Jak vyjít s kočkou v bytě a nebýt jejím neustálým otrokem Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

V zájmu faktické korektnosti by se vyplatilo napsat „bude s námi žít kočka“. Protože čtyřnohý domácí mazlíček je do značné míry velmi svérázný spolubydlící, a bude to vaše bydlení, které se mu bude muset přizpůsobit. Co je třeba vzít do úvahy, než tohle štěstí zamňouká u vašich dveří?

Zahání pocit samoty a dodává štěstí; dotyk huňatého kožíšku vám rozehřeje den. Skoro nikdy se s vámi nehádá, a dokud má dost krmení a jít kam na toaletu, je v podstatě věrná. Kočka je prostě ideální spolubydlící. I tak je před jejím pořízením dobré zvážit pár detailů. Existuje hodně způsobů, jakými si originálně zkomplikovat život. Konzumaci návykových látek a propadání gamblerství pro jejich společenskou závažnost a závadnost rozhodně doporučit nemůžeme, ale pořád si ještě můžete pořídit domů kočku. Tu čtyřnohou. Váš život tím ihned dostane dočista jiný, netušený a plnější rozměr. Na co se připravit, když se vaším novým spolubydlícím má stát ona chlupatá záležitost? 

Budeme se teď bavit o kočkách domácích/domácích, tedy kočkách „bytových“, které z mimo balkon nebo dvorek divočinu neokusí. Takových, které si lidé pořizují proto, aby nebyli sami. Klasické kočky domácí, které se pohybují volně mezi zahradami domů, půdami a přilehlými polnostmi protentokrát zmiňovat nebudeme. Ty si totiž většinou vystačí samy, a kromě občas naplněné misky s krmením a pohlazení toho od vás mnoho nežádají. Kočky bytové jsou oproti tomu více závislé na vaší péči a pozornosti, jak ostatně sami brzy zjistíte.

Živé zvíře je závazek

Na co se tedy připravit? Nu, prakticky na všechno, nic už totiž jako dřív nebude. Zcela vážně, jen v lehce cynickém tónu: vezmeme to od konce. Je velmi pravděpodobné, že budete žít déle, než vaše kočka. Pořídit si kočku je relativně snadné, ale budete mít i sílu na to, zavolat k ní veterináře se smrtící injekcí, až jednou…? Budete mít čas a dostatečné fondy na to, abyste ustáli pár ne zrovna levných návštěv kočičího lékaře kvůli pravidelným prohlídkám? Zvládnete ji nechat vykastrovat? Budete schopni jí podávat léky, zatímco z ní jednou nebo druhou stranou bude vycházet všechno, co do sebe předtím dostala? 

Dokud nás veterinář nerozdělí

Jste schopni oželet kterýkoliv kousek dekorace nebo bytového vybavení, od nevkusných hodin s jelenem až po urnu s manželovým popelem? Jste připraveni na to, že nejspíš už nikdy nebudete mít jediný kus oblečení, na kterém nejsou viditelné kočičí chlupy? Že pokud se nebudete chtít utopit ve špíně, budete muset uklízet mnohem častěji? Umožňuje vám styl vašeho života platit za krmení tvora, který si nemůže dát dietu, když se vám zpozdí honoráře? A chápete, že s každou dovolenou se bude blížit i řešení, jak očipovanou kočku dostat do letadla, nebo komu ji tentokrát svěřit? Protože kromě těch veselých zážitků, taková je smutná a fádní realita. Protože vrátit kočku zpět v záruční době obvykle nejde. 

Jak jde dohromady bezpečnost, čistota a zábava?

Je třeba vzít v potaz, že jako živý tvor bude potřebovat servis nad rámec údržby. Nestačí to jen živit, ale bude to chtít i lásku. Tu na druhou stranu, v podobě milého spokojeného zavrnění, umí emitovat do svého okolí. Aby tahle symbióza fungovala bez větších komplikací, je nezbytné, aby váš teď už společný byt odpovídal nárokům obou. Vás i kočky. Protože dolaďovat bydlení až po příchodu kočky bude znamenat, že vaši ztrátu prvotní iniciativy kočka hravě zužitkuje ve svůj prospěch a k vaší škodě. Váš byt se tedy musí stát současně bezpečný, ve smyslu hygieny čistý a poněkud protichůdně k prvním dvěma požadavkům, zábavný. Jak na to?

