Byt s celkovou výměrou 50 metrů čtverečních sice může být útulným místem pro život, ale přece jen tu bude poněkud těsno. Jak z toho ven? Architekti si v amsterdamském apartmánu pohráli s celkovým plánem místností a úsporným řešením úložných prostor.
Byt bez kuchyně a bez sprchy
Padesát metrů čtverečních pro jednoho obyvatele nezní tak zle. Jenže z oné padesátky bylo obytného prostoru jen 40 a dalších 10 bylo vmáčknuto do zúženého podstřeší přístupného malým, místo zabírajícím schodištěm. A obyvatel plánoval bydlení výhledově pro dva – tím by se byt v amsterdamské čtvrti Spaarndammerbuurt stal k žití nezpůsobilou králíkárnou. Navíc jeho předchozí majitel nepotřeboval kuchyni (stravoval se v restauracích) a kromě toalety a umyvadla ani koupelnu, protože se chodil mýt do lázní přes ulici. V bytě chybělo mnohé ze základního vybavení. Co s tím?
)
)
)
)
Testování v ateliéru
Úkolem architektů bylo rozšíření užitného prostoru „v daných mezích“, vytvoření pocitu otevřenosti, přivedení přirozeného světla a změna uspořádání. Pomohli si paletou hřejivých materiálů, chytrými multifunkčními prvky a originálním členěním. Jak sami říkají: „Využili jsme řadu vizuálních triků, aby byt vypadal větší, než ve skutečnosti je.“ Za zmínku stojí testovací fáze: v ateliéru sestavili jednotlivé místnosti z kostek v měřítku 1:1 a vyzkoušeli, jak jejich finty budou fungovat v praxi. Přestavba byla sérií zásahů, které se probily interiérem k oknu i do podstřeší někdejší šatny. Tam vznikla malá ložnice, dole u okna, v nejsvětlejší části, kuchyně s posezením.
Zbytnělé schodiště se dočkalo zjednodušení a skrylo se v objemu vestavěného skříňového boxu. Tento víceúčelový prvek z dubového masivu zabírá střed domácnosti a vytváří předěl mezi hygienickým zázemím, chodbou a šatnou na jedné straně a společenskou částí na druhé. Je řešený jako oboustranně přístupná skříň a zároveň dělicí prvek – i sebemenší zeď by tu zabírala místo a počítal se každý centimetr. Přitom není tak široký, aby stínil místnost za sebou, která může fungovat jako studovna nebo obývací pokoj. „Počítali jsme s tím, že práce z domova se pro další léta stane novým normálem, a byt jsme tomu uzpůsobili,“ dodávají architekti ze Studia Canisius a Eline Degenaar.
)
)
)
)
Koupelna? To byl skutečný boj o místo
Místnost ve tvaru písmene L se lehce prolíná s objemem kuchyně (nebojte, dělí je stěna a dubová dýha). Tímto posunem vznikl prostor pro sprchový kout – není z největších, ale rozhodně už kvůli němu nebudete muset chodit k sousedům. Vsazené schodiště ztrácející se mezi skříňovými boxy má ještě jednu funkci: architekti zaznamenali, že se do těchto míst opírá polední slunce, a nad schodiště instalovali světlík, který přivádí denní světlo přímo do středu bytu. To sem teď proudí ze tří stran, prakticky do každé obytné místnosti. Výměra bytu se po sérii zásahů nezvětšila, ale malý už svým obyvatelům nepřijde.
Materiály a foto: Studio Canisius, Eline Degenaar
)
)
)
)
)
)
)
)
