Francouzský pošťák Ferdinand Cheval byl vlastně současníkem slavného katalánského architekta Antoni Gaudího. Oba vycházeli z jiných podmínek, ubírali se jinými směry a přesto je možné postavit jejich díla vedle sebe. Naivní architekturu a tu, která se vlastně stává svou nekonvenčností svým způsobem také naivní. Ve svém okolí za života vnímaný blázen Cheval byl vystaven na obdivná světla ramp díky slavným a uznávaným osobnostem (Breton, Picasso, Tinguely, Ernst, Hundertwasser). Jak se to vlastně stalo?
Dům radosti a Palais Idéal
Když se v kinech objevil povídkový film Perličky na dně s adaptacemi pěti povídek Bohumila Hrabala (Perlička na dně, 1963), budil rozpory. Už jen proto, že se k Hrabalovu dílu vyjadřovalo 5 různých režisérů (Menzel, Němec, Schorm, Chytilová a Jireš). Ovšem povídka Dům radosti režiséra Evalda Schorma z ostatních zcela vybočuje. Vychází z úryvku Bambini di Praga, kde dvojice agentů přichází nabídnout životní pojistku svéráznému lidovému umělci, který vyzdobil svůj venkovský domek vlastními bizarními výtvory. A když například „spáchal“ na zakázku kříž s ukřižovaným světcem u silnice, umělecký objekt začal způsobovat dopravní nehody. Asi tak nějak podobně by dopadl Palais Idéal (Chrám přírody) francouzského pošťáka Ferdinanda Chevala, kdyby stál někde u křižovatky rušnějších dopravních tepen třeba ve Středočeském kraji. Jak se to všechno seběhlo? Proč obyčejný pošťák vytvořil dílo, kterému se klaněl i slavný architekt Hundertwasser a výtvarník Picasso? Jednoduše proto, že zakopl o „divný“ kámen.
)
)
)
)
Když francouzský pošťák zakopne o „divný“ kámen
Legenda hovoří jasně, francouzský pošťák Ferdinand Cheval zakopl při roznášení pošty o zvláštní kámen. Zvedl ho a odnesl domů. Ještě netušil, že jej bude právě tento kámen inspirovat ke stavbě jednoho z nejpodivuhodnějších paláců na světě. Paláce, který dokázal vytvořit, přestože měl za sebou jenom 6 let školní docházky, učňovské období u pekaře, cestování za prací a nakonec venkovskou pošťáckou praxi v městečku Hauterives v jihovýchodní Francii, svém rodném regionu.
Když příroda dovede vytvořit sochu, postarám se o to ostatní
Cheval se narodil 19. dubna 1836 do chudé rolnické rodiny a v dubnu 1879, tedy ve svých 43 letech, začal se stavbou paláce inspirovaného „divným“ kamenem. Po jeho nálezu se vrátil na místo a začal hledat další. Kameny začal nosit po kapsách, později v koši a nakonec ve stavebním kolečku. Říkal si: „Když příroda dovede tak podivuhodné tvary, mohl bych z nich něco vybudovat?“ kameny vypadaly jako sochy a Cheval si řekl, že když příroda vytvoří sochu, on se postará o zdivo a architekturu. Projektu pak Cheval věnoval dalších 33 let svého života.
)
)
Neškodný idiot, co si svou zahradu plní kamením
Kameny Cheval zpracovával na zahradě zprvu jenom při svitu měsíce a světle olejové lampy. A postupně z nich vytvářel složitou architekturu se spoustou dekorací. Vápno, písek, cement, malta a kameny. To bylo vše. Místními byl považován za blázna, doslova idiota, co si svou zahradu plní kamením. Lidé si opravdu mysleli, že je duševně nemocný, ale nikdo jeho činnost neukončil přivoláním psychiatra. Usoudili, že jeho šílenství není nebezpečné ani nakažlivé. Ostatně Cheval se s tím smířil, uvědomil si, že lidé se vždy posmívali a pronásledovali ty, kterým nerozumí. A když palác v roce 1912 dokončil, umístil na něj nápis „dílo jednoho muže“. V tu dobu bylo Chevalovi 76 let, stavba byla vysoká 12 metrů a dlouhá 26 metrů. Cheval ji nazýval chrámem přírody, ve skutečnosti ale byla směsí různých architektonických stylů a inspirací.
