Ekologie - články, návody, rady a tipy

Skleněný dům Pirque hýčká tropické rostliny jižně od Santiaga de Chile

Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.

Zinek a klempíři stojí za krásou pařížských střech. Teď ale krása začíná bolet

Ne každá módní vlna se prosadí hned. Nápad odívat domy do zinkových střech čekal v Paříži na svou realizaci dlouho. Poté ale nastoupil do praxe s razancí laviny a všem domům ve městě nad Seinou dodal typicky modro-šedý vzhled. Háček je v tom, že stará elegance zinkových střech dnes nesouzní s proměnami klimatu.

Nejčtenější články

Plošný zákaz spalování rostlinných materiálů. Začněme s trochou nadsázky

„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.

Kvíz: Stěhovaví ptáci. Poznáte, kteří se k nám právě vracejí?

S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?

Kvíz: Otestujte se, jací jste zahradníci. Maximum bodů znamená, že skvělí

O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?

Rhizanthella Gardneri. Kráska, co si kvete pod zemí, neviditelná chlouba australských rezervací

Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.

Kdo u nás diktuje vysoké ceny potravin? Kdo vlastní největší v Česku fungující řetězce?

Stalo se skoro národním sportem srovnávat kvalitu a ceny potravin a jiných produktů v obchodních řetězcích. Svůj srovnávací nákup si před časem udělal v souvislosti s inflací i bývalý premiér. Velmi často jsou přitom srovnávány obchody německých řetězců u nás a za hranicemi. Je ale pravdou, že jde především o řetězce německé? Kdo vlastní největší super a hypermarkety s potravinami v ČR a kdo tedy u nás diktuje ceny, velikosti balení i kvalitu? Kdo určuje hru? Jenom Němci to nejsou a v případě britského Tesca jde dokonce o široké portfólio akcionářů z celého světa. Do sítí malých prodejen pro změnu pronikli Maďaři. Až půjdete k večeru po práci někam nakoupit potraviny, může být dobré alespoň trochu vědět, komu prodejna patří. Možná pak budete méně spílat právě sousedním Němcům.

Ptačí hodinka může ptákům i uškodit. Jak jim neublížit při krmení?

Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?

Komerční sdělení

TIP! Firmy, které se vám mohou hodit

BIOPROFIT s.r.o.

ENVISAN-GEM, a.s.

přistavování kontejnerů na stavební odpady, stavební…

EKOvia EUROPE s.r.o.

Poskytujeme komplexní ekologické poradenství -…

Gonap, spol. s r.o.

Ing. Patrik Holeček

Měření a hodnocení hluku, Hlukové studie. Měření a…

Zobrazit dalších 157 firem z oboru Ekologie

Za odpalování pyrotechniky můžete dostat vysokou pokutu. Prohlédněte si mapu zakázaných lokalit

Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!

Nízkoenergetické bydlení

Jak se staví dřevostavba

Katalog rostlin

Zahrada hrou

Nízkoenergetické bydlení

Zobrazit všechny seriály

Superpotravina budoucnosti? Obyčejný žabinec, správně okřehek. Živit se jím mohou i astronauti

Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?

Co s vyhozenými plasty zamořujícími planetu? Mohou je sežrat superčervi

Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.

Škola pro budoucnost. Učí o praktické ekologii, žáky vede i k toleranci

O tom, že skrze školy předáváme budoucím generacím vzdělání, nějaké to hlubší poselství a možná pár traumat, a oni si je pak životem nesou dál, moc pochyb není. A právě v tom kontextu je zajímavý projekt australských architektů, který vyrostl v „divočině“ Langwarrin South, ve Victorii. Školní budova nebyla navržena jen jako „instituce“, ale jako širší součást poselství pro mladou generaci.

Každý by měl mít právo vidět hvězdy. Alespoň na jednu noc

Jde o projekt řekněme malý tím, co by bylo k jeho naplnění třeba udělat. Protože, když to položíme opravdu hodně naplacato, stačilo by jenom nezapnout v noci světlo. Nerozsvěcet, nechat zhasnuto. Což by, když to domyslíte v reálných obrysech, bylo ve skutečnosti extrémně náročných počinem.

Vánoce mikroplastické. Dokážete si vytvořit ekologické Vánoce?

Konzumní Vánoce jsou tradičně nejškodlivějším obdobím roku pro životní prostředí. A kromě objemu domácího odpadu zvýšeného podle vyjádření Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) až o průměrných 25 % (toto číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší, pozn. red.) jsou především všudypřítomné mikroplasty nebezpečím, které se volně šíří do našeho okolí a přírody, a které dokonce i nevědomě pojídáme a dýcháme. Posbírat se to dá těžko. Co radí vědkyně na slovo vzaté?

Chováte pejska? Může potřebovat krevní transfuzi a pomůže vám kampaň Štěkni to dál

Máte doma pejska ve věku 2 až 8 let, který má mírnou povahu a váží více jak 20 kg? Pak se může stát zachráncem jiných psích životů darováním krve. A na oplátku může krev jiného psa pomoci tomu vašemu. Když už je totiž krev třeba, není čas hledat dárce. Určitě nechcete slyšet, že váš čtyřnohý kamarád potřebuje krev, aby přežil, ta však není k dispozici. Psi mohou potřebovat krev stejně jako lidé, ale psí.

Van Goghova stezka je plná hvězd. Chrání tmu noci, přitom je bezpečná

Projekt designérského studia Roosegaarde dává dohromady dvě věci, které jsou pro Nizozemsko docela charakteristické. Jednak zájem o přírodu, její ochranu. A pak třeba odkaz malířských mistrů. A jedno i druhé, byť to působí docela vzdáleně, vytváří jeden velmi zajímavý projekt. Po kterém se můžete projet nebo projít.

Nové nápady je třeba zkoušet. Vodní stavby Delta Works se testovaly na modelech v lese

Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.

Pod černobylským sarkofágem žije houba živící se radioaktivitou. Poletí s námi do vesmíru?

Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.

Největší česká vertikální zahrada ukazuje fascinující možnosti zelených fasád

Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.

Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Plošný zákaz ohňostrojů se dotkne i fotbalových fanoušků. Na Spartě si ani „neškrtnou“

Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma. A třeba na pražské Spartě si v rámci fotbalových zápasů a souvisejících oslav už nezapálí ani „rachejtličku“, zatímco na Slavii mohou ze střechy stadionu odpalovat, co chtějí. Ne nechceme vzbuzovat ještě větší nenávist mezi fotbalovými „ultras“, tak to prostě je. A letošní Silvestr? Ohňostrojů rozhodně ubude. Za odpálení pyrotechniky v ochranném pásmu a v místech, kde to zakazuje místní vyhláška, hrozí pokuta až 100 tisíc korun ve správním řízení, na místě to bude až deset tisíc.

Největší rostlina na světě tvoří podmořskou louku velkou 200 čtverečních kilometrů

Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.