Dopravní a inženýrské stavby - články, návody, rady a tipy

Domy natruc stojící: Legenda čínských Hřebíkových domů je příběh o nepoddajnosti a objevené svobodě

Pojem soukromého vlastnictví nemovitosti tu je relativní novinkou, ale lidé z Číny si na ni zvykají rychle. V autoritářském režimu jim připomíná až nečekaný závan svobody. Developeři, vykupující pozemky před zahájením stavebních prací, z toho ale radost nemají. proč? Protože hřebíkové domy hodně překáží a znepříjemňují výstavbu. Vlastně nejde o žádné domy postavené natruc, ale domy natruc nadále stojící.

Nejpříkřejší ulice světa. Guinessův rekord drží Nový Zéland

Je trochu ve svahu, ale nebojte, chodník i silnice k tomu domu vedou. Zhruba tak by asi přičinlivý realitní makléř uvedl nabídku bydlení z Baldwin Street v novozélandském Dunedin. Je tedy na místě se ptát, kde vězí háček? problém je právě v naznačené svažitosti a příkrého kopce. Tak příkrého, že chůze po silnici připomíná pohyb po schodech.

Ta největší budova světa? Krabice s překvapením uvnitř

Ne, k bydlení skutečně neslouží. Ale přesto si mezi výjimečnými stavbami své místo zaslouží. V současnosti totiž platí za největší člověkem vystavěnou budovu světa. Tedy alespoň z hlediska objemu zastřešené užitné plochy. K čemu slouží největší krabice světa s překvapením uvnitř?

Domy postavené natruc: Paličatí Číňané se nebojí dálnic ani obchoďáků a vznikají hřebíkové domy

V Číně to, jak se zdá, myslí se soukromým vlastnictvím vážně. I přes všemožné západní mediální proklamace, že je to úplně jinak. Kdyby si totiž stát dělal s lidmi opravdu kdykoli se vládnoucím špičkám zachce čehokoli, těžko by se mohlo stát něco, co je u nás naprosto nemyslitelné. A co svou bizarností překračuje hranice naší představivosti. Nebo jde o důkazy, že paličatost mnohých Číňanů je pro nás bezbřehá, nepochopitelná? Představujeme hřebíkové domy.

Největší újma na vlastnických právech přišla tiše. Přinesl ji rozvoj letectví

Je to jen drobný střípek historie, nicméně podnětný. Souvisí totiž s historickým vývojem a kulturou vlastnických práv k nemovitostem. K pozemkům a parcelám, které vám patří. A o hranicích, které je funkčně vymezují v trojrozměrném prostoru.

Jak dlouho se stavěly divy světa a mimořádné památky? Kratší dobu než české dálnice

Během prázdninových výletů a cest do zahraničí možná okem zavadíte o pamětihodnosti, stavební památky a divy architektury. U nichž vás nejednou napadne, jak dlouho je asi trvalo vystavět. Ta čísla budí obdiv a zároveň neklid. Dostavba Temelína nebo dálnic nám totiž dnes trvá déle, než třeba ve starém Egyptě budování Velké pyramidy.

Čeští stavaři dokončují v Norsku most, který betonovali podle přílivu a odlivu

Nový most bude spojovat ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska a je těsně před dokončením. Právě probíhá betonáž posledních spojovacích segmentů mostovky o celkové délce 574 metrů. Dosud na ni stavaři Metrostavu Norge spotřebovali 6 000 kubíků betonu. Most je široký 11,5 metru a klene se kvůli lodní dopravě až do výšky 27 metrů.

GasNet hledá dodavatele pro plynárenské stavby

Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, každoročně investuje miliardy korun do modernizace distribuční sítě s cílem zlepšovat spolehlivost dodávek plynu. Aktuálně rozšiřuje portfolio dodavatelů pro přípravu a realizaci plynárenských staveb.

Nejdražší a současně největší stavba světa? Americké dálnice

Nejdražším realizovaným stavebním projektem světa nejsou pyramidy starověkých faraonů v Egyptě. A Velká čínská zeď, i když je nesmírně výrazným inženýrským počinem, čistě svými měřítky není největším lidským stavebním výtvorem. Prvenství největšího a nejdražšího stavebního projektu si vysloužilo mnohem „obyčejnější“ dílo. Systém dálnic ve Spojených státech amerických.

Čeští stavbaři dokončili tunel Grenland v Norsku. Ražba trvala 2 roky

Ražba tunelu Grenland byla největší zakázkou českých stavařů na prestižním norském trhu, probíhala v náročných geologických podmínkách a někdy i třeskutých mrazech, respektive extrémním arktickém počasí. Slavnostní prorážka tunelu Grenland na jihu Norska v úseku Langangen - Rugtvedt proběhla těsně před koncem minulého roku a práce byly dokončeny nyní.

