Návrhy, realizace zahrad - články, návody, rady a tipy

Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest

Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.

Vídeň vyřešila zeleň na náměstí mobilní plošinou. Je to inspirace i pro nás?

Že je zeleň ve veřejném prostoru neřešitelný problém? Že lidé by ji chtěli, radnice měst by ji chtěli, všichni by strašně moc chtěli… ale není to možné, protože na ni není místo? Vídeň ukazuje, že místo výmluv se dají hledat i řešení. A projekt architektonického studia OpenFields velmi názorně ukazuje cestu všem, kteří se nebojí kreativních nápadů.

Jak v zahradě využít jehličí? Patří do kompostu, lze je kompostovat zvlášť a hodí se k mulčování?

Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?

Z kruhů v Brøndby se vám zatočí hlava. Zahrádkářská kolonie fascinuje

Na první pohled to vypadá jako podzemní vodou zavlažované kolonie v pouštích, anebo farmy akvakultur usazené u mořských břehů. Pásy zeleně mezi nápadnými kruhy ale vypovídají, že se nacházíme na souši. A na docela úrodném místě. Je to „zahradní město“, Brøndby Haveby.

Může rodinný dům splynout s přírodou, se zahradou? Ano a kritériem není jenom výška

Základem nového rodinného domu na okraji malé obce nedaleko Prahy se stalo české dřevo. A právě spojení udržitelnosti, přirozené krásy dřeva a promyšleného vztahu k místu definovalo v tomto případě vztah k přírodě i architektuře. Architekt Lukáš Pejsar navrhl pro dané místo stavbu, která se otevírá do zahrady s přírodním jezírkem a harmonicky splývá s okolní krajinou. Vlastně se v ní rafinovaně ukrývá a vytváří majitelům domu soukromí.

Bonusový kvíz. Jaká je současná česká architektura a jak si stojí v porovnání s Evropou?

Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?

Jak si vytvořit dokonalý letní relaxační koutek na zahradě

Léto je období, kdy zahrada nebo terasa získávají úplně nový rozměr. Už to není jen místo, kde rostou rajčata a trávník potřebuje sekat, ale promění se v osobní oázu pohody.

Zahradní kůlna na nářadí. Malý projekt, který má velký náboj

Každého zaujme něco jiného. Pro Američany je například podstatné, že v Seattle proběhla renovace domu, který kdysi navrhl slavný architekt. Nás oslovila úplná podružnost. To, jakým způsobem byla na zahradě onoho domu navržena kůlna na nářadí.

Máte v zahradě příliš mnoho stínu? I tak může překypovat zelení a bohatě rozkvést

Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.

Za krásou květů růže stojí třicet milionů let evoluce

V okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.

Villa Dom Carli přináší závan Toskánska do české kotliny

Villa Dom Carli sice vznikla jako investice, to jí však na osobitosti nic neubírá. Představuje malý únik do Toskánska, který nemusíte hledat za hranicemi, ale který najdete přímo v české kotlině. Najdete ji pouhých 50 minut autem od Prahy, v poklidné krajině nedaleko Kutné Hory a Kolína.

Kvíz: Potřebujete se v zahradě realizovat, nebo raději nedělat nic? Jaká zahrada vyhovuje právě vám?

Každému vyhovuje jinak koncipovaná zahrada. Když opomineme libůstky v různých rostlinných druzích a jejich případné konzumaci, hraje hlavní roli náš vztah k pěstování rostlinstva a půdě, tedy k činnostem zemědělným. Někdo si udržuje jenom svůj relaxační kout s kusem trávníku a spořejší okrasnou výsadbou, která je pokud možno bezúdržbová, načež na zbytku pozemku vysadí ovocné stromy a luční plochu nechá udržovat ovce. Jiní by pozemek nejradši celý vybetonovali, aby je nic živého nemuselo stále rozčilovat svou existencí. Jsme lidé různí a to znamená i různí majitelé pozemků a zahrádkáři. Do které ze tří skupin, které jsme v našem kvízu vymezili, patříte právě vy?

Jak ušetřit za vodu na zahradě? Základní pravidla se ve škole učí už prvňáčci

Opakování je prý matka moudrosti. V případě každoročního boje se suchem nikdy neškodí shrnout, že existují i jiné způsoby, jak bojovat s vysokou spotřebou vody během letních vln veder.

Metr, na kterém záleží. Veřejná soutěž o nejlepší zahradnický výtvor na jediném metru čtverečním

Nebývá zvykem informovat o kampani, která se Česka přímo netýká. Ale iniciativa Make a Metre Matter si pozornost přeci jen zaslouží. Přestože je doma ve Velké Británii, může posloužit jako milá inspirace i pro nás.

Příměstská vila u Prahy ukrývá soukromí obyvatel a 4 zahrady za betonovým plotem

Na předměstí Prahy usadili architekti na rozlehlý a mírně svažitý pozemek vilu složenou z pěti bohatě prosklených objektů. 4 křídla domu rozdělují pozemek na 4 samostatné zahrady, uprostřed kterých majitelé žijí v podstatě tak, jako by celá zahrada byla zastřešena. A garáž? Ta byla umístěna jako pátý objekt na střeše budovy.

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.

Barevnost v zahradě není nutnost

Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Vaše otravná zahrada. Víte, co všechno je na ní jedovaté?

Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.