Elegance, rychlost a víra v lepší zítřky. Streamline Moderne byl stylem, který se zrodil z technického pokroku i z potřeby naděje v časech hospodářské krize. Aerodynamické křivky, horizontální linie a inspirace světem parníků či letadel vtiskly architektuře třicátých let pocit pohybu, i když stála pevně na místě.
Tohle bude skoro osobní. Protože k modelům mašinek, vláčků a železničních krajinek protkaných kolejemi ve zmenšeném měřítku máte buď velmi silný vztah, anebo naprosto žádný. Většinou nic mezi tím není. Jak tedy představit krásy malé a velké železnice těm, kterým nic neříká?
Kamenný, ocelový, betonový, dřevěný? Obecně je známo, že mosty jsou stavební prvky, které nám pomáhají překonávat různé překážky. Řeky, zátoky, potoky, přehrady, údolí. A také na našem území najdeme spoustu mostů postavených v různých stylech. Jenom silničních mostů je u nás cca 18 000, ovšem dalších více jak 18 000 mostů na místních komunikacích není centrálně evidováno. Ví se ale, že Ředitelství silnic a dálnic spravuje zhruba 5 000 mostů na dálnicích a silnicích I. třídy, zatímco kraje mají na starosti skoro 13 000 mostů na silnicích II. a III. třídy, z nichž bylo v roce 2020 označeno 2 862 ve špatném nebo havarijním stavu. S mosty je prostě potíž jako s jinými stavbami, stárnou. Ovšem ty nejslavnější a nejikoničtější bychom měli znát. Troufnete si na náš „mostový kvíz“?
Sedm pater, v objemu staviva přibližně 11 000 tun. Zkrátka objekt, který byl k nepřehlédnutí. A jevil se být i k nepřesunutí. Jenže budovu telefonní společnosti se přesunout o pár desítek metrů podařilo. Bez výpadků provozu a přerušení spojení. Zhruba před sto lety. Jak je to možné?
V Číně to, jak se zdá, myslí se soukromým vlastnictvím vážně. I přes všemožné západní mediální proklamace, že je to úplně jinak. Kdyby si totiž stát dělal s lidmi opravdu kdykoli se vládnoucím špičkám zachce čehokoli, těžko by se mohlo stát něco, co je u nás naprosto nemyslitelné. A co svou bizarností překračuje hranice naší představivosti. Nebo jde o důkazy, že paličatost mnohých Číňanů je pro nás bezbřehá, nepochopitelná? Představujeme hřebíkové domy.
Elektrická koloběžka je ve městě skvělý nástroj pro rychlou přepravu mezi dvěma body. Ale není už tak skvělá pro zdraví koloběžkáře a těch, které míjí. S touto formou asistovaného pohybu se pojí víc problémů, než kolik jich měla pomáhat řešit.
Měla to být ve světě nevídaná senzace. Město, které by si „eko“ nejen říkalo, ale skutečně by jím i bylo. To by bylo vůbec první svého druhu na světě. Jenže nad čínským Dongtangem, jak se ten zázrak měl jmenovat, se po pěti letech zavřela voda. Nikdy postaveno nebylo.
Objednávat si ve Švýcarsku pivo po decilitrech není póza ani projev asketismu. Je to jen jeden z mnoha důkazů, že měrné jednotky nejsou zdaleka tak univerzální, jak se tváří být. Od evropských technických tradic až po americkou neschopnost opustit míle a galony vede klikatá cesta, na jejímž konci stojí i jediná skutečně metrická dálnice v USA.
Evropské bankovky zdobí mosty, které dlouhá léta existovaly jen na papíře. Záměrně. Měly symbolizovat propojení Evropy, aniž by zvýhodňovaly členské země. Jenže v roce 2011 se našel někdo, kdo se rozhodl tuhle rovnováhu narušit. A mosty na bankovkách rovnou ukradl!
V roce 2025 byla dokončena rekonstrukce mostu Edvarda Beneše v Českém Krumlově. Vedle technických věcí bylo nutné zachovat i původní vzhled mostu, který doplnila povrchová úprava nosné konstrukce, říms a zábradlí z tzv. umělého kamene. Nový vzhled nahrazuje texturou žulu a strukturou povrchu lomovou plochu.
Projekt designérského studia Roosegaarde dává dohromady dvě věci, které jsou pro Nizozemsko docela charakteristické. Jednak zájem o přírodu, její ochranu. A pak třeba odkaz malířských mistrů. A jedno i druhé, byť to působí docela vzdáleně, vytváří jeden velmi zajímavý projekt. Po kterém se můžete projet nebo projít.
Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.
Není to omyl, i když se většinou říká: „Pojedeme z kopce.“ O mostu mezi japonskými prefekturami Šimane a Tottori si ale lidé zvykli smýšlet jako o jedné velké klouzačce. I když tedy neprávem. K vizuální senzaci údajně nejstrmějšího mostu Asie totiž přispěla reklama.
Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.
Konec novodobé Babylónské věže? Financial Times právě referovaly o konci saudskoarabského snu Muhammada bin Salmána o utopickém městě Neom a projektu The Line (Čára). Co tento sen ničí? Především zákony fyziky a financí. Ovšem také špatná příprava a představy o možné realizaci pouze z vizualizací, nikoli studií proveditelnosti. Práce tisíců architektů, inženýrů a jiných odborníků přichází nazmar. Něco se nakonec postaví, ale co to bude?
Upřímně, při sledování slavnostního galavečeru jsem se neubránil pocitu, že alespoň zvláštní ceny by měly být až na konci, po vyhlášení vítězů, a že by se měly „odbavit“ nějak rychleji. Ano, kdo miluje architekturu, vidí zajímavé stavby, jednu za druhou, ale jako celek pro mě vyznívá celý galavečer k nepřežití. Když se navíc sečtou všechny oceněné Stavby roku a počiny se zvláštním oceněním, dojdeme přesně k číslu 46, což je celkový počet všech nominovaných finalistů. Uf. Jako by nestačil večer nominační. Ale k faktům, osobní pocity nehrají žádnou roli.
Sedm pater, v objemu staviva přibližně 11 000 tun. Zkrátka objekt, který byl k nepřehlédnutí. A jevil se být i k nepřesunutí. Jenže budovu telefonní společnosti se přesunout o pár desítek metrů podařilo. Bez výpadků provozu a přerušení spojení. Zhruba před sto lety. Jak je to možné?
Kamenný, ocelový, betonový, dřevěný? Obecně je známo, že mosty jsou stavební prvky, které nám pomáhají překonávat různé překážky. Řeky, zátoky, potoky, přehrady, údolí. A také na našem území najdeme spoustu mostů postavených v různých stylech. Jenom silničních mostů je u nás cca 18 000, ovšem dalších více jak 18 000 mostů na místních komunikacích není centrálně evidováno. Ví se ale, že Ředitelství silnic a dálnic spravuje zhruba 5 000 mostů na dálnicích a silnicích I. třídy, zatímco kraje mají na starosti skoro 13 000 mostů na silnicích II. a III. třídy, z nichž bylo v roce 2020 označeno 2 862 ve špatném nebo havarijním stavu. S mosty je prostě potíž jako s jinými stavbami, stárnou. Ovšem ty nejslavnější a nejikoničtější bychom měli znát. Troufnete si na náš „mostový kvíz“?
Čína se zemí splněných snů a novodobých zázraků architektury stala už před několika lety. A projekty, jako například těmi v Kuej-čou, se dál stará o to, že jí ta libě znějící prvenství ještě nějakou dobu zůstanou. Už proto, že zdejší nový most – rekordní, nejvyšší na celém světě – bude opravdu těžké nějak překonat.
Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?
Na rozdíl od staveb, které byly nominovány 8. září na nominačním večeru do finále soutěže STAVBA ROKU 2025 může veřejnost nadále hlasovat pro kterékoli z přihlášených děl. Galavečer, kde budou vyhlášeny výsledky, se uskuteční v úterý 4. listopadu 2025 v pražském Rudolfinu. Hlasování veřejnosti bude otevřené do 3.11. do 24:00.
V nejsevernější části Norska vrcholil v posledních dnech stavební počin, který se zapsal do historie českého stavebnictví. Norská dcera českého Metrostavu totiž osadila ocelovou konstrukci nového mostu přes Ramfojrd, kdy jednotlivé segmenty vážící více jak 900 tun instaloval největší lodní jeřáb v Evropě. Jeho nosnost je až 2 200 tun, což je třikrát více, než dovedou zdvihnout a převézt největší české autojeřáby. Ocelové díly o celkové hmotnosti 5 700 tun přitom byly na místo dopraveny tisíce kilometrů až z Prahy! Částečně po silnici, řece Odře a třech mořích.
Starých nádražních skladů je naše země dosud přeplněna. A většinou již neslouží svému původnímu účelu. To samé se stalo nádražnímu skladu z 19. století v Řevnicích. V roce 2010 byl ve zchátralém stavu odprodán městu Řevnice a dostal tak druhou šanci. Ale co s ním? Zvítězil nápad s kulturním vyžitím a nyní tato realizace soutěží o cenu veřejnosti v soutěži Česká cena za architekturu. Hlasovat můžete i vy, výsledky se dozvíte 13. listopadu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
