Přeprava zboží dronem (Zdroj: Pixabay) Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky

Zapomenuté máslo při pečení bábovky, krabička s léky na srážení horečky nebo horký oběd z oblíbené restaurace přistávající na trávníku do patnácti minut od kliknutí v aplikaci, čili scény, které v tuzemsku zatím působí jako kulisy ze sci-fi filmu, se v zahraničí proměňují v rutinní realitu. Zatímco technologičtí nadšenci upírají zrak k autonomnímu softwaru, doletu baterií a nosnosti vrtulí, v zákulisí logistické revoluce se hraje zcela jiná partie. O tom, zda a kdy doručovací drony zaplní české nebe, nerozhodnou pouze letecké inovace, ale především dostatek asfaltových ