Na ostrově Varberg nežertují, když říkají, že si chtějí svůj klid uchovat i pro příští generace. Proto také stavební vyhlášky v rybářské vesnici Bua silně omezují jakoukoli novou zástavbu, a svazují ji striktními pravidly. Villa Karlsson však ukázala, že i velká omezení pravidly mohou ukázat cestu k úspěchu.
Obytné rekreační posedy určené k pozorování přírody a přespání již nejsou delší dobu žádnou novinkou. Staly se dokonce oblíbenou investiční příležitostí pro takzvaný glamping. S jejich instalací je však spojena spousta problémů. Proto také první z výrobců obytných posedů umístil na svůj web speciální rubriku, kterou nazval Pankáčův průvodce stavební galaxií.
Ještě se to nestalo, ale již 12. února letošního roku, čili za několik dní, má být projednána nová směrnice o EcoDesignu, která by měla nahradit tu stávající od roku 2027. Vtip je v tom, že by nová směrnice požadovala snížení množství produkovaných uhlíkových částic na třetinu, čili na 500 miligramů. A to by bylo hodně drahé.
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Touláte se rádi naší přírodou? Nemusíte si nutně, třeba za nepřízně počasí, stavět stan, ukrývat se v houští pod hustě olistěným stromem, nebo platit ubytování. Lesníci staví po celém Česku útulny. Zatím je jich 31 a najdete je ve všech krajích země. Každá útulna má dokonce své jméno, přespat tedy můžete třeba v Brance, Švábce, Říčkách a U Marušky, nebo Pod Špičákem, v Bítově, Tomšově Mlýně, Nýdku a Pařížově. Co k tomu potřebujete? Dobrý spacák a za teplého počasí stačí i obyčejná deka, nebo vaše oblečení.
Že je zázvor lékařský léčivým zázrakem, ale ne všelékem, to ví určitě každý. Stejně jako, že jeho oddenek je oblíbeným kořením hořce pikantní chuti a při nadužívání může i škodit zdraví. Věděli jste však, že zázvor také patří mezi nejkrásněji kvetoucí květiny naší planety? A že se můžete jeho květenstvími, kterým dominují výrazné palisty, kochat i vy?
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.
Když majitelé nového domu pocházející z Prahy koupili pozemek s původním zahradním domkem, našli pod ním sklep, který mohl znamenat, že zde dříve stála ještě jiná stavba. Jelikož se řídili ideou udržitelnosti, začali v okolí vysazovat stromy, vybudovali jezírko a permakulturní zahradu. A nový dům, ten si rozhodně představovali pasivní a energeticky co nejvíce soběstačný. Pomohlo jim s tím architektonické studio Archcon.
Uměle vytvořená vodní díla, tedy nejčastěji přehrady s vodními elektrárnami jakožto čistými zdroji energie. Moderní je stále skloňovat energii sluneční, jenomže i vodní elektrárny mají svůj smysl, i když mění nevratně krajinu a ničí původní ekosystémy. Navíc jsou jejich stavby velice nákladné. Vodní díla, to však nejsou pouze elektrárny, zařadit mezi ně můžeme i běžné jezy na řekách a rybniční soustavy. Poznáte konkrétní vodní díla podle fotografií a nápovědy v otázkách?
Posledně jsme psali o konceptu The Burl z dílny architekta Antonyho Gibbona. Jenomže právě tyto kruhové domky je třeba kotvit ke stromům, zatímco nyní představujeme jeho další koncept, kdy jde vlastně o bydlení v korunách stromů samostatně stojící. Koncept Trine nevyžaduje žádnou oporu okolních dřevin.
Mezi jehličnany jsou i unikáty, kvůli nimž lidé cestují přes celou republiku, aby je spatřili. Právě jedním z nich je douglaska tisolistá rostoucí v arboretu jménem Americká zahrada u západočeských Chudenic. A rozhodně stojí za pozornost.
Packwall je stavební materiál, který vzniká recyklací z použitých nápojových kartonů. Určitě vás ale nechceme zatěžovat čtením dlouhého článku, nad kterým strávíte mnoho minut. Za mnohem efektivnější a názornější zdroj informací jsme zvolili následující krátká videa.
Může se sekané z tofu říkat sekaná? Je párek ze sóji vůbec ještě párkem? Není matoucí, že pod názvy typicky spojenými s uzeninami a produkty masného průmyslu číhají čistě rostlinné potraviny? Ministerstvo zemědělství by to rádo vyřešilo. Radikálně. A obhájce nemasité stravy to netěší.
Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.