Skrytý svět za vaším plotem: Zahrada jako mikroskopické sci-fi

Skrytý svět za vaším plotem: Zahrada jako mikroskopické sci-fi

Na první pohled je to jen idylický kousek země – pěstěný trávník, úroda rajčat, bzučení včel a vůně posekané trávy. Co když se ale pod vašima nohama, pod odlupující se kůrou staré jabloně nebo přímo uvnitř zelených listů odehrává strhující mikrodrama? Vaše zahrada je každou sekundu dějištěm tajných biologických válek, rafinovaných únosů, podzemních komunikačních sítí a působení organismů, které jako by vypadly ze scénáře k nějakému vědeckofantastickému filmu. Vydejte se s námi na výpravu do světa, který máte přímo pod nosem, a přesto zůstává lidskému oku většinou dokonale skryt.

Průvodce po minovém poli českých pokut: Za co můžete nedopatřením zaplatit desítky tisíc?

Průvodce po minovém poli českých pokut: Za co můžete nedopatřením zaplatit desítky tisíc?

Myslíte si, že na vlastním dvoře si můžete dělat, co chcete, v lese patří vzduch i stromy všem a večerní zahradní party s přáteli je vaše ústavní právo? Chyba lávky, vážení! Český právní řád myslí na všechno a cesta od nevinného opečení buřta až po zbankrotování kvůli jedné přerostlé bříze bývá překvapivě krátká. Připravili jsme pro vás velkého průvodce po běžných i méně známých přestupcích, abyste namísto obecního či jiného úřadu raději přispěli do vlastního rodinného rozpočtu.

Klasická trampská romantika: Osady na Sázavě, Vltavě a Berounce stále žijí

Klasická trampská romantika: Osady na Sázavě, Vltavě a Berounce stále žijí

Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.

Absurdita za 9 miliard: Proč Česko století váhá s přehradou, která mohla zastavit katastrofu

Absurdita za 9 miliard: Proč Česko století váhá s přehradou, která mohla zastavit katastrofu

Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.

Sto metrů pod zemí u Vltavy: Co ukrývá tajemné podzemní výzkumné pracoviště Josef?

Sto metrů pod zemí u Vltavy: Co ukrývá tajemné podzemní výzkumné pracoviště Josef?

Kde se dříve hledalo zlato, tam se dnes simulují podmínky pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nahlédněte do více než osmikilometrového podzemního labyrintu u obce Čelina nedaleko Slapské přehrady, který se stal celosvětově ceněným vědeckým trenažérem a laboratoří pod záštitou ČVUT. Bývalá průzkumná štola z 80. let se totiž proměnila v unikátní podzemní laboratoř Josef, která pod hlavičkou univerzity funguje jako klíčové pracoviště pro podzemní stavitelství a jadernou bezpečnost v ČR. Provádí se zde i výcvik záchranných složek. Především však využití stabilního horninového masivu v nadloží o mocnosti kolem 100 metrů umožňuje Centru experimentální geotechniky FSv ČVUT provádět reálné in situ experimenty i výzkum inženýrských bariér.

Ve spolupráci s Aquatec USBF s.r.o.
Výměna starého septiku za moderní domovní ČOV: Jak na projekt, legislativu a povolení bez nervů

Výměna starého septiku za moderní domovní ČOV: Jak na projekt, legislativu a povolení bez nervů

Máte u domu starý septik na dožití, nebo plánujete novostavbu a řešíte, jak naložit s odpadními vodami? Moderní domovní čistírna odpadních vod (ČOV) je dnes u rodinných domů bez přístupu k obecní kanalizaci nezbytným standardem. Nejenže jde o ekologické a technologicky vyspělé řešení, ale investice do něj vykazuje velmi rychlou návratnost. Přechod ze starého septiku či jímky na moderní ČOV však vyžaduje správné načasování a splnění zákonných povinností. Dobrou zprávou je, že s novým stavebním zákonem se má celý administrativní proces výrazně zrychlit.

Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?

Komu patří voda ve studni? Vy to nejste, i když je studna vaše a na vašem pozemku

Komu patří voda ve studni? Vy to nejste, i když je studna vaše a na vašem pozemku

Téma vlastnictví vody ve studni bývá často předmětem sousedských sporů i nedorozumění. Právní realita v České republice je přitom jednoznačná: voda ve studni nepatří majiteli pozemku, na kterém se studna nachází. Podívejme se podrobně na to, jak český právní řád vlastnictví a užívání podzemní vody upravuje vaše práva a povinnosti.

Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Déšť. Pro básníky zdroj melancholie, pro milence záminka ke sdílení jednoho deštníku, pro cyklisty sprcha v přímém přenosu, ale pro zahradníky? Logistická operace srovnatelná s vyloděním v Normandii. Od chvíle, kdy náš prapředek zjistil, že z nebe padá něco, po čem mu lépe roste jeho piplané obilí, se lidstvo snaží tu padající tekutinu polapit. A buďme k sobě upřímní – většinu historie to byla docela slušně lopotná groteska.

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Písek ze Sahary se nehodí ani na bábovičky. Norští badatelé mu ale cestu do stavebnictví našli

Písek ze Sahary se nehodí ani na bábovičky. Norští badatelé mu ale cestu do stavebnictví našli

Sahara je plná písku. Jenže přesně toho druhu písku, který se na výrobu betonu, malt a omítek nehodí. Zatímco stavebnictví po celém světě zoufale shání kvalitní písek z řek a lomů, na pouštích leží miliardy tun prakticky nevyužitelné suroviny. Nebo alespoň ležely. Vědci teď nejspíš našli způsob, jak z pouštního písku vyrobit nový užitečný stavební materiál.

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.

Pravda o vodě na Lipně je docela obyčejná: Proč umírají psi a odkud se berou letní střevní potíže?

Pravda o vodě na Lipně je docela obyčejná: Proč umírají psi a odkud se berou letní střevní potíže?

Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.