Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to asi bylo obývat malý domek přímo na pobřeží? Užívat si toho prosoleného povětří a každý večer se nechávat ukolébat šuměním vln? Příběh z Norska vás možná z těch romantických představ vyvede.
S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Někdo to zkouší přes nepozornost a laxnost sousedů, jiný nátlakem, vyhrožováním, vydíráním a uplácením, další přes moštárnu a někdo využije dříve vydané stavební povolení, aby místo rekonstrukce provedl demolici a postavil něco jiného. Mantinely máme nastavené různě, jsme lidé proměnliví, nekopírovatelní, originální, s různými přístupy k řešení problémů. Stavět se však vůbec nemusí na černo a s rizikem finančních sankcí, případně úřady přikázané demolice. Stačí dodržet legální mantinely stavebního zákona. Co si smíme na svém pozemku postavit bez potřebných razítek v roce 2026?
Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.
Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.
Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.
V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.
Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.
Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.
S příchodem prvních zářijových dnů se zahrada nadechne k tiché úlevě. Horké letní tempo zvolňuje, ostré polední slunce střídá medové světlo a záhony oblékají svůj nejdůstojnější šat. Začínající podzim není koncem příběhu, ale jeho nejvlídnější kapitolou — časem, kdy zahradník odkládá spěch, bere do dlaní teplý hrnek a s vděčností naslouchá tichému šelestu usínající země. Září nám přináší zlaté hodiny zahrad, za kterých se krása učí zpomalit.
Drátěný. Dřevěný. Kovaný. Živý. WPC. Kamenný… Zkrátka plot. Přívlastků k němu vymyslíme hodně. Jaký plot vybrat a na co si dát pozor? Připravili jsme přehled trendů i praktických informací, které vás ve světě plotů a oplocení zorientují.
Přiznejme si to: pro většinu z nás je pohled na pampelišku v anglickém trávníku osobní urážkou. Bereme do rukou motyky či různé vytrhávače plevele, ladíme strunové sekačky a někteří tasí i těžkou chemii. Jenže co když ti zelení vetřelci nejsou divocí nájezdníci, ale spíše bezplatní zahradní konzultanti a přírodní záchranáři?
Příprava záhonů po sklizni nebo na jarní osev patří k fyzicky nejnáročnějším částem zahradničení. Hodiny strávené s rýčem v ruce znamenají bolest zad a rozlámané tělo. Moderní technika ale nabízí elegantní řešení. Akumulátorové kultivátory, označované také jako aku motyčky nebo minirotavátory, zažívají obrovský boom. Zkypří půdu, zapracují kompost a jiná hnojiva, zlikvidují plevel bez námahy, bez benzínového zápachu a bez otravných kabelů.
Zlatavé paprsky babího léta, ranní mlha a v ní třpytivé pavučiny zachycující první kapky rosy. Přelom léta a podzimu přináší na zahradu neopakovatelnou atmosféru. S koncem sezóny však mnoho zahradníků podlehne pokušení dát vše do „pořádku“ – vytáhnout nůžky, ostříhat trvalky až u země a pohrabat každý spadlý list. Chyba lávky!
Letošní léto bylo suchem i teplotami extrémní. Na otázku, zda se bude něco takového opakovat i napřesrok, zatím nikdo jistou odpověď nemá. Ovšem šance, že příští prázdniny budou podobně vyprahlé, je značná. Dá se na to vůbec nějak připravit? Určitý recept na sucho slibuje takzvaná spárová zahrada. Péči jí věnujete hlavně při pracném zakládání, ale pak už se o sebe umí postarat sama.
Současně s domem je vhodné navrhnout také plot, který výrazně ovlivňuje celkový dojem z ulice i ze zahrady. Jeho výběr i plánování vám usnadní moderní nástroje jako aplikace BEST VISIO či kalkulátor výplňového betonu.
Architekti často věnují obrovské úsilí tomu, aby novostavba dokonale zapadla do svého okolí. Estetický dojem však může snadno narušit dodatečná stavba bazénu s klasickým polykarbonátovým krytem. Tradiční „skleníkové“ zastřešení totiž často působí v zahradě rušivě a narušuje celkový architektonický koncept. Existuje však elegantní alternativa: schovat vodní plochu pod pochozí posuvnou terasu, která bazén v době, kdy není používán, zcela znepřístupní a opticky zakryje. Bonusem navíc je i bezpečnost.
Představte si nehostinný, skalnatý ostrůvek v Severní Itálii, na kterém žije jen hrstka rybářů. Píše se rok 1632 a vlivný šlechtic Carlo III. Borromeo se rozhodne pro téměř šílený projekt: vybudovat na tomto kusu kamene monumentální palác a visuté zahrady, které vytřou zrak celé evropské smetánce. Výsledek? Isola Bella (Krásný ostrov) – barokní div světa, který okouzlil Napoleona, Wellingtona i Dickense a dodnes vyráží dech cestovatelům z celého světa. Pokud hledáte cíl pro nezapomenutelný výlet, právě jste ho našli.
Dopady klimatické změny pociťuje 73 % tuzemských měst a jejich povědomí o problému roste. Jsou ochotná investovat do efektivního hospodaření s vodou, brzdí je ale nedostatek financí, komplikované majetkoprávní vztahy a složitost dotačních programů. Většině z nich navíc chybí systematické plánování. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.
Většina zahrad je navržena tak, aby dělala radost během dne. Jenže pro lidi, kteří se vracejí domů z práce až k večeru, zůstává krása denních květů skryta ve tmě. Právě pro ně je ideální koncept Moon Garden (měsíční nebo noční zahrady). Jde o promyšlený prostor osázený rostlinami, které ožívají až se západem slunce – odrážejí měsíční svit, světélkují a do okolí vypouštějí omamné vůně. Vytvořit funkční noční zahradu však vyžaduje víc než jen nakoupit bílé květiny. Musíte zapojit biologii rostlin, fyziku světla i hru s lidskými smysly.
Teplý letní podvečer, v ruce vychlazený drink, oblíbená kniha a před vámi hodiny klídku na zahrádce. S nadšením se usadíte na své nové zahradní lehátko, jenže místo vytouženého lenošení vás po dvaceti minutách tlačí záda, nepříjemně vám svítí sluníčko do očí, navíc se na terase nedá hnout. Jak vybrat lehátko, se kterým se vám to nestane?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