)
Inspiroval se svou profesí, roznášel totiž pohlednice a časopisy
Ke své stavbě Cheval použil tisíce kamenů různých tvarů, inspiroval se obrázky v časopisech a na pohlednicích, které doručoval. Přírodou a různými světovými architektonickými díly. A jelikož denně urazil při svých pošťáckých pochůzkách více jak 30 km, sbíral cestou kameny i nápady. Na stavbě najdeme prvky hinduistických chrámů, egyptských staveb a motivů, středověkých hradů, jeskyň a věží různých stylů. Výzdoba paláce je bohatá a fantastická. Spatříme sochy mytologických bytostí a zvířat, jsou zde i postavy pohádkové, biblické a mytologické. Jeskyně, vodopády, fontány a reliéfy zvířat, více jak 150 nápisů objasňujících Chevalovu práci. Být více jak 30 let považován za blázna nemohlo být snadné.
)
)
)
)
Jednotlivé části paláce se od sebe liší, například západní fasáda je symbolickou cestou kolem světa s modely staveb různých kultur. Severní fasáda nese zvířecí motivy a nabízí jeskyně, na východě je fontána nazvaná Pramen života, egyptský monument a hinduistický chrám. V jižní části Cheval skladoval kameny.
)
)
Ideální palác pošťáka Chevala
Palais idéal (Ideální palác), nazývaný také Palais idéal du facteur Cheval (Ideální palác pošťáka Chevala) najdete ve francouzské obci Hauterives v departementu Drôme. Tato ukázka naivního syrového umění (Art brut) je od roku 1969 na seznamu historických památek. Jde o umění spontánní, rozumem nekorigované, vytvořené samoukem bez formálního vzdělání. Ideální palác nebyl dlouho oficiálně uznáván, byl považován za podivnost, kuriozitu.
)
)
Palác pomohly uchovat významné osobnosti
Jenže v té samé době se „pošťákův palác“ stal nevídaným objevem surrealistických umělců včetně zakladatele směru André Bretona. Surrealisté místo pravidelně navštěvovali. Dalším obdivovatelem se stal Pablo Picasso, Jean Tinguely a Max Ernst. Až v roce 1969 prosadil tehdejší francouzský ministr kultury André Malraux, aby byl Ideální palác oficiálně zapsán mezi kulturní památky. A dnes stavba patří mezi nejpozoruhodnější a nejnavštěvovanější památky v regionu.
)
)
Chevalovo dílo zmínil ve svém manifestu Verschimmelungsmanifest jako svůj vzor a příklad „zdravé architektury“ i slavný Hundertwasser, byť byl jeho hlavním vzorem katalánský „šílenec“ Antoni Gaudí. A skutečně architektura Gaudího, Hundertwassera i Chevala porušuje platné konvence.
)
)
Palác měl být i hrobkou
Ironií osudu se Chevalovi stalo jeho poslední přání, totiž být ve svém paláci i pohřben. Úřady mu to nepovolily, proto si na místním hřbitově vybudoval vlastní hrobku, kterou nazval Hrob ticha a nekonečného odpočinku. Pracoval na ní osm let, dokončil ji v roce 1922 a skutečně v ní i v roce 1924 spočinul. Cheval zemřel 19. srpna.
)
)
Hodnota umělecké tvorby nespočívá v pravidlech, ale v odvaze tvořit
Souhrn? Po dokončení paláce Cheval napsal na jeho stěnu: „1879–1912 10 000 dní, 93 000 hodin, 33 let boje. Ať se o to pokusí ti, kteří si myslí, že to dokážou lépe.“ Pošťákův ideální palác dokazuje, že umění není definováno konvencemi. A že i naivní a syrové umění outsiderů je autentickým a plnohodnotným výrazem lidské kreativity. Hodnota umělecké tvorby nespočívá v pravidlech, ale v odvaze tvořit.
Zdroj: Wikipedia, ČSFD, doucefrance.cz, dotyk.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, medium.seznam.cz, aktualne.cz, facteurcheval.com
)
)
)
)
Poznáte hlavní historické architektonické slohy?
Rychlá poznávačka pro každého. Poznáte architektonický sloh podle jeho typických znaků?