Devět, osm, sedm…

Kočka má prý devět životů, ale je poněkud těžké odhadnout, kolik jí jich ještě zbývá. Z tohoto důvodu se vyplatí odstranit z vaší domácnosti vše, co by mohlo kočičce nebo kocourkovi způsobit újmu. A navzdory pověstem o tom, jak obratná kočka dopadne vždy na všechny čtyři… se největší procento kočičích úrazů vztahuje k pádům z výšek. Je to přirozeně (někdy až nadpřirozeně) zvědavý tvor, který neustále hledá nové cesty. Takže nezajištěný vstup na balkon je problém. Možná ne dnes, ne zítra, ale jednou, v zápalu šelmích emocí při lovu ptáků, se může stát smrtící pastí. 

Pozor na zelené pasení

Světlík v koupelně či na toaletě, který vede někam do neznámých hlubin vyasfaltovaného dvora? Okna bez ochranné vložky proti-komáří sítě? Centrální vestavěné jímky pro odpad vysavačů? Nic proti kočkám, ale většina takových „cest“ je pro kočky bytové cestou jedinou, a to na věčnost. Pokuste se s tím něco udělat. Je to ho ale víc. Kočky mají nejrůznější záliby, v závislosti na jejich temperamentu a chutích. Nikdo neříká, že zrovna vaše kočka bude spásat domácí květináče. Ale nejspíš nechcete zjistit, že zrovna vaše kočka na zelených listech hodovala, a jako z udělání na jedovaté difenbachii. Zbavte se tedy prosím okrasné zeleně, které je toxická.

Kočka není králík nebo morče, ale kabel prokousnout dokáže. A pak je otázkou, jestli je takový kabel pod proudem. Neplatí tu presumpce neviny. Skoro by se dalo říct, že každý takový visící, houpající se kabel s vypínačem, od lampy nebo televize, si o kousnutí zrovna říká. Provokuje. Na vás tedy je vyřešit celou tu nepříjemnost, minimalizovat rizika plynoucí z elektrických kabelů a pokusit se dopředu odhadnout scénář katastrofy. Ano, kočka může zaútočit na akvárium s rybičkami, shodit jej na podlahu a do vzniklé kaluže, protékající zvolna stropem k sousedům, ještě pustit proud z rozbité lampičky. Chce to dobré sousedy a ještě lepší připojištění.

Rozbít a ulovit se nechá cokoliv

Ano, kočka dokáže znehodnotit pravděpodobně jakýkoliv kousek vašeho bytového vybavení. Dokáže podrápat letitou skříňku, navždy znehodnotit čalounění barokního křesílka, vypreparovat obsah vašeho polštáře. A není od věci tedy na takové situace svůj byt připravit (například absenci čalouněného křesílka, které jak už padlo výše, si o zatnutí drápků při protahování přímo koleduje). Otevřené a vzdušné police vaší knihovny, volně proložené vzácnými artefakty z vašich cest… lákají k prolézání a shazování na zem. Obrázky a dekorace, které nejsou na stěně zavěšeny dostatečně vysoko (a že kočka opravdu vysoko vyskočí) jsou také v ohrožení. Není lepší rady, než minimalizujte škody, než k nim dojde.

Kočka je nebezpečný dravec zrovna tak jako ospalý chomáček chlupů stulený na polštářku, ale primárně není hloupá, zákeřná ani zlá. Takové charakterové vlastnosti jim připisují jen lidé. Kočka je prostě kočka. Pozitivní tedy je, že z hlediska bezpečnosti se obvykle nemusíte bát toho, že by kočka omylem pozřela kousek nějaké nebezpečné domácí chemie. Obecně totiž příliš aromatické objekty nevyhledává. Má totiž vynikající čich, a tak příliš výrazné chemické signály přeráží její citlivý nosík. Důvodem, proč se prokousala k obsahu lahvičky šampónu nebo vám mýdlem navoskovala schody je spíše zvědavost, než vůně. Problémy může mít s lapači mravenců (které jsou sladké, s jedem uvnitř). Jinak si ale počíná velmi rozumně. 

