Chválit katastrofy, které vymažou z mapy celá města, pochopitelně nebudeme. Musí se ale nechat, že v případě německého města Freudenberg zprostředkoval požár sídlu vlastně dobrodiní. Když nenasytné plameny uhasly, na spáleništi bylo vystavěno mnohem hezčí město.
Středověká vesnice, městem teprve nedávno
O tom, kdy přesně vznikl Freudenberg tak, jak na nás kouká z map, máme celkem jasno. Coby město byl totiž slavně ustanoven docela nedávno, 1. ledna 1969. Vznikl sloučením sedmnácti dříve samostatných obcí. Nebojte, vyjmenovávat je všechny nebudeme. Zato určitě zmíníme, že všechny ty vesnice byly namačkány v údolí Weibe, a bděl nad nimi velký hrad. Opevnění bylo současně sídlem soudního dvora a správce oblasti, minimálně od roku 1389. Tak to aspoň stojí v kronikách.
Souboru vesnic s hradem na úbočí se už v 15. století říkalo povšechně Freudenberg, a bylo důležitou zastávkou na tzv. Oranžské cestě, vedoucí z německého Vestfálska k panstvím v Nizozemsku. Mimo jiné se tu mohli pyšnit titulem flecken. Pokud vám to trochu připomíná „blechy“, máte ohromný cit pro jazyk. Protože ono flecken znamenalo právo k pořádání trhů s blíže nespecifikovaným zbožím. Zatímco jinde jste mohli veřejně obchodovat jen s určitými komoditami, tady se dělaly smíšené trhy, blešáky. Tedy až do roku 1540. Do požáru.
Zásadní a devastující požár, shořelo všechno!
Jak k tomu došlo, to už dnes úplně zřejmé není. Jisté ale je, že z malého požáru se stal požár naprosto zásadní a devastující. Freudenberg tak, jak byl pamatován, prakticky zmizel. Oheň pohltil i hrad a zasáhl všechny ty vesničky natěsnané v údolí Weibe. Katastrofa to byla opravdu plošná a komplexní. Majitel celého panství, Vilém s přízviskem Bohatý, se ovšem rozhodl, že to tak nenechá.
Přibližně v polovině 16. století vydává pokyn k zahájení stavebních prací. Aby na tom spáleništi nechal vystavět nové obchodní město.
Na druhý pokus. A o dost lépe
Z chyb minulých se přitom on a jeho stavitelé dobře poučili, takže se tu stavělo „jinak“. Na starém půdorysu vznikaly kamenné hradby, kamenné brány a kamenné základy obytných budov, například. Protože kámen moc dobře nehoří. Rovněž se tu při rozvržení nového uličního plánu počítalo s pevnými odstupy mezi domy. Kdyby jeden zahořel, nemohly by plameny tak snadno přeskočit ze střechy na střechu. Současně se tu stavělo tím „tehdy nejmodernějším možným“ způsobem.
Zakonzervovaný dodnes i přes další velký požár
Jistě, dnes to vidíme jinak, ale tehdy to skutečně bylo město vytvořené ze samých novostaveb. A zatímco jinde se středověká města utvářela spíše organicky, sítě úzkých uliček vyplňovaly na sebe nalepené stavby a jejich přístavky, tady to vypadalo nadmíru úpravně a čistě. Jak moc to bylo praktické, to se ukázalo v pekelném roce 1666. I tehdy zasáhl sídlo požár, ale zapůsobil už mnohem méně ničivě.
Freudenberg, respektive jeho hradbami obehnaná část, to ustál víc než dobře. A tak nám zůstal, v té své „nejmodernější podobě z 16. století“ zakonzervovaný vlastně dodnes. Zatímco většina historických center, jádrových oblastí středověkých měst, prodělala v následujících staletích bouřlivé stavební změny – a spoustu demolic památkově hodnotných budov – ve Freudenbergu se toho zase tolik měnit nemuselo.
Stavební úpravy rozložené na rozvolněném půdorysu města už na budoucnost vlastně adaptované byly.
Prvořadá kulturní památka
Centrum Freudenbergu tvoří unikátní soubor 86 hrázděných měšťanských domů, které jsou uznávány jako „stavební památka mezinárodního významu“. Ty černobílé domy se řadí k předním památkám v zemi, protože žádný jiný takto řešený soubor domů s daným designem neexistuje. Zapsáno je do tzv. Kulturního atlasu spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Domy, obklopené (nehořlavou) dlažbou, prostě vypadají jako pohádkový skanzen. Díky tomu se město stalo vyhledávanou turistickou atrakcí.
Oheň, který bere lidem střechu nad hlavou, požár, který vymazává z mapy celé vesnice, pochopitelně chválit nebudeme. Ale v případě Freudenbergu se dá hovořit i o tom, že kromě té destrukce zdejším obyvatelům nakonec i něčím prospěl.
Zdroj: Wikipedie.org, wahlergebnisse.nrw, freduenberg-stadt.de


