Ekologie - články, návody, rady a tipy

Nenápadný vetřelec na fasádách: Do Česka dorazil sekáč větvičkový, vědci prosí o pomoc s mapováním

Možná jste si jich na stěnách domů, zídkách nebo v rozích verand všimli také. Dlouhé tenké nohy, drobné tělo a zdánlivý klid. Sekáči patří k běžnému koloritu konce léta a podzimu. V posledních letech se však v české přírodě i městech začíná prosazovat nový, exotický hráč. Jde o sekáče větvičkového (Dicranopalpus ramosus), který na sebe v tuzemsku strhává stále větší pozornost odborníků i veřejnosti. Ačkoliv pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí, pro biology a ekology jde o fascinující, ale i varovný fenomén. Noví sekáči se totiž šíří nebývale rychlým tempem.

Šampioni v třídění na křižovatce: Jak Česko balancuje mezi recyklací a unijní byrokracií

Česká republika se dlouhodobě pyšní pověstí premianta v nakládání s odpady. Podle statistik společnosti EKO-KOM aktivně třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel a barevné popelnice bereme jako samozřejmost. Přesto tuzemské odpadové hospodářství prožívá nejbouřlivější transformaci za poslední dekády. Pod tlakem evropských směrnic a balíčků cirkulární ekonomiky přibývá nových povinností: od zpoplatnění skládkování přes povinný sběr bioodpadu až po povinný sběr textilu pro všechny obce od roku 2025.

Bitva velikánů vrcholí v utajení: Který strom se stane králem čtvrtstoletí?

Jubilejní pětadvacátý ročník oblíbené celonárodní ankety Strom roku dospěl do svého absolutního vrcholu. Z původní desítky nominovaných dřevin zbyla pětice nejúspěšnějších kandidátů, kteří v dosavadním průběhu oslovili nejvíce příznivců. Aby byl závěr co nejdramatičtější, vstoupila soutěž do režimu přísného utajení – počítadla hlasů jsou pro veřejnost skrytá a o držiteli mimořádného titulu rozhodne závěrečný nápor hlasujících až do pondělí 5. října 16:00. Na vyhlášení vítěze si pak bude nutné počkat do 20. října.

Šest záchranářských základen v pasivním standardu. Na jižní Moravě si budovy sdílejí elektřinu

Záchranáři tráví velkou část služby čekáním na výjezd – a od kvality jejich zázemí se odvíjí, v jaké kondici do akce vyrážejí. Jihomoravský kraj proto nahradil šest zastaralých základen zdravotnické záchranné služby novými budovami v pasivním standardu. Všechny mají stejný půdorys, vlastní fotovoltaiku, tepelná čerpadla s vrty a navíc si mezi sebou sdílejí vyrobenou elektřinu.

Z torza supermarketu sídlo vydavatele deskových her. V Hloubětíně ukázali, že bourat se nemusí

Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.

Tohle nevytrhnete. Kam až sahají kořeny českých plevelů?

Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.

Louka jako živý skanzen: Proč je kvetoucí trávník víc technickou památkou než dílem přírody

Představa laika o typické středoevropské louce je idylická: divoká příroda, kde vedle sebe v harmonii kvetou kopretiny, zvonky a šalvěje. Pohled moderní botaniky a krajinné ekologie je však podstatně pragmatičtější. Drtivá většina středoevropských luk představuje antropogenní polopřirozený ekosystém. Z biologického hlediska jde o dlouhodobě udržovanou technickou památku, která bez specifického agrotechnického zásahu člověka nevyhnutelně zaniká.

Myslíte, že už jste na pletí staří? Kdepak, vaše záda vidí problém jinde

Na špatně položenou otázku se správná odpověď nehledá dobře. Ta špatná otázka v tomhle případě zní: „Kdy už jste příliš staří na vytrhávání plevele?“ A správná odpověď? Ve skutečnosti vůbec nesouvisí s vaším věkem. Ale s vaší technikou vytrhávání a pletí.

