z nejcennějších prvků celého projektu.
Finalista Adapterra Awards 2026
Rezidence Diorit dokládá, že i komerční development může regenerovat brownfield a hospodařit s vodou i energií. Projekt je jedním z 18 českých finalistů soutěže Adapterra Awards 2026, kterou pořádá Nadace Partnerství a která každý rok oceňuje stavby, sídla a krajinná opatření pomáhající zvládat sucho, vedra a přívalové deště. O vítězích odborných kategorií rozhoduje porota, Cenu sympatie ale uděluje veřejnost. Hlasovat lze na webu Adapterra Awards do 1. října 2026, každý může vybrat až dva české projekty.
Podrobnosti o projektu najdete na stránce soutěže. Přehled všech letošních finalistů jsme přinesli v článku Chytré stavby, odolnější krajina i města.
)
)
)
)
