Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.
Naprostá banalita, chtělo by se říct. Ale jestli jste se více než jednou pokoušeli oloupat, zbavit skořápky, vejce uvařená „natvrdo“, možná jste zjistili, že to někdy může být docela nervy napínající kumšt. Proč? Zatímco napoprvé to jde třeba hladce a bez námahy je vyloupnete, jindy se skořápka nepoddajně drží tuhého bílku, který trhá.
Ještě to není problém. Ale bude. Tak jako každý rok se totiž vosy velmi rychle rozmnoží a začnou vám komplikovat život. Pokud s tím něco neuděláte hned teď, na začátku sezóny.
Co skutečně potřebuje váš pes ke zdravému životu? Odpověď možná najdete v obyčejných granulích. Přečtěte si, proč je pro psy klíčová kompletní a vyvážená strava a proč moderní trendy nemusí být vždy tou nejlepší volbou.
Už je to jisté. Rozhodnutí padlo. Čekáte nového chlupatého člena rodiny – a nadšení roste s každým dnem. Prohlížíte fotky, vybíráte jméno, těšíte se na první společné procházky i na to, jak vám ráno přijde olíznout nos. Jenže kromě radosti přichází i spousta otázek. Pokusíme se vám je zodpovědět.
Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?
Život se zvířecím mazlíčkem volí raději než život s lidským protějškem nemálo z nás. A právě těm, kteří se rozhodli dát přednost bydlení s kočkami, je tahle realizace určená. Architekti ze studia AODADesign se pokusili vytvořit dokonalé zázemí pro lidi a kočky v jednom bytě.
Ze všech koček, co se u nás doma objevily za posledních 20 let, byla naprostá většina nalezenci. Přišly a měly štěstí, i když byly některé ve zbědovaném stavu, díky péči se vylízaly z nejhoršího a začaly prosperovat. První, co jsme vždy udělali, byla návštěva veterináře, zaléčení nemocí a poté kastrace a očkování. Nemá smysl řešit každou chvíli, co s koťaty, stejně by většina z nich skončila na ulici, i když si pro ně někdo přijede… Vsaďte na to, že si kotě nechají...
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Mohlo by se zdát, že hospodářský růst a udržitelnost nejdou dohromady. V jihomoravské firmě vyrábějící čaje a koření v biokvalitě jsou však přesvědčeni, že to jde. Svými principy a přesvědčením firma dokazuje, že řešením je zavádět krůček po krůčku sérii energeticky úsporných opatření.
Podle novely veterinárního zákona má být dlouhodobé uvazování psů trestným činem. Starostové obcí si však myslí, že je to úplně zbytečné. Mnoho lidí to už nedělá a ten, kdo to dělá dosud, své zvyky stejně nezmění. Většinou jde o staré lidi a generace uvazovačů psů prostě přirozeně vymřou.
Kupodivu se zdá, že zateplené fasády chutnají kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory. Proč se to děje a co s tím?
