Pergola je dnes jedním z nejoblíbenějších prvků zahrad a teras. Vytváří příjemné zázemí pro odpočinek, chrání před sluncem a při správném provedení dokáže odolat i silnějším povětrnostním podmínkám. Právě proto nepodceňujte její ukotvení. Zásadně totiž ovlivňuje bezpečnost i životnost celé konstrukce.
Zahradničení už dávno není jen o tom, jakou barvu muškátů zvolit do truhlíku na okno. Z kdysi poklidného koníčku se stalo ideologické bojiště, na kterém se střetávají dva radikálně odlišné světy: tradiční touha po absolutní kontrole a estetické dokonalosti stojí proti sílícímu volání po ekologické odpovědnosti a spolupráci s přírodou. Kde končí osobní vkus a začíná ekologický hazard? Představujeme devět nejžhavějších témat, nad kterými se dnes dokážou do krve pohádat i ti nejlepší sousedé.
Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.
Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?
Nakloní se přes plot, chvilku se rozhlíží a pak znalecky pokývají hlavou. Ne, nepřišli vám pochválit zahradu. Přišli vám dát dobrou radu. Sice prý děláte dobře Y, ale mohli byste dělat i X. A to by bylo, panečku, kdybyste dali na jejich doporučení. Zahradnická sezóna je, zdá se, v plném proudu. A spolu s těmi rostlinkami, které se vám úspěšně rovnají do řádků na záhoncích anebo vykukují z květináčů, se kolem najednou objevují i lidé, kteří to s vámi myslí opravdu dobře. Chtějí vám poradit.
Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.
Všichni to dobře znáte. Investujete majlant do dokonalého anglického trávníku, načež váš čtyřnohý miláček během pěti minut usoudí, že nejlepším novým designovým prvkem je padesáticentimetrová kráterová zóna přesně uprostřed pozemku. Na místě, které shora zastiňuje obrovská trampolína. Místo neustálého (a předem prohraného) boje s přírodou a zvířecími instinkty ale internet ovládl nový trend: Barkitecture. Zjednodušeně řečeno jde o zahradní architekturu, kde jsou hlavními VIP klienty vaši mazlíčci. A ne, neznamená to, že máte udělat ze zahrady blátivé cvičiště. Barkitecture kombinuje zvířecí potřeby s vysokým estetickým standardem, takže sousedi nebudou koukat s hrůzou, ale se závistí.
Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.
Říká se, že fotka vydá za tisíc slov. U bydlení to platí dvojnásob. Proto každý hltá spousty dostupných snímků, když se rozhoduje o svém obydlí a o tom, jak ho zpestřit, zlepšit, udělat praktičtějším, případně jak získat nový obytný prostor. Co nového však hlavně spatříte na letošních trendových fotografiích zaměřených právě na stylové bydlení? Terasy! Na českých zahradách se totiž letos odehrává tichá terasová revoluce!
Mraky na obzoru těžknou, barví se do ocelových, tmavomodrých až černých odstínů a vzduch voní elektrickým napětím. Každý zahradník zná ten pocit bleskové paniky, kdy se pohled na rozkvetlé záhony a zrající plody mění v bitevní plán. Má smysl běžet do garáže pro plachtu? Ano, má. Ale než bezhlavě hodíte kus igelitu na křehká rajčata, pojďte se nadechnout a podívat, jak se s hněvem nebes prali vaši předci. Nejste v tom totiž sami. Vztyčování plachet nad zelení je prastaré umění plné luxusu, špionáže i čirého zoufalství.
Gabionový plot, opěrná zeď, květináče nebo obložení betonu – gabiony jsou dnes jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak dát zahradě i domu charakter. Jenže ne každý gabion je stejný. GabionyLemon vyrábí gabiony od roku 2007 a firma má za sebou přes 30 000 spokojených zákazníků z celé Evropy.
Máte zahradu a přemýšlíte, co by jí dalo ten správný charakter? Jestli sníte o útulném zahradním domku, kde si po práci odpočinete s kávou v ruce, nebo o elegantním altánu, pod kterým strávíte letní večery s rodinou – rozhodnutí není vždy jednoduché. Chatky Lemon vám s ním pomůžou od prvního nápadu až po předání hotové stavby. A protože jsou na trhu od roku 2002 a mají za sebou přes 10 000 spokojených zákazníků, vědí přesně, jak na to.
V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“
Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?
V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
