Nenápadný vetřelec na fasádách: Do Česka dorazil sekáč větvičkový, vědci prosí o pomoc s mapováním

Nenápadný vetřelec na fasádách: Do Česka dorazil sekáč větvičkový, vědci prosí o pomoc s mapováním

Možná jste si jich na stěnách domů, zídkách nebo v rozích verand všimli také. Dlouhé tenké nohy, drobné tělo a zdánlivý klid. Sekáči patří k běžnému koloritu konce léta a podzimu. V posledních letech se však v české přírodě i městech začíná prosazovat nový, exotický hráč. Jde o sekáče větvičkového (Dicranopalpus ramosus), který na sebe v tuzemsku strhává stále větší pozornost odborníků i veřejnosti. Ačkoliv pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí, pro biology a ekology jde o fascinující, ale i varovný fenomén. Noví sekáči se totiž šíří nebývale rychlým tempem.

Šampioni v třídění na křižovatce: Jak Česko balancuje mezi recyklací a unijní byrokracií

Šampioni v třídění na křižovatce: Jak Česko balancuje mezi recyklací a unijní byrokracií

Česká republika se dlouhodobě pyšní pověstí premianta v nakládání s odpady. Podle statistik společnosti EKO-KOM aktivně třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel a barevné popelnice bereme jako samozřejmost. Přesto tuzemské odpadové hospodářství prožívá nejbouřlivější transformaci za poslední dekády. Pod tlakem evropských směrnic a balíčků cirkulární ekonomiky přibývá nových povinností: od zpoplatnění skládkování přes povinný sběr bioodpadu až po povinný sběr textilu pro všechny obce od roku 2025.

Bitva velikánů vrcholí v utajení: Který strom se stane králem čtvrtstoletí?

Bitva velikánů vrcholí v utajení: Který strom se stane králem čtvrtstoletí?

Jubilejní pětadvacátý ročník oblíbené celonárodní ankety Strom roku dospěl do svého absolutního vrcholu. Z původní desítky nominovaných dřevin zbyla pětice nejúspěšnějších kandidátů, kteří v dosavadním průběhu oslovili nejvíce příznivců. Aby byl závěr co nejdramatičtější, vstoupila soutěž do režimu přísného utajení – počítadla hlasů jsou pro veřejnost skrytá a o držiteli mimořádného titulu rozhodne závěrečný nápor hlasujících až do pondělí 5. října 16:00. Na vyhlášení vítěze si pak bude nutné počkat do 20. října.

Šest záchranářských základen v pasivním standardu. Na jižní Moravě si budovy sdílejí elektřinu

Šest záchranářských základen v pasivním standardu. Na jižní Moravě si budovy sdílejí elektřinu

Záchranáři tráví velkou část služby čekáním na výjezd – a od kvality jejich zázemí se odvíjí, v jaké kondici do akce vyrážejí. Jihomoravský kraj proto nahradil šest zastaralých základen zdravotnické záchranné služby novými budovami v pasivním standardu. Všechny mají stejný půdorys, vlastní fotovoltaiku, tepelná čerpadla s vrty a navíc si mezi sebou sdílejí vyrobenou elektřinu.

Z torza supermarketu sídlo vydavatele deskových her. V Hloubětíně ukázali, že bourat se nemusí

Z torza supermarketu sídlo vydavatele deskových her. V Hloubětíně ukázali, že bourat se nemusí

Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.

Tohle nevytrhnete. Kam až sahají kořeny českých plevelů?

Tohle nevytrhnete. Kam až sahají kořeny českých plevelů?

Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.

Louka jako živý skanzen: Proč je kvetoucí trávník víc technickou památkou než dílem přírody

Louka jako živý skanzen: Proč je kvetoucí trávník víc technickou památkou než dílem přírody

Představa laika o typické středoevropské louce je idylická: divoká příroda, kde vedle sebe v harmonii kvetou kopretiny, zvonky a šalvěje. Pohled moderní botaniky a krajinné ekologie je však podstatně pragmatičtější. Drtivá většina středoevropských luk představuje antropogenní polopřirozený ekosystém. Z biologického hlediska jde o dlouhodobě udržovanou technickou památku, která bez specifického agrotechnického zásahu člověka nevyhnutelně zaniká.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Od babiččiných plátěných uzlíčků po současný zářijový sběr: Jak si zajistit vlastní osivo