Štvanická lávka neboli HolKa. Získala Národní cenu za architekturu a odolá i tisícileté vodě

Štvanická lávka neboli HolKa. Byla uznána nejlepší stavbou roku 2024, tedy alespoň podle Obce architektů, která každoročně vyhlašuje Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu. Jde o největší českou architektonickou soutěž hodnotící pro daný rok nejlepší realizaci. Projekty hodnotí pětičlenná porota složená ze čtyř mezinárodních porotců a jednoho zástupce z České republiky, čímž je zajištěna maximální objektivita. Stavba nové lávky, na kterou se dlouho čekalo, začala v lednu 2022 a skončila v červenci 2023.

Ani silnice, ani ulice. Hybridní útvar stroads bude jen větším problémem, pokud ho nebudeme řešit

Města rostou, což je jev vcelku přirozený. Při tom růstu kolem sebe pohlcují menší sídla a ze silnic, které byly prve spojnicemi výhradně určenými pro auta, se stávají ulice. Tedy, měly by se stát. Vzniká z nich ale něco jiného. Něco, co nedocení pěší obyvatelé měst, ani řidiči. Stroads.

Češi začínají běhat. Je to lacinější než cyklistika. Jak vytvořit ideální města k běhání?

Více Čechů dnes chodí běhat, než kolik jich dohromady šlape do pedálů kol, nebo se prohání po ledě, případně na trávníku za mičudou. Přesto se preferenčně investuje do výstavby cyklostezek, stadionů a kluzišť. Je to snad proto, že neumíme naše města uzpůsobit pro běhání?

Tyhle ikonické stavby Česka zná (snad) každý. Znáte je i vy? Otestujte své znalosti

Pokud se alespoň trochu vyznáte v historii architektury v České republice, nebudete mít v tomhle kvízu problémy. Dokážete projít bez jediné chyby? Zkuste to a předveďte se!

Čeští stavaři prorazili svůj první silniční tunel na Faerských ostrovech

Tunel dlouhý 1,2 km nyní propojuje vísky Fámjin a Øroðvíkar na nejjižnějším z Faerských ostrovů Sudurøy. A právě ve druhé polovině července čeští stavaři silniční tunel definitivně prorazili. Tunel nahradí původní horskou cestu, která je obzvláště v zimě téměř neprůjezdná. Projekt silničního tunelu je realizován po názvem Fámjimstunnilin.

Strojní pokládka zámkové a velkoformátové dlažby ušetří čas a peníze

Ne vždy a všude je strojní pokládka dlažby možná, respektive dává smysl. Ale na velkých plochách, kde by bylo ruční pokládání dlaždic příliš pracné a zdlouhavé, ušetří spoustu času a peněz. Ke strojní pokládce se používají například pokládací stroje Optimas Toro H 88 a Optimas Toro H 77.

Proč jsou chudé čtvrti na východě měst a proč jsou města nejvýznamnějším vynálezem všech dob?

V anketách o nejužitečnější, nejvýznamnější, největší, nejgeniálnější vynálezy lidstva se objevuje kde co. V žádné z anket však nenajdete vynález nejvýznamnější, totiž města. A je to tak vlastně správně, jelikož nejde o vynález jako takový, nýbrž přirozený důsledek vývoje lidstva. Možná i principiálně důsledek vývoje inteligentních společenství. Proč jsou ale chudinské čtvrti vždy na východě měst? A proč nás i přes veškerou prosperitu neustále provází unifikace, nuda a šeď?

Londýn nastartoval cestu k asfaltu. Zajížďkou před dřevem vykládané ulice

Za výmoly na silnicích zpravidla neděkujeme. Jeden viník by se ale nabízel. Jednou z prvních metropolí, která šla v asfaltování celému světu příkladem, byl totiž Londýn. Když si tu zvolili, že vymění staré a zaostalé dláždění v ulicích, vzali to pořádnou oklikou.

Digitální technická mapa krajů ušetří spoustu peněz a času. Už funguje, ale data se stále plní

Zároveň s diskutabilním způsobem startu digitalizace stavebního řízení byl spuštěn i projekt, který funkční opravdu již je, a který usnadní ve městech a obcích získávání informací o dopravní a technické infrastruktuře (a nejen o ní). A to zcela zdarma. Byly spuštěny Digitální technické mapy krajů (DTM). Jde o důležitou, dokonce velmi zásadní součást digitalizace stavebního řízení a územního plánování, která ušetří každému, kdo potřebuje informace o dopravní a technické infrastruktuře, spoustu peněz a času.

Stavební materiály pro budoucnost: Stavby z bahna jsou nápad hodný Francouzů

Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?