Jak v zahradě odstranit pařez a kdy je to nutné? Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Museli jste v zahradě ještě v době vegetačního klidu odstranit vysloužilý, nebezpečně rostoucí, či nemocný strom a nyní nevíte, co s pařezem, který po něm zbyl? Kdy je třeba pařez odstranit, jak a kdy je lepší jej naopak využít?

O pařez můžeme zakopávat, těžko kolem něj projedeme, raší z něj nové výhony, překáží při sekání trávy. Ovšem na druhou stranu nemusí být pařez v zahradě za každou cenu jen překážkou. Lze jej i vhodně využít. Jak si s pařezem v zahradě poradit? Především se o osudu pařezu rozhodujeme podle toho, zda někde překáží a nebo jej lze v daném místě využít jako dekoraci, ale i k jiným účelům (například k pěstování jedlých dřevokazných hub).

Pokud se rozhodneme pařez odstranit, lze jej vykopat, což je velmi manuálně náročná práce, vytrhnout třeba traktorem pomocí navijáku či řetězu, vytrhnout lžící bagru a nebo vyfrézovat. A právě frézování je nejšetrnějším řešením, při kterém nenarušíme kořeny dalších stromů a neuděláme v zahradě a jejím terénu nepořádek. Piliny po frézování necháme na místě a ony se zde postupně rozloží, načež budou nahrazeny například trávníkem, pokud jde o pařez v travní ploše. Použít lze i chemii, ovšem to uškodí spodním vodám, lepší je se bez chemie obejít. Pařez též navíc mohou postupně rozložit dřevokazné houby, což je velmi příjemné řešení, pokud zvolíme jedlý druh. Z pařezu rovnou na stůl!

Fréza kolová a pásová

Co se týká frézování, tak například kolová fréza na pařezy dovede zahloubit (vyfrézovat) zbytek kmene cca 20 cm pod povrch pozemku a menší pařezy odstraní úplně. Na větší pařezy je pak vhodnější fréza pásová, která pařez zahloubí až 45 cm pod zem, kde zbytek postupně uhnije. Kvůli jednomu pařezu si však frézu nekupujte, stačí si ji půjčit, případně si objednat službu i s obsluhou.

Zapomeňte na chemii a vzpomeňte si na předky

Dříve se třeba sypala sůl do hlubokých drážek vytvořených pilou, což urychlilo rozklad pařezu, ovšem též zasolovalo půdu okolo, pokud se pařez nezakryl, aby sůl nebyla vyplavena deštěm. Dřevo pak hnilo až několik let a sůl bylo třeba pravidelně doplňovat. Používalo se místo soli též dusíkaté hnojivo (např. ledek). Do pařezu se též vrtaly otvory, do kterých se lil petrolej. Ten se zapálil a trouchnivějící pařez se nechal vyhořet. Za suchých dnů je však tento postup nebezpečný, obzvláště v rašelinných půdách, začínají totiž doutnat i kořeny a může se rozšířit požár. V praxi stačí je nedopalek hozený do trouchnivějícího stromu a dokonce až po týdnech zde máme požár, v lepším případě vyhoří jen konkrétní strom.

Pařez jako dekorace i praktická pomůcka v zahradě

Je-li to však možné, nechte pařez být a udělejte okolo něj nějakou pěknou kompozici, pěkné zákoutí. Pařez dokonce můžeme nechat i hodně vysoký a použít jej jako podstavec pro krmítko. Výška by však měla být taková, aby se k ptactvu nebeskému nedostali predátoři, především pak kočky domácí, pro které je lov ptáků v zahradě hrou. Pařez se též může stát nohou kulatého jídelního stolu, který nepovalí ani největší silák či vichřice. Může být však také podstavcem na květináč a nebo prostě jen praktickým sedátkem. Vždyť v lese si také nesedáte do mokré trávy či do mraveniště, ale na pevný, nezetlelý pařez.

Pokud chceme pařez v zahradě nechat, vyplatí se odstranit mladé výhonky (pařezové výmladky), respektive vůbec zabránit jejich tvoření. Řez se ošetří postřikem některým ze selektivních arboricidních či herbicidních přípravků (např. Garlon či Roundup). Jestliže i přesto výmladky vyraší, ošetříme je znovu, ale neředěným přípravkem.

Pokud však chcete pařez využít k pěstování hub, navštivte další z našich článků. I v tomto článku najdete více o pěstování hub v zahradě.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com. pixabay.com