Jak v užitkové zahradě střídat plodiny

U ředkviček a ředkví je to jasné, ty jsou jinými plodinami nahrazené již dávno, čím ale nahradit v červnu či v červenci sklízené plodiny, tedy především zeleninu? Mezi zeleninu sklízenou v tuto dobu patří například hrách, karotka, kedlubny, ale i salát, špenát či mangold (i když ten je určen k postupné sklizni, stejně jako například trhací salát dubáček).

A bychom věděli, jakými plodinami ty sklizené nahradit, je třeba znát pravidla střídání plodin, zemědělci, zahradníci a zelináři tomu říkají osevní postup. A právě díky správnému osevnímu postupu zabráníme šíření škůdců a půdních nemocí, stejně jako dosáhneme bohaté sklizně.

Například po fazolích, hrachu a bobu můžeme na záhonu pěstovat třeba pórek, cibuli a česnek, po nich zeleninu kořenovou, lilkovitou a hlíznatou (paprika, rajčata, řepa, celer, petržel, mrkev, brambory, slunečnice topinambur, …) a po této zelenině košťáloviny (květák, brokolice, kapusta, zelí, kedlubny, ředkvičky a ředkve, …), načež opět můžeme vysít luskoviny. Tento osevní postup je však velmi zjednodušený, v praxi vstupuje do hry spousta dalších druhů, navíc můžeme střídat záhony okrasné (třeba kvůli pěstování květin určených k řezu) se zeleninou a jednoletými bylinkami apod. Uvedené druhy je možné navíc střídat i jinak, prostě jde o vědu, kterou se jen tak nenaučíme, jednou se ale začít musí. Tedy mělo by, eliminujeme tím výskyt chorob a škůdců, stejně jako spotřebu hnojiv a chemie, navíc dosáhneme vyšší úrody.
Pravidlem číslo jedna je nepěstovat stejné plodiny na stále stejném místě. Například mrkev zaručeně zajistí přemnožení drátovce. Stejně tak není vhodné pěstovat po sobě na stejném místě příbuzné druhy zeleniny. Důležité jsou též nároky konkrétních druhů rostlin na půdu a výživu. Mnoho živin potřebují například košťáloviny (kapusta, květák, brokolice, …), po kterých můžeme s čistým svědomím vysít mrkev či petržel, případně vysadit statné sazenice rajčat či papriky. Zajímavostí též je, že salát nejenže můžeme pěstovat po celou vegetační dobu, ale můžeme jej vysít či vysadit po čemkoli, třeba i po jahodách, bramborách, nebo na místě zrušeného květinového záhonu.

Samozřejmě též musíme vybírat druhy s krátkou vegetační dobou, na začátku července jde například o pórek či červené zelí, hrášek, ale i keříčkové fazole, které mají kratší vegetační dobu než ty popínavé, pěstované na semeno (keříčkové se sklízí již v mléčné zralosti). Je ale dobré nechat semena hrachu a fazolí nejprve nabobtnat, přičemž pak vyséváme do vlhké půdy a stále zaléváme). Po celý červenec pak lze vysévat rané odrůdy mrkve, salát určený k řezu, případně ředkev či kadeřávek.
Před novým výsevem či výsadbou je též třeba záhon připravit. Rytí a pletí nás prostě nemine. Stejně tak je třeba záhon vyčistit od zbytků předešlé úrody. Místo hlubokého rytí však stačí po či při odplevelování pouze mělké zrytí například rycími vidlemi, postačí i prokopání motyčkou. Záhon nakonec urovnáme hráběmi a pokud chceme geometricky rovnou plochu, použijeme prkénko, kterým povrch stáhneme do naprosté roviny. Zrytím a urovnáním udržíme v půdě vláhu, pokud před výsevem přijde vytrvalý či prudký déšť, půdu opět nakypříme a urovnáme, aby se nám nevytvořil půdní škraloup. Je proto lepší vysévat či vysazovat rovnou po prvním urovnání záhonu.

Pokud však již nechcete pěstovat na záhoně další plodiny, je sklizeň ideální příležitostí k hnojení, ovšem tomu zelenému. Za prvé nám záhon nezaroste plevelem a za druhé jej na podzim obohatíme o spoustu živin. Nejlepší je koupit sáček se směsí semen pro zelené hnojení, ve které najdeme například hrách, oves, pelušku, svazenku, ozimou řepku, bílou hořčici apod. Jde o druhy, které dovedou obohatit půdu o dusík, který produkují jejich hlízové bakterie. Zelené hnojení vyséváme na konci července, případně na začátku srpna. Na podzim pak rostliny zaryjeme do půdy, aby se začaly rozkládat. Jiné hnojivo již pak nemusíme aplikovat.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com