Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.
Nenápadně pojmenovaný, ale mimořádně pozoruhodný strom Heritiera littoralis patří k nejzajímavějším dřevinám mangrovových oblastí. Na ostrovech u Okinawy zaujme nejen mohutnými deskovitými kořeny, ale i řadou neobvyklých adaptací na vodu, sůl i extrémní sluneční podmínky. Strom, který ukazuje, kam až může evoluce zajít.
O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Pasivní domy by neměly být pasivní v ekologii a ochraně nerostného bohatství. A protože se foukaná celulózová izolace vyrábí z upcyklovaného papíru, jde o vysoce ekologické, recyklační řešení. Využíváme přitom cennou surovinu, která může být neprávem vnímána jako odpad. Surovinu eliminující možné problémy s plísněmi, alergiemi a astmatem, tepelný izolant fungující skvěle v zimě i v létě. Navíc schopný vyplnit každou dutinku a záhyb. Práce s ní je rychlá, na klíč a nevzniká žádný stavební odpad.
V krajině hrabství North Ayrshire na jihozápadě Skotska, nedaleko města Beith, byl uvnitř a okolo částečně kamenné a cihlové zříceniny vybudován obytný dům, který architekti z Ann Nisbet Studio nazvali Cuddymoss. Koncipovali jej jako budovu ve zřícenině, ke které přibyly 2 nové přístavby. Výsledek vyznívá decentně, citlivě, ale když architekti místo navštívíli poprvé, moc zde z původního hospodářství nezbylo. A nebylo příliš z čeho vycházet. Čtyři vnější kamenné zdi, betonová deska, dvě cihlové stěny pro oddělení dobytka a jedna vnitřní kamenná zeď. Vnitřek ruiny byl plný trosek včetně zřícené střechy. Co s tím? Buldozer?
V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.
Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.
Nedostatek informací a zastaralé poznatky plynoucí z dřívějších řešení odpadové problematiky, třídění a recyklace. To jsou nejčastější důvody přetrvávání a šíření mýtů o třídění a recyklaci. Připočteme-li tradiční mávnutí rukou nad problémy a jejich řešením, mýty se šíří o to rychleji, protože je to jednodušší. Ve skutečnosti jde ale právě v Česku o paradox, protože (světe, div se) patříme právě v třídění odpadu mezi evropskou špičku. Tak to pojďme ještě zlepšit a zopakovat si nejhouževnatější z mýtů. Aby zmizely.
Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.
Titulkem článku naznačená otázka slibuje jedno velké sci-fi anebo prostor pro milovníky konspiračních teorií. Ve skutečnosti se ale budeme docela držet „při zemi“. Fiktivní Atlantidu, inteligentní ještěry, potažmo mimozemské kolonisty z jiné planety necháme být. Tedy skoro...
Když už zapomenete na květinu k Mezinárodnímu dni žen, měla by být náprava velkolepá. Ideálně taková, která se měří na metry, váží kilogramy a kvete jen jednou za desítky let. Svět rostlin naštěstí skrývá květinové rekordmany, kteří rostou právě pro takové situace.
Praha může zvláště v letní turistické sezóně působit přeplněně, ale ve světovém měřítku je její hustota obyvatel spíš průměrná. Existují totiž místa, kde na ploše menší než fotbalové hřiště žijí stovky lidí. Jedním z nich je nenápadný ostrůvek Migingo uprostřed Viktoriina jezera. Ano, v Africe.
S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?
Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?
Revitalizace brownfieldů představuje jednu z klíčových cest, jak mohou města růst udržitelně – bez dalšího zabírání volné krajiny a naopak s využitím území, která byla po desítky let nevyužívaná. Společnost FINEP patří mezi developery, kteří tuto cestu dlouhodobě následují a systematicky rozvíjejí. Na jedné straně stojí dokončený a úspěšně realizovaný projekt Pergamenka v pražských Holešovicích, na straně druhé Nový Opatov – rozsáhlý brownfieldový projekt, který je již ve výstavbě, i když se vzhledem ke svému rozsahu stále nachází v počáteční etapě realizace.
Pravda, s Kanárskými ostrovy to právě v této době není zrovna příliš dobré. Protesty proti turistice zde sílí do té míry, že se nemusí někteří turisté cítit nejlépe. Pro spoustu Čechů ale jde nadále o oblíbenou dovolenkovou destinaci. A kromě toho, že právě na jaře je místní „endemitní“ příroda nejkrásnější, hlavně kvetoucí rostlinstvo, najdeme zde i „trvalky“, které fascinují bez ohledu na roční dobu. Například slavné jalovce. Prastaré stromy zkroucené díky klimatu (hlavně silným větrům) do prapodivných tvarů. SABINA CANARIA, jalovec fénický kanárský.
Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?
V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.
České pranostiky sloužily po staletí jako jednoduchý návod, jak číst počasí i přírodu. Jenže v době klimatických změn přestává řada z nich odpovídat realitě. Které lidové moudrosti obstojí i dnes a které už patří spíše do minulosti?
Narazíme na podobnou argumentaci často. Pokud budeme pravidelně využívat pročištěnou odpadní vodu a vodu dešťovou, ušetříme spoustu peněz. Hodí se ke splachování záchodu, zalévání (pouze dešťovka), různému mytí a čištění v domácnostech, praní prádla, ale i k mytí automobilu, traktůrku, sekačky, motorky. Pozor však, jenom tak si doma na svém pozemku umýt auto (či jinou techniku), aniž byste navštívili k tomu určenou myčku, je docela risk, který se může hodně prodražit. A od vidiny vysokých úspor za nepoužívání oficiálních myček nechce k vysoké pokutě dokráčet nikdo.
Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