Bydlení v lomu v praxi. Rezidence Diorit má 30 vrtů, 5 000 metrů zelených střech a nádrže na déšť

O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.

Od babiččiných plátěných uzlíčků po současný zářijový sběr: Jak si zajistit vlastní osivo

Než regály hobbymarketů zaplavily uniformní lesklé sáčky s hybridními semeny, bylo semenaření pro české hospodyně a pěstitele otázkou naprosté samozřejmosti i holého přežití. Tradice uchovávání vlastního osiva sahá hluboko do historie selského hospodaření a venkovských zahrad. Semena se předávala z generace na generaci v pečlivě popsaných papírových kornoutech, plechových krabičkách od bonbonů nebo plátěných pytlících zavěšených na suché půdě. Ženy instinktivně vybíraly ty nejranější, nejchutnější a nejodolnější plody, čímž vznikaly unikátní krajové odrůdy přizpůsobené typu půdy a odolné vůči místním chorobám. Adaptované na specifické mikroklima dané lokality, často jenom jedné vesnice.

Zářijový zlom v zahradě: Proč právě teď rozhodujete o úrodě příštího roku

Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.

Nejen hřib s dlouhou nohou. Jaké další cizí houby potichu kolonizují Česko?

Tvrzení, že u nás nejsou žádné invazní druhy hub, rozhodně neplatí. Aktuálně se studuje invazní potenciál tuláka z Ameriky, hřibu štíhlotřenného. To je však jen mediálně nejvděčnější druh. Proč? Protože chutná, má klobouk a houbaři si ho nosí domů. Ekologicky nejdestruktivnější druhy hub jsou však téměř neviditelné mikroskopické organismy. Pojďme si je představit, začneme však přece jen nejpopulárnější z nich, právě novým hřibem v českých lesích.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Školní zahrada v Červené Vodě je učebnice pod širým nebem. Tůň, včely, staré odrůdy i fotovoltaika

Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.

Ze zanedbaného parku si v Černovicích udělali náměstí, kde je radost posedět

Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.

Školka z padesátých let dostala druhý život. V Lubně zdvojnásobili kapacitu a šetří energii i vodu

Mateřská škola v Lubně u Frýdlantu nad Ostravicí sloužila od padesátých let a už dávno nestačila – ani kapacitou, ani technickým stavem. Místo demolice ji město kompletně zrekonstruovalo a přistavělo novou třídu. Výsledkem je školka s dvojnásobnou kapacitou, tepelným čerpadlem, nádrží na dešťovou vodu a zahradou, kde se děti v horkých dnech schovávají pod stínicí plachty. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.

Zlatá hodina zahrady: Když se krása učí v září zpomalit

S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.

Mrazuvzdorný kaktus kolonizuje Pálavu: ze skalek nadšenců unikl vetřelec, který dusí vzácné stepi

Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.

Věčné chemikálie míří na talíře: Nové PFAS pesticidy zachraňují úrodu, ale děsí toxikology

Americké úřady schválily vlnu nových zemědělských postřiků s obsahem PFAS, aby pomohly farmářům v boji s extrémně odolným plevelem. Vlastnosti, které dělají tyto herbicidy tak účinnými – schopnost odolávat horku i dešti a dlouhodobě setrvávat v půdě – však zároveň představují vážné zdravotní riziko pro spotřebitele a vůbec budoucí generace lidí.

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Městečko Tivoli leží jen asi třicet kilometrů od rušného Říma, ale jakmile překročíte práh vily d'Este, ocitnete se v úplně jiném světě. Světě, kde hlavním architektem není jen člověk, ale především voda. Zahrady vily d'Este, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představují absolutní vrchol renesanční zahradní architektury a dodnes nepřestávají udivovat svou technickou i vizuální genialitou.

Nejčtenější články