Od babiččiných plátěných uzlíčků po současný zářijový sběr: Jak si zajistit vlastní osivo

Než regály hobbymarketů zaplavily uniformní lesklé sáčky s hybridními semeny, bylo semenaření pro české hospodyně a pěstitele otázkou naprosté samozřejmosti i holého přežití. Tradice uchovávání vlastního osiva sahá hluboko do historie selského hospodaření a venkovských zahrad. Semena se předávala z generace na generaci v pečlivě popsaných papírových kornoutech, plechových krabičkách od bonbonů nebo plátěných pytlících zavěšených na suché půdě. Ženy instinktivně vybíraly ty nejranější, nejchutnější a nejodolnější plody, čímž vznikaly unikátní krajové odrůdy přizpůsobené typu půdy a odolné vůči místním chorobám. Adaptované na specifické mikroklima dané lokality, často jenom jedné vesnice.

Zářijový zlom v zahradě: Proč právě teď rozhodujete o úrodě příštího roku

Zářijový zlom v zahradě: Proč právě teď rozhodujete o úrodě příštího roku

Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.

Nejen hřib s dlouhou nohou. Jaké další cizí houby potichu kolonizují Česko?

Nejen hřib s dlouhou nohou. Jaké další cizí houby potichu kolonizují Česko?

Tvrzení, že u nás nejsou žádné invazní druhy hub, rozhodně neplatí. Aktuálně se studuje invazní potenciál tuláka z Ameriky, hřibu štíhlotřenného. To je však jen mediálně nejvděčnější druh. Proč? Protože chutná, má klobouk a houbaři si ho nosí domů. Ekologicky nejdestruktivnější druhy hub jsou však téměř neviditelné mikroskopické organismy. Pojďme si je představit, začneme však přece jen nejpopulárnější z nich, právě novým hřibem v českých lesích.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Školní zahrada v Červené Vodě je učebnice pod širým nebem. Tůň, včely, staré odrůdy i fotovoltaika

Školní zahrada v Červené Vodě je učebnice pod širým nebem. Tůň, včely, staré odrůdy i fotovoltaika

Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.

Ze zanedbaného parku si v Černovicích udělali náměstí, kde je radost posedět

Ze zanedbaného parku si v Černovicích udělali náměstí, kde je radost posedět

Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.

Školka z padesátých let dostala druhý život. V Lubně zdvojnásobili kapacitu a šetří energii i vodu

Školka z padesátých let dostala druhý život. V Lubně zdvojnásobili kapacitu a šetří energii i vodu

Mateřská škola v Lubně u Frýdlantu nad Ostravicí sloužila od padesátých let a už dávno nestačila – ani kapacitou, ani technickým stavem. Místo demolice ji město kompletně zrekonstruovalo a přistavělo novou třídu. Výsledkem je školka s dvojnásobnou kapacitou, tepelným čerpadlem, nádrží na dešťovou vodu a zahradou, kde se děti v horkých dnech schovávají pod stínicí plachty. Projekt postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.

Zlatá hodina zahrady: Když se krása učí v září zpomalit

Zlatá hodina zahrady: Když se krása učí v září zpomalit

S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.

Mrazuvzdorný kaktus kolonizuje Pálavu: ze skalek nadšenců unikl vetřelec, který dusí vzácné stepi

Mrazuvzdorný kaktus kolonizuje Pálavu: ze skalek nadšenců unikl vetřelec, který dusí vzácné stepi

Pálavské vápencové svahy, domov kriticky ohrožených stepních květin a hmyzu, čelí nečekanému vetřelci ze Severní Ameriky. Do přírodních rezervací Děvín, Tabulová a nejnověji i na Svatý kopeček u Mikulova se rozšířila mrazuvzdorná opuncie. Kaktus, který původně unikl z tuzemských skalek a zahrad, dokonale těží z oteplování klimatu. Na suchých skalách tvoří neprostupné porosty, vytlačuje vzácné pálavské kosatce a jeho ruční likvidace je pro ochranáře kvůli tisícům zákeřných trnů noční můrou.

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Městečko Tivoli leží jen asi třicet kilometrů od rušného Říma, ale jakmile překročíte práh vily d'Este, ocitnete se v úplně jiném světě. Světě, kde hlavním architektem není jen člověk, ale především voda. Zahrady vily d'Este, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představují absolutní vrchol renesanční zahradní architektury a dodnes nepřestávají udivovat svou technickou i vizuální genialitou.