Spolubydlící, co nepomůže s úklidem

Čistota v bytě, kde žije kočka, je výzva. Váš mazlíček totiž s čestnou výjimkou vlastního vyměšování necítí zvláštní potřebu po sobě uklízet. Kočka je nepřetržitým zdrojem chlupů, roztočů a jen tak mezi námi, i „kočičího“ zápachu. To je přesně ten odér, kteří milovníci koček berou jako přirozenou součást vůně vlastního domova. Aniž by si uvědomovali, že třeba spolupasažéři v metru to takhle zařízené doma nemají a teď cítí, jako by kočka cestovala s nimi. A samozřejmě se nebavíme o přidružené výrobě nepořádku, který jen tak mimochodem dokáže kočka vyprodukovat tím, co rozbije (pardon, uloví). Třeba rozcupovaný kalendář.

Kočičí písek, kočkolit, prostě ona univerzální inertní výplň kočičí toalety, je zásadním zdrojem nepříjemného puchu. Pravidelná výměna výplně, včetně důsledného drhnutí celé toalety, je bez dlouhých debat nezbytností. Práci si můžete nepatrně usnadnit s pomocí děrované lopatky nebo hrabiček, kterými po každém použití (nebo v nějakém jiném, příhodnějším turnusu) budete průběžně trus odstraňovat. Nižší akumulace kočičinců znamená pochopitelně menší zápach, stejně jako nižší frekvenci výměny výplně. Dobrá rada: nesázejte na aromatizované písečky a průmyslově voňavý kočkolit, kočky jej rády nemají. Voní lidem, ne jim. A mohou se pak rozhodnout jít na toaletu jinam, kde budete mít s odstraňováním pachu kočičí moči ještě větší nesnáze..

Nezvěte si parazity do ložnice

Asi netoužíte po tom, aby se granule kočkolitu, třeba nějak a něčím potřísněné, staly širší součástí vaší domácnosti. Proto je dobré před toaletní kočičí koutek podložit širší rohož, například s výraznějším plastovým vlasem. Jednak taková masáž tlapek kočkám svědčí, a navíc si do pokoje neodnáší nic, co by vás mohlo překvapit. I tak se ale vyplatí podlahu v celé domácnosti stírat a vysávat. Bydlení s kočkou prostě není zadarmo, a toxomplasmosa vám pořád klepe na dveře.  Po nějakém čase pak dokážete vypozorovat, kde konkrétně se kočičí chlupy koncentrují, a na taková místa se pak můžete důrazněji zaměřit. Z potahů a koberců je dostanete nejsnáze s pomocí gumové rukavice.

Zvláštní pozornost si pak zaslouží kočičí jídelna, tedy místo, kde se kočka stravuje. Z hlediska omezení zápachu se vyplatí nejen důkladně omývat podlahu, ale hlavně odstraňovat vždy po krmení misku s dobrotami. Tedy, pokud nemáte nějaký zvláštní zájem na tom, aby vám pokoj voněl tuňákem, jako na rybí tržnici. Kočka není pes, ale ráda pije stylově. Místo klasické misky ji například můžete nabídnout vodu v širší sklenici, jako příjemné rozptýlení. Rozhodně se ale budete muset ve vzájemné shodě naučit vyladit příjem potravy a její rozdělení v čase. Kočka nedojedená, hladová a mňoukající, může po osmi hodinách nespokojené audio-produkce přivést k šílenství i jinak tolerantního souseda či domácího.

Remíza? Vymezte si prostor

S kočkou pochopitelně nemůžete bojovat. Jednak je to váš mazlíček, a navíc stejně nemůžete vyhrát. Jistých dílčích vítězství se dosáhnout dá, ale není to beze ztrát. Řekněme, že si opravdu nepřejete, aby kočka po dobu vaší nepřítomnosti zabydlela povrch vaší kuchyňské linky nebo jídelního stolu. Můžete si decentně vypomoci oboustrannou lepicí páskou, kterou vytýčíte širší hranice. Kočky nesnáší, když se jim polštářky tlapiček lepí k nějakému podkladu, a takovým místům se vyhýbají. Po nějaký čas. Někdy. Možná. Jinak ale to, co není bezpečně zavřené a schované, kočka dříve nebo později prozkoumá. Můžete s tím… ne, nic s tím udělat nejde. Kočky už jsou prostě takové.

Nechcete zažít kočku, která se nudí

Do spících vulkánů se nevrtá, stejně jako do odpočívajících miminek se nedloube prstem. Protože když procitnou, mohou být důsledky děsivé. S kočkami je to podobné. Pokud je jim dopřávána vyvážená porce lásky, něhy, starostlivé péče, vybraného krmení… blíží se jejich stav spokojenosti. Ale když se začnou nudit? Pak se váš byt může změnit na jámu pekelnou, a raději strávíte dovolenou v tureckém vězení, než rovnat trosky domácnosti, kterou ovládla nudící se kočička. Je to tvor, který je ovládán vlastním temperamentem, stejně jako zvířecími pudy. A vy se musíte snažit vykrýt i tyto potřeby.

Kočka potřebuje pohyb, a pokud ji nabídnete jen horizontální prostor, bude zklamaná. To pravé dobrodružství totiž číhá ve výškách. Možná se v ní pro daný okamžik probouzí divoký rys nebo rovnou tygr. Ale chce lézt. Nabídněte jí proto vertikálu, výškově členěný trojrozměrný prostor. A udělejte tak dřív, než ho objeví sama v policích vaší knihovny nebo příborníku. Patrové průlezky mohou znásobit využitelný areál a oživit vaše bydlení.

Zdraví, pohyb, lov... a soukromí

Kočka potřebuje lovit, protože jí to velí její instinkty. Je to šelma. Tedy aspoň někdy dřív byla. Proto docení hračky, které ji umožní dynamický pohyb, hru a zapojení všech svalů v těle. Něco co poskakuje, uhýbá, nenechá se snadno chytit a pokud se to podaří chytit, nejde to hned sníst. Hraček pro kočky nenáročných i komplikovaných jsou plné zverimexy, ale v zásadě není problém vystačit s tím, co vyrobíte doma. Jen prosím nezapomínejte na to, že pokud kočce nenabídnete ekvivalentní kořist, nějakou si najde sama.

Údržba fyzické schránky je pro kočky odrazem jejich zdraví a pohody. Jen nemocná kočka o sebe nepečuje. A opečovávaná kočka se cítí dobře. Vybavit se tedy nejrůznějšími škrabátky, drbadly a místy pro zatínání drápků (škrabacími podložkami) je nezbytností. Jinak škrabadla se vyplatí instalovat i na stěny, ne jen na podlahu. Kočka se ráda protáhne. Jinak vás důsledně zrazujeme od neetických praktik s extrakcí drápků. Hraničí to s týráním zvířat, kočka drápy, a to pořádně nabroušené, potřebuje k životu.

Kočka je společenský tvor jen do jisté míry. Vyžaduje svůj díl soukromí. Ne zrovna boudu, jako má pes, ale jeden či raději několik pelíšků, které může střídat v průběhu dne. Ocení jeden u okna, s výhledem do ulice, kde se pořád něco děje. Druhý možná s výhledem na televizi. A jistě pak i jeden nebo dva takové, které jsou vyloženě její soukromou zónou. Místo, kam se bude moci schovat, když na vás zrovna nebude mít náladu. Ideálem je třeba doupě někde ve výškách. Mimochodem, kočky milují „prostor za prostorem“. Takže řekněme tedy třeba stísněné doupě nory, která je vzadu na nedostupné skříni. Cesta tam je jedno velké dobrodružství.

Ostatně, život s kočkou v bytě bude nejspíš jedním velkým dobrodružstvím i pro vás. Mňau.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikimedia.org