Česká republika dlouhodobě čelí pověsti evropské velmoci v oblasti psích množíren. Obrovský byznys postavený na anonymitě internetu, maximalizaci zisku s minimálními náklady, touze lidí po levných štěňatech oblíbených plemen bez průkazu původu (PP) a utrpení zvířat však dostává zásadní legislativní zásah. Od července vstupuje v platnost povinná Centrální evidence psů. Řešení má mnoho příznivců, ale také odpůrců.
V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“
Ve starém Egyptě nebyly daně vnímány jako nutné zlo, ale spravedlivý odraz vůle bohů. Jejich výše se odvíjela od úrodnosti půdy, kterou určovaly záplavy Nilu. Klíčovou roli v tomto systému sehrávaly nilometry, důmyslná zařízení, jež pomáhala proměnit přírodní cykly ve férový daňový model.
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Na Mostecku začal neobvyklý experiment. Vědci tam vysazují ozdobnici obrovskou – rychle rostoucí travinu, která dokáže prospívat i v půdě poničené těžbou uhlí. Podle odborníků má navíc biomasa z této rostliny podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Ano, právě uhlí, které se zde těžilo a kvůli jehož těžbě se nyní provádějí rekultivace – tedy uhlí, které bylo důvodem bourání vesnic i přesunu vzácného kostela. Paradoxně by zde neúrodná území mohla obrůstat rostlina, která hřeje jako palivo získávané dříve na stejných místech ze země. Nové hnědé zlato severních Čech?
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.
Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Kořenové čistírny odpadních vod jsou chytré řešení pro všechny, kdo chtějí čistit vodu přirozeně, úsporně a s respektem k přírodě. Hodí se třeba tam, kde není možné napojení na kanalizaci, tedy k chatám, chalupám a rodinným domům. Kořenové čistírny vyčistí odpadní vodu úspěšně i menším obcím nebo firmám. Stále častěji si je ale pořizují také majitelé domů, kteří chtějí vodu na pozemku udržet a znovu ji využít. Kořenové čistírny, to je vlastně čištění vody pomocí přírody.
Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?
Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.
Obnovitelné zdroje energie, především ty elektrické, mívají jeden velký problém: skladování získané energie. Vyzkoušeli jsme už všechno možné, některá úložiště fungují, jiná se ukazují býti slepými uličkami, další jsou velmi drahá, velmi slibně však vypadá projekt StEnSea, který spočívá ve skladování elektřiny v obrovských betonových koulích na dně moří. A první výsledky projektu naznačují, že jde o řešení levné, čisté, s minimálním dopadem na životní prostředí a hlavně funkční. Proto do něj také investovaly peníze německá i americká vláda.
Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.
Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.
Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Dát dohromady do jednoho článku prastaré a mimořádné stromy, Nový Zéland, vodní dílo ne nepodobné Schwarzenberskému kanálu, domorodce, námořnictvo Jejího Veličenstva a k tomu ještě ochranu přírody? Možné to je. V případě „kauri“ to dokonce je osnova celého příběhu.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
