Ne, do české krajiny a zvlášť na venkov bungalovy prostě nepatří. Tedy alespoň historicky nebo geograficky tam nemají žádné opodstatnění. Proč? Kořeny této pozoruhodné stavební záležitosti je totiž třeba hledat mimo náš kontinent. V koloniální Britské Indii, respektive její někdejší provincii Bengálsko.
Fasádu už jste zajisté viděli z rozličných materiálů, různých barev, textur a struktur, zateplovanou i bez zateplení. Ale fasáda z prachobyčejného roští, které se válí všude po lesích? Sauna s útulnou pojmenované Rošťák patří k experimentálním projektům zkoumajícím minimalistické stavební metody a zároveň různé úrovně poskytovaného komfortu.
Milujete víno a vinice? Slunné jižní svahy, na kterých dozrávají plody pozdějšího zlatavého, nebo naopak rudého moku, který rozveseluje ducha i mysl? Vinná réva, to není jenom teplý jih Moravy. Taková oblast existuje i v Čechách, rozprostírá se v Polabí. Co třeba si na takovém místě odpočinout, užít si saunu, osvěžit se, nalít si sklenku místního vína za soumraku a přespat? Malá chatka (útulna) Veritas u vinice a řeky s letním kinem a saunou k tomu přímo vybízí. Až lechtivě soukromě.
Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
Jihočeská obec Borová Lada ležící v srdci Šumavy se rozrostla o nový rodinný dům, který sice pracuje s motivy tradiční šumavské architektury, působí však velmi soudobě, moderně.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.
Experimentální projekt SAMOROST proměnil ještě nedávné sci-fi představy v realitu. Částečně z podhoubí byl totiž postaven první obytný dům, vlastně domek, chatka. A vypadá kouzelně. Jako by z oka vypadl Pohádkám z mechu a kapradí. Jedno křídlo má Křemílek, druhé Vochomůrka. Mykokompozit je v případě nového unikátního domu dokonce klíčovým stavebním materiálem. A domek se nyní vydá na putovní tour po českých městech. Včetně například Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Inspirovat se tedy můžete i vy a domek si osahat.
Již v roce 2023 získalo nové sídlo Kloboucké lesní hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu. A náhoda to nebyla. Dům byl navržen jako schránka, která je tvořena nosnou konstrukcí, přičemž jsou vnitřní prostory kdykoli jakkoli přestavitelné a mohou tak reagovat na aktuální potřeby. Vznikly tak i dostatečné rezervy pro možný budoucí nečekaný rozvoj investora stavby. Hlavně však budova ukazuje pravou podstatu ekologického stavebnictví, dřevo bylo navíc zpracována kousek od stavby a těžilo se místních lesích.
Znáte to i vy doma. Dlouhé roky schraňujete různé materiály a pak už je toho obrovská hromada. Ale jak se najednou hodí. Je to už dávno zadarmo a vy nemusíte tolik platit. Přesně tak to udělal investor, když se rozhodl postavit si svůj lesní ateliér. A nebyl jím nikdo jiný než sám architekt, který objekt navrhl.
Venkovská usedlost v Dubu zaujala porotu České ceny za architekturu 2024 svým přístupem, ze kterého vzešlo originální a přitom do prostoru citlivě vsazené dílo. Někdo sáhne kvůli úsporám při řešení svého bydlení pouze po rekonstrukci staré chalupy, jiný ji zbourá a postaví novou, ale tady se všechno dělalo jinak. Původní chalupa byla citlivě opravena, přičemž zůstal i pohledově přiznán její původní duch a hmoty, zatímco hned vedle byl postaven nový dům určený pro bydlení, který architekti se starou chalupou propojili. Vznikl tak polouzavřený dvůr s novostavbou orientovanou na jih.
Ekologie jednotlivých stavebních technologií bývá někdy interpretována bez širšího kontextu a hlubších odborných znalostí. Snadno tak mohou vzniknout zkratkovité a nepřesné závěry opírající se jen o selektivní výhody základních výrobních surovin. Typickým příkladem je srovnání cihly a domů na bázi dřeva – zdánlivý ekologický favorit, montovaná dřevostavba, totiž v řadě aspektů prohrává.
V Krkonošské ceně za architekturu 2024 zvítězila horská chata Bučina v Malé Úpě. Zadáním investora bylo vytvořit dokonale funkční, kompaktní budovu pro správce lyžařského střediska v intravilánu obce Horní Malá Úpa. A jelikož správce musí být na svazích kdykoli v sezóně k dispozici, měl by to mít na pracoviště nejen kousek, ale měl by se v místě cítit dobře po veškerý čas. I v době klidu, odpočinku. Což se povedlo.
Obytné rekreační posedy určené k pozorování přírody a přespání již nejsou delší dobu žádnou novinkou. Staly se dokonce oblíbenou investiční příležitostí pro takzvaný glamping. S jejich instalací je však spojena spousta problémů. Proto také první z výrobců obytných posedů umístil na svůj web speciální rubriku, kterou nazval Pankáčův průvodce stavební galaxií.
Chatka pro ideální dovolenou vypadá trochu jinak, plánujete ji trávit ve dvou. Anebo, má-li sloužit k pobytu vás i vašich dětí. A co teprve, když k tomu ještě přiberete prarodiče. To už chce pořádnou chatu, aby se tam všichni vešli. Trojgenerační chata s panoramatickým výhledem na jezero Catchacoma to ale ustojí.
Bungalov Ottonel nabízí vzdušné, prostorné a praktické bydlení pod sedlovou střechou. Jde sice o jeden z typových domů společnosti HK-DŘESTAV, navržen však byl s důrazem na možnost výstavby i v CHKO, kde jsou přísné regule na stavby včetně požadavku tradiční sedlové střechy se sklonem 38 až 48°. Ottonel tedy dokonale splňuje požadavky citlivého přístupu ke krajině a tradiční výstavbě. Navíc vypadá velmi pěkně a má téměř nulovou spotřebu energií.
Malá chata nad Sušicí se vlastně dá nazvat domem- plotem, z domu totiž přechází ve stejném stylu, jakým byl vyřešen dřevěný obklad chaty, dřevěné plaňkové oplocení. Soukromý prostor je tak na štítové straně chráněn před zvědavými zraky kolemjdoucích. Vlastně je zvenčí na první pohled těžké poznat, kde končí chata a začíná plot. Směrem do krajiny je však prostor zcela otevřen a chata shlíží z kopce do údolí, na město a šumavskou přírodu. Nijak se ale nepyšní, jedině svým ochranným nátěrem.