Jak nám poslouží fóliovník?

Fóliovníky jsou v zahradách rychlým a mobilním řešením. Nemáte-li již čas stavět skleník a potřebujete ochránit sadbu, postavíte fóliovník velice rychle. Fóliovníky jsou navíc určené i pro lidi, kteří mají hlouběji do kapsy, jelikož u menších skleníků začínáme na částkách od deseti tisíc výše, zatímco fóliovník si pořídíme i jen za zlomek ceny skleníku. 

Především na jaře nám fóliovník rychle pomůže ochránit první výsevy a výsadby a též přípravu sadby zeleniny. Pokud to pak kombinujeme za chladnějších dní a především nocí s přikrývkou rostlin netkanou textilií, můžeme se díky fóliovníku těšit ze sadby a například prvních ředkviček a salátů dříve, rostliny jsou lépe chráněny před výkyvy počasí. Fóliovníky jsou prostě rychleji postavitelnou a výrazně levnější variantou skleníků, přičemž však mohou též dosahovat až vyloženě velkorysých rozměrů.

Vždy platí, že chladné počasí s častými srážkami zpomaluje růst rostlin i dozrávání plodů. Navíc způsobuje šíření plísní a též pomáhá invazím škůdců. Vyloženě nebezpečné jsou náhlé poklesy teplot, ale i krupobití. Tedy ne že by fóliovník dovedl rostliny ochránit před pořádnými kroupami, ale ty menší jej skutečně nepoškodí a právě ty jsou nejčastější.
Hlavní předností fóliovníků je oproti skleníkům nižší pořizovací cena, hned za ní stojí rychlá instalace, snadná přeprava a též možnost uskladnění po sezóně. Půda nám krásně vymrzne a ukrytý fóliovník vydrží déle. Stinnější stránkou je menší odolnost vůči větru a menší izolační schopnostmi oproti skleníku, zaleží však vůči jakému. Některé skleníky mají tolik různých otvorů, že fóliovník naopak izoluje teplo lépe. Nevýhodou je také omezená životnost fólie, ovšem za nevelký peníz si snadno pořídíme novou. Klíčová je proto konstrukce fóliovníku.

Ideální jsou fóliovníky obloukového tvaru, které lépe odolají větru i přívalům vody. Navíc nejlépe využívají dopadající sluneční paprsky. Při volbě fóliovníku je také zásadní nejen jeho tvar, ale i kvalita fólie. Například kašírované polyetylenové fólie nabízí až několikaletou záruku, přičemž dovedou ochránit rostliny před mrazy až -5 °C. Tyto fólie jsou pevnější díky vetkané polypropylenové mřížce, navíc jsou opatřené UV stabilizátorem, který fólii chrání před slunečním zářením, jehož působení je na fólie destruktivní.
Zásadní je také konstrukce fóliovníku, ideální je hliníková obloukovitého tvaru, kdy jsou jednotlivé oblouky navzájem propojeny kolmými hliníkovými prvky. Tato konstrukce se běžně prodává a pokud do ni investujeme, můžeme hovořit o ideálu. Prodávají se též konstrukce dřevěné, případně si konstrukci můžeme vyrobit sami, tedy především tu ze dřeva. Kdo má možnost pracovat doma s kovem a vytvoří svařovanou kovovou konstrukci, dosáhne její vysoké životnosti, ale i vyšší hmotnosti. Fóliovník pak snáze odolá silnějším větrům. V každém případě se ale nevyhneme ukotvení fóliovníku do země, jinak by nám snadno odlétl k sousedům.
Základní verzí fóliovníku je takzvaný tunel, jehož základ tvoří oblouková konstrukce z plastu nebo kovových trubek. S ní je pak fólie spojena buďto napevno, případně se přes ni fólie napíná a fixuje sponami. Jakmile nám sadba vzejde a již nehrozí nižší teploty, tunel snadno rozmontujeme a přesuneme jinam.

Kromě obloukových fóliovníků, které mohou mít mimochodem i ohromné rozměry, si též lze postavit něco jako domeček, čili obdobu skleníku se sedlovou či pultovou střechou kromě té obloukové. Větší fóliovníky se upevňují zemními kotvami a lanky, čili je nelze až tak snadno přemístit. Jsou proto určené pro celosezónní pěstování především zeleniny.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com