Ekologie - články, návody, rady a tipy

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.

Jak zabránit hnilobě posbírané dešťové vody a množení komárů v sudech a barelech?

Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?

Byla to skládka strusky, teď ateliérové domy Bee House bzučí aktivním životem uprostřed zeleně

Zdaleka ne každý nový projekt se může pochlubit připojeným doplňkem zeleně, vzrostlých stromů, které na architekta a jeho projekt čekaly dvacet let. Jenže Bee House, ateliérová výstavba od studia Zlesart a architekta Petra Nováka, není zrovna standardním projektem.

Čím vyplnit a jak navrstvit vyvýšené záhonky? Na hlínu zapomeňte

Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.

Zázračný strom kauri, z jednoho postavíte celý dům včetně nábytku. Pokud nepřiplují Britové

Dát dohromady do jednoho článku prastaré a mimořádné stromy, Nový Zéland, vodní dílo ne nepodobné Schwarzenberskému kanálu, domorodce, námořnictvo Jejího Veličenstva a k tomu ještě ochranu přírody? Možné to je. V případě „kauri“ to dokonce je osnova celého příběhu.

Hmyzí hotely jinak. Zakoupené krabičky se slámou a šiškami opylovačům nepomohou

Hmyzí hotely se staly symbolem péče o opylovače, jejich skutečný přínos je ale omezený. Jak ukazuje nedávný text na Ekolist.cz, běžně prodávané „domečky“ se slámou či šiškami pomáhají jen malé části hmyzu a často fungují spíš jako dekorace než účinné opatření na podporu biodiverzity.

Staňte se zlatokopem, sice nezbohatnete, ale najdete novou životní náplň. Kde lze zlato rýžovat?

Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.

Stromy, které se jako stromy nechovají: zrcadlový velikán s kořeny z obřích desek

Nenápadně pojmenovaný, ale mimořádně pozoruhodný strom Heritiera littoralis patří k nejzajímavějším dřevinám mangrovových oblastí. Na ostrovech u Okinawy zaujme nejen mohutnými deskovitými kořeny, ale i řadou neobvyklých adaptací na vodu, sůl i extrémní sluneční podmínky. Strom, který ukazuje, kam až může evoluce zajít.

Ve spolupráci s CIUR a.s.

Pasivní dům bez foukané celulózy? Nelze! 5 důvodů, proč ji nezbytně potřebuje

Pasivní domy by neměly být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. A protože se foukaná celulózová izolace vyrábí z upcyklovaného papíru, jde o vysoce ekologické, recyklační řešení. Využíváme přitom cennou surovinu, která může být neprávem vnímána jako odpad. Surovinu eliminující možné problémy s plísněmi, alergiemi a astmatem, tepelný izolant fungující skvěle v zimě i v létě. Navíc schopný vyplnit každou dutinku a záhyb. Práce s ní je rychlá, na klíč a nevzniká žádný stavební odpad.

Skotská přestavba ruiny na dům pro ornitologa posbírala spoustu cen. Nadchne i vás?

V krajině hrabství North Ayrshire na jihozápadě Skotska, nedaleko města Beith, byl uvnitř a okolo částečně kamenné a cihlové zříceniny vybudován obytný dům, který architekti z Ann Nisbet Studio nazvali Cuddymoss. Koncipovali jej jako budovu ve zřícenině, ke které přibyly 2 nové přístavby. Výsledek vyznívá decentně, citlivě, ale když architekti místo navštívíli poprvé, moc zde z původního hospodářství nezbylo. A nebylo příliš z čeho vycházet. Čtyři vnější kamenné zdi, betonová deska, dvě cihlové stěny pro oddělení dobytka a jedna vnitřní kamenná zeď. Vnitřek ruiny byl plný trosek včetně zřícené střechy. Co s tím? Buldozer?

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.

Znáte nejčastější mýty o třídění a recyklaci odpadu v Česku? Kde se berou?

Nedostatek informací a zastaralé poznatky plynoucí z dřívějších řešení odpadové problematiky, třídění a recyklace. To jsou nejčastější důvody přetrvávání a šíření mýtů o třídění a recyklaci. Připočteme-li tradiční mávnutí rukou nad problémy a jejich řešením, mýty se šíří o to rychleji, protože je to jednodušší. Ve skutečnosti jde ale právě v Česku o paradox, protože (světe, div se) patříme právě v třídění odpadu mezi evropskou špičku. Tak to pojďme ještě zlepšit a zopakovat si nejhouževnatější z mýtů. Aby zmizely.

Najdi svého křečka. Ukážete ochráncům přírody, kde jste potkali křečky?

Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.

Žila někdy na planetě Zemi nějaká jiná vyspělá civilizace, než ta naše?

Titulkem článku naznačená otázka slibuje jedno velké sci-fi anebo prostor pro milovníky konspiračních teorií. Ve skutečnosti se ale budeme docela držet „při zemi“. Fiktivní Atlantidu, inteligentní ještěry, potažmo mimozemské kolonisty z jiné planety necháme být. Tedy skoro...

Největší květy na Zemi měří metry a váží kilogramy

Když už zapomenete na květinu k Mezinárodnímu dni žen, měla by být náprava velkolepá. Ideálně taková, která se měří na metry, váží kilogramy a kvete jen jednou za desítky let. Svět rostlin naštěstí skrývá květinové rekordmany, kteří rostou právě pro takové situace.

Hlava na hlavě. Místo s největší hustotou obyvatel na světě vás překvapí

Praha může zvláště v letní turistické sezóně působit přeplněně, ale ve světovém měřítku je její hustota obyvatel spíš průměrná. Existují totiž místa, kde na ploše menší než fotbalové hřiště žijí stovky lidí. Jedním z nich je nenápadný ostrůvek Migingo uprostřed Viktoriina jezera. Ano, v Africe.

Larva chrousta nebo larva zlatohlávka? Co to bydlí v mém květináči

S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?

Podvod s moravskou ropou. ČR nemusí zvyšovat ceny pohonných hmot, kdyby Morava chtěla

Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?

Nejčtenější články