Když se tu v roce 2011 poprvé koplo do země, byl projekt nadšenců vnímán spíše s opatrnými rozpaky. Teď, po letech fungování, na něj ale hledí všichni se zalíbením. Koncept celé kolonie zemělodí totiž inspiruje široké okolí. Daleko za hranicemi Nizozemska.
Výstavba prvního bytového domu v Česku s mokřadními střechami právě startuje. Zelené střechy již nejsou na našem území žádnou novinkou, ale právě mokřadní střechy kombinují přednosti zelených střech a systému recyklace vody. Využívají rostliny a vodu pro přírodní chlazení i podporu biodiverzity. K zavlažování mokřadních rostlin přitom bude sloužit kromě přirozené dešťovky také mechanicky předčištěná odpadní voda, která pak bude dočišťována v kořenové čistírně.
Musela to být láska na první pohled, když sličná a prostá selka Božena, toho času v roli pradleny, uvízla v oku knížete Oldřicha. A podle pověsti to mělo být právě pod dubem, který se nyní stal s téměř 9 800 hlasy STROMEM ROKU 2025. Oldřichův dub z Peruce láká svou milostnou pověstí stejně jako pověstným věkem více jak 1000 let. Je to ale pravda? Těžko říct, v každém případě však jde o strom se silným příběhem.
Redaktorka jednoho zahrádkářského magazínu se vydala do lesa nasbírat pár šišek a něco mechu, aby si z hrstky těch přírodnin mohla doma vyrobit podzimní dekorativní věnec. Z lesa se vrátila, ale bez šišek a mechu, a k tomu ještě chudší o pětistovku. Jak je to možné?
Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.
Zahradnické dogma velí: na podzim uklidit, shrabat, ostříhat, připravit na jaro. Jenže co když to není tak úplně správně? Co když zvířata, hmyz a samotná půda potřebují, abychom jim spíše dali trochu pokoj? Přehodnotit „pořádek“ na zahradě totiž znamená přehodnotit i vlastní vztah k přírodě.
Do nedělní půlnoci 5. října 2025 můžete podpořit svého favorita a poslat hlas jednomu z pěti stromů, které se probojovaly až na vrchol soutěže Strom roku 2025. Do superfinále postoupily následující silné stromové osobnosti české krajiny: Oldřichův dub, Vrba v Brdatkách, Trojiční lípa, Hruška na Radovách a Hápův javor. Průběžné hlasy zůstávají až do konce hlasování skryté, proto se hovoří o „tajném superfinále“, a proto bude vyhlášení výsledků 20. října opravdu napínavé.
Areál o rozloze téměř 38 tisíc metrů čtverečních je na prodej včetně architektonické rozvojové studie lokality. Ta počítá i s komorní „Osadou“ se 74 byty a muzeem s minipivovarem a restaurací.
Lesní školka téměř v centru města. Právě s takovým zadáním se museli vypořádat architektky a architekti z ateliérů Terra Florida a Jasná. Nová dřevěná realizace školky navíc pronikla mezi 25 finalistů z 271 přihlášených do soutěže Česká cena za architekturu 2025. Výsledky budou vyhlášeny 13. listopadu. Uspěje právě lesní – pardon – parková školka na Žižkově v dohledu zdejší televizní věže?
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
O tom, jak jednou bude vypadat zemědělství, se hodně mluví. Potřeba inovace je po těch tisíciletích, kdy je lidstvo zemědělstvím popoháněno kupředu, totiž zjevná. V čínské městské prefektuře Cheng-šuej se tedy rozhodli, že místo akademických řečí tu budoucnost zkusí postavit, aby ji viděli na vlastní oči.
Jaká je vlastně životnost solárních panelů? Dobrou zprávou je, že od prvních exemplářů, které byly porůznu ve světě nesměle osazovány v 90. letech, se technika, design i materiálová skladba dost posunula. I tak ale platí, že k opotřebení dochází. V závislosti na údržbě po patnácti, dvaceti letech. A po pětadvaceti až třiceti letech? To zkrátka neobstojí ani nejkvalitnější soláry.
21.7. jsme vydali článek na téma lišajů smrtihlavů. Poté, co jsme u nás na zahradě našli housenku, která si právě hledala místo k zavrtání do země a zakuklení. Dali jsme ji do okrasného roští na záhon bohatě zavezený humusem a kvalitní půdou. Housenka se zavrtala a právě vyletěl motýl. Stihne migrovat zpátky na jih? To se už nedozvíme.
Sotva byla CHKO Soutok 1. července letošního roku vyhlášena (původně mělo jít o Národní park), ještě než dozněly vlny sporů o podobu chráněné oblasti, opět zaujímá přední stránky v médiích. Proč? Kvůli vzácnému rostlinnému druhu, o kterém jsme se téměř 100 let domnívali, že u nás vyhynul. Jmenuje se plamének celolistý.
Dnem 7.8. 2025 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské komise, které aktualizuje seznam invazních nepůvodních živočišných druhů, jež je zakázáno do EU dovážet. Patří mezi ně vybraní ptáci, kopytníci, ryby, korýši, mlži, plži, ostnokožci, ploštěnci a hmyz. O dva roky se ještě odkládá konkrétní druh hlodavce a šelmy. Některé z nich přitom už známe i u nás a na seznamu našich místních invazních druhů jsou, například jelen sika a norek americký. Svoje znalosti druhů, které vnímáme jako silně invazní právě u nás, si můžete vyzkoušet v kvízu pod článkem.
Klukovina a prkotina. Uměle vytvářený problém, který si o nějaké soustředěné řešení určitě neříká. Tak nám mohou přijít občasné „útěky“ nákupních vozíků z parkovišť u obchodních center. Jenže jak ukazují čísla ze zahraničí, on by to problém skutečně mohl být.
Kolega našel doma štírka a natočil krátké video. Poznamenal přitom, že štírci jsou užiteční, živí se kromě jiného hmyzu roztoči a například chrání včely před kleštíkem včelím. Štírek je v ČR velmi častý zástupce řádu pavoukovců, kteří jsou sice štírům trochu podobní, ale společného s nimi nemají zhola nic. Podoba je patrná pouze ve dvou makadlech zakončených klepítky, na jejichž koncovém článku ústí jedová žláza. Klepítka štírek používá k lovu kořisti, mezi ni však patří roztoči včetně kleštíka včelího, chvostoskokové, pisivky, larvy hmyzu a jiní titěrní živočichové. Je sice štírek jedem ochromí, ale nás nemůže. Je příliš malý, jedu má příliš málo a bariéru lidské pokožky by nepřekonal. A proč by to také dělal, od toho na světě není.
Zhruba je na našem území zaznamenáno 595 nepůvodních druhů živočichů a toto číslo bohužel neklesá, ale stále roste. Za invazní je přitom považováno 113 druhů a vytypovány jsou další, v jejichž případě se očekává jejich brzký příchod. V přírodě to tak bylo odjakživa, svět se stále mění. Za invazní druhy jsou ale považovány ty, které se k nám dostaly a dál se šíří vlivem člověka. Poznáte vybrané invazní výtečníky živočišné říše?
