Chov zvířat - stránka 2

Nepřekrmujte ptáky. Každý preferuje něco jiného a příliš nekvalitního krmiva škodí nejvíce

Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?

Ptačí hodinka začíná. A nemusí být jen jedna. Pozorujte ptáky na krmítku přesně hodinu

Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.

Domácí zvířata a zábavní pyrotechnika. Zábava to pro ně rozhodně není

Jak se na Silvestra postarat o domácí mazlíčky, aby lépe zvládali stres ze zábavní pyrotechniky? Ohňostrojů, rachejtlí, petard a jiných hlučných a světelných efektů? Proč je lepší se pyrotechnice vyhnout nejen s ohledem na domácí zvířata, ale i ta divoce žijící?

Sítě proti ptákům: Proč jsou nezbytné, kam je instalovat a jaké druhy vybrat

Sítě proti ptákům představují efektivní a dlouhodobé řešení pro ochranu různých prostor před nechtěným chováním ptáků. Ať už jde o balkony, fasády, historické objekty nebo zahrady, správně vybraná a nainstalovaná síť může zajistit nejen čistotu a bezpečí, ale také zachování estetiky prostoru. V dnešním článku se proto podíváme na vše, co o instalaci ochranných sítí potřebujete vědět.

Tipy na vánoční dárky pro zahrádkáře a chovatele

Vánoce se blíží a s nimi i každoroční dilema. Jaké dárky vybrat pro své blízké? Pokud máte v rodině či mezi přáteli vášnivé zahrádkáře nebo chovatele, máme pro vás pár tipů na vánoční dárky, které je zaručeně potěší.

Domácím vajíčkům se nic nevyrovná. Zkuste chov slepic i na vlastní zahradě

Toužíte po čerstvých domácích vajíčkách a zvažujete chov slepic? Tento koníček se v posledních letech těší velké oblibě a opeřenci se vrací na mnohé zahrady. Pokud máte k dispozici zahradu nebo menší pozemek, nic vám nebrání pustit se do chovu slepic i v malém. Poradíme vám, jak na to krok za krokem.

Kvíz: Poznáte stopy zvířat ve sněhu? A když ne, zkusíte si alespoň tipnout?

S tímto kvízem jsme čekali na chvíli, až začne sněžit. A právě nyní u nás napadly první centimetry sněhu, přičemž stopy zvířat se pozorují nejlépe právě ve sněhu. Tu a tam něco spatříte v blátě, nějakou tu mokrou tlapku na koberci, ale sníh, to je dokonalý materiál pro otisky nášlapných částí končetin zvířat, tedy nohou, tlapek, pařátů, kopýtek... Poznáte podle fotografií stop ve sněhu, o jaká zvířata jde?

Chcete v zahradě ježky? Čím větší divočina, tím lépe. A nesnažte se je domestikovat!

Ježek v zahradě? Určitě skvělý parťák, ale ne pro naše hry. Ježci nejsou domácí zvířátka, která domestikujeme, cvičíme a krmíme. Chcete, aby se u vás ježkovi opravdu zalíbilo? Pak ho nechte být! A zapomeňte na volný pohyb psa po zahradě. Žádné krmení, napájení, žádné odchytávání, omezování svobody. Naopak udělejte v plotu nějaké díry, aby se ježci mohli snáze dostat ven a zase zpátky. Vaše zahrada pro ně nesmí být pastí!

Kvíz: Rozeznáte letící poštolku od sokola? Poznáte dravé ptáky z naší oblohy?

Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.

Historie Velkého masakru mazlíčků se nevypráví, je ale cennou lekcí

Že se ve válkách zabíjí, to už je součástí utrpení každé takové dějinné tragédie. Často ale lidem nedochází, že to umírání se neodehrává jen na frontách a místech aktivních bojů, ale i v zázemí. A že prvními oběťmi zpravidla ani nebývají lidé. Smutně to vykresluje případ Velkého masakru mazlíčků z Velké Británie.

Máme se bát jedovatých pavouků? Jen pokud budete moc chtít, ale třeba to není

Areál rozšíření ne zrovna příjemných zvířecích spolubydlících se v Evropě rozšiřuje. I do Česka tak mohou (dříve či později) dorazit a zabydlet se jedovaté druhy pavouků. Co pak s nimi dál? Nepropadat panice.

Udržitelnost a hospodářská zvířata ve městech. Proč je to špatně, ukazuje starověká historie

Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby je ušlechtilý záměr, který může hodně pomoci životnímu prostředí. Ale ne nutně lidem. Praktické důvody, proč se ve městech obvykle nenachází hospodářská zvířata, sahají až do dávnověku.

Lidské vlasy jako odpuzovač divokých zvířat? Nápad funguje, ale má svá úskalí

Zapudit kunu z vašeho pozemku; odradit ryjící divočáky od návštěvy vaší zahrady a zřetelně vysvětlit srncům, že stromky ve vašem sadu nejsou svačinka k okusu. Tohle všechno by měly dokázat dočista obyčejné lidské vlasy. Nejpodivnější na tom prastarém receptu je, že vlastně opravdu trochu funguje. Ale jen za dost specifických podmínek.

Poznáte ptáky na svém zimním krmítku? Je přece dobré vědět, s kým máte tu čest

Že zmizeli stěhovaví čápi, toho si asi všiml každý. I když někteří mohli v teplejších oblastech zůstat, už nejde o výjimečný jev. Že už nám vlaštovky a jiřičky nesignalizují, kdy má pršet (když létají nízko), toho si také všiml kde kdo. Prostě jsou fuč, pobývají přes zimu v teplejších končinách. Poznáte však u nás přezimující druhy ptáků, které s oblibou navštěvují vaše zahradní krmítka?

Zrození zvířecích hřbitovů bylo na etapy. A vlastně prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích

Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.

Deratizace měst? Krysí antikoncepce vypadá dobře na papíře, ale jinak je to propadák

Překrásná historická města i velkolepé moderní metropole často trpí problémem, s nímž se veřejně raději nechlubí. Kanalizace, chodníky a opuštěné stavby tu zabydlují nezvaní hosté. Hlodavci. V Evropě spíše potkani, jinde se až nepříjemně dobře daří krysám. Co s nimi? Že ne každé deratizační řešení je v takové situaci spolehlivé dokládá i případ návnad s antikoncepcí.

Ruší vás štěkání sousedova psa? Na prvním místě je komunikace, soudní spor až na posledním

Štěkání sousedova psa je podle nového občanského zákoníku vlastně imisí. Jde jen o to, zda tato imise “vniká na váš pozemek v míře nepřiměřené místním poměrů a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku“. Je nasnadě, že se až takto šalamounsky sepsané litery zákona nepostaví automaticky na vaši stranu. Vždy je lepší komunikovat, domluvit se.

Máme si dávat pozor na vosy a jak? Jsou letos opravdu přemnožené?

Leckde právě čteme a slýcháme, že se letos přemnožily vosy, že jich tolik nikdy nebylo, že jsou agresivní. Jenže možné přemnožení vos nelze podle odborníků nijak prokázat, chybí totiž exaktní data, databáze, vosy nejsou systematicky sledovány.

Názvoslovná komise ČSO zrušena, šílené přejmenovávání ptačích druhů se nekoná

Je to jako z Haškova Švejka, vážení, když se zbláznil velitel brigády Ritter von Herbert a začal rozesílat na všechny strany telegramy s nesmyslnými rozkazy. Odvezen byl do Vídně. Názvoslovná komise ČSO se totiž jala ve velkém přejmenovávat ptačí druhy a provedla to tak důkladně, že byla radši výborem České společnosti ornitologické zrušena. A co víc, výbor dokonce „neplánuje vést aktivní kroky k založení nové komise, ale bude se odpovědně zabývat všemi návrhy na zřízení nové komise, pokud by případně přišly.“ Velitel brigády je tedy ve vídeňském blázinci a žádný nový velitel jej nenahradí.