Medvědí česnek patří do skupiny prvních jarních koření, jaké nám zahrada vůbec poskytne. Jde o oblíbenou a léčivou jarní bylinu, kterou sice běžně najdeme v přírodě, ale proč ji nemít stále po ruce. Navíc se medvědí česnek nesmí v přírodě trhat ve velkém a nalézá se obtížně. V mnohých lokalitách se nevyskytuje vůbec.
Medvědí česnek (Allium ursinum) je typický jemnou česnekovou vůní a chutí a pěstovat jej můžeme jak na záhoně, tak v květináči či truhlíku na balkóně, ovšem je třeba stínit a hodně zalévat. Pro pěstování medvědího česneku navíc nejsou v mnohých zahradách vůbec vhodné podmínky, je to totiž typická rostlina lužních lesů. Miluje stín listnatých stromů a keřů a vlhká stanoviště. Do slunných a suchých zahrad se prostě medvědí česnek nehodí.
Pokud chceme medvědí česnek pěstovat ze semen, musí semena nejprve projít mrazem. Též je vhodné po výsevu přikrýt záhon či jeho část vrstvou listí, to by na medvědí česnek v přírodě též napadalo. První rok se však ještě sklizně nedočkáme, proto je vhodnější zakoupit sazeničky - cibulky.
Stanoviště tedy vybíráme vlhké, stinné a nejlépe severně orientované. Zálivku provádíme hojnou, nebojíme se ani přemokření půdy. Ze semen pěstovaný medvědí česnek vyséváme na podzim, přikrýváme listím (viz výše) a v prvním roce necháme růst bez jakéhokoli našeho zásahu s výjimkou vydatné zálivky. Semínka sejeme vždy po více kusech (klidně i 10 až 20) do jednoho důlku cca 1 cm pod povrch zeminy. Na jaře by nám měla začít klíčit.
Kvetoucí medvědí česnek
To sazeničky (cibulky) vysadíme na jaře a můžeme sklízet již za několik týdnů. Kořínky cibulek před vysazením zastřihneme na cca 3 centimetry a cibulky vysadíme do trsů po 10 až 20 kusech cca 3 cm pod povrch zeminy.
Půdu volíme humózní, kyprou a dostatečně vlhkou. Co se týká péče v sezóně, opravdu stačí jen bohatá a pravidelná zálivka. Půdu nepřihnojujeme a též medvědí česnek nevysazujeme či nevyséváme do půdy prohnojené. Listy můžeme sklízet od března do května, kdy rostliny začnou vykvétat. Po odkvětu listy uvadnou a stáhnou se do země, kde rostlina přezimuje a na jaře znova vyroste.
Pokud plánujeme umístění medvědího česneku v zahradě, musíme mít též na paměti, že opravdu voní po česneku. Vhodný je tedy spíše do nějakého vzdálenějšího, stinného koutu. Vysazený pod stromy a keři dokonce medvědí česnek dovede chránit tyto dřeviny před houbovými chorobami (rzi, padlí, strupovitost, …). Zásadně nevhodný je vedle okrasných konvalinek, jelikož může dojít k záměně listů. A konvalinka má listy naopak jedovaté!
Porost medvědího česneku na jaře
Avšak ani s konzumací listů medvědího česneku se to nesmí přehánět, používáme je v malém množství, opatrně. K medvědímu česneku je nejlepší přistupovat jako k silnému koření, není to zelenina, kterou lze konzumovat prakticky neomezeně.
Medvědí česnek má mnoho léčivých účinků na lidský organismus. Je přírodním antibiotikem, působí antibakteriálně a protiplísňově. Pomáhá i od obyčejné rýmy a zahlenění, zlepšuje trávení, ale při nadměrné konzumaci je nám naopak těžko od žaludku, ozdravuje střevní mikroflóru, ničí parazity, působí proti nadýmání, průjmu a zácpě, čistí ledviny a prý je i prevencí proti rakovině. Na druhou stranu však může podráždit žlučník a určitě se mu vyhnou ti, kteří nemají v lásce česnek. Jinak má medvědí česnek též vysoký obsah vitaminu C.
