Krize životního prostředí, klimatické změny nebo globální oteplování. Ani jedno z toho neustalo jen tím, že se v novinách udělalo místo pro titulky zpráv o až absurdních počinech amerického prezidenta. Negativní jevy, které nás strašily ještě před pár lety, pořád pokračují. A spolu s nimi pokračuje debata o tom, jak nacházet na staré problémy nová řešení. Je třeba možné vyrábět BIO BETON?
Skoro to připomíná začátek anekdoty: „Když se potká stavební firma, výrobce stavebních materiálů a architekt…“ Tentokrát to ale není vtip, protože rostoucí emise ve stavebnictví jsou docela vážné téma. A zmíněná trojice dala dohromady své expertní znalosti, aby na trh uvedli inovativní, emise snižující produkt.
Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.
Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.
Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.
EU začne postupně vyžadovat povinné instalace FVE na střechách některých nemovitostí. Začne to již od příštího roku první etapou podle plánu REPowerEU. Ten vznikl kromě jiného i jako reakce na energetickou krizi z minulých let. Dalšími uváděnými důvody jsou snížení závislosti na fosilních palivech, posílení energetické bezpečnosti EU a podpora přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Jaké typy budov nová povinnost zasáhne v první fázi?
Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.
Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?
Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?
Management při vlnách horka. Výzvy a příležitosti při výsadbě a péči o stromy v ulicích. Jak efektivně hospodařit s vodou v obci a ušetřit na stočném. To jsou určitě témata, která nezapadnou. Všechny webináře se konají vždy od 13:30 do 15:30. Jsou zdarma a můžete se k nim připojit odkudkoliv, stačí se jen přihlásit. Připravovány jsou i vzdělávací a inspirační semináře a exkurze za příklady dobré praxe. Ty představí nové trendy v revitalizaci budov i veřejných prostranství, nebo jak na zdravou krajinu.
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
Po celém světě se „povalují“ miliardy tun dřevěného odpadu. A každý rok k nim další stovky milionů tun přibydou. Není to ekologické ani hospodárné, nemluvě o tom, jak takové mrhání zdroji vede ke zbytečnému kácení živých vzrostlých stromů. Co s tím? Kácet méně, lépe recyklovat. Třeba skrze dřevěnou pastu.
Ze všech koček, co se u nás doma objevily za posledních 20 let, byla naprostá většina nalezenci. Přišly a měly štěstí, i když byly některé ve zbědovaném stavu, díky péči se vylízaly z nejhoršího a začaly prosperovat. První, co jsme vždy udělali, byla návštěva veterináře, zaléčení nemocí a poté kastrace a očkování. Nemá smysl řešit každou chvíli, co s koťaty, stejně by většina z nich skončila na ulici, i když si pro ně někdo přijede… Vsaďte na to, že si kotě nechají...
Pokud se projekt Lesy v lese rozběhne naplno a dotáhne to až do finiše, nestane se jen největší českou dřevěnou stavbou, ale důležitým symbolem změny smýšlení. V české architektuře i stavební filozofii. Protože by jasně ukázal, že stavět udržitelně i ve velkých měřítcích možné je.
Jak AI (umělá inteligence) pomáhá v českém prostředí napravovat škody na přírodě? Přinášíme 7 šokujících faktů o kampani Rytířů lesa: AI revoluce v ochraně přírody.
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Všimli jste si, že mnoho úporných plevelů, kterých se nemůžeme v zahradách za žádnou cenu zbavit, a které jsou doslova všudypřítomné, patří mezi léčivé životabudiče? Prostě jsou to jedny z nejcennějších bylin s nejlepšími prokazatelnými účinky na naše zdraví. A mnohé z nich jsou dokonce i velmi chutné. Jako by nám příroda chtěla za každou cenu naznačit: „Vy hlupáci, ničíte ve svých zahradách to, čím vám chci prodloužit život… a zpestřit jídelníček.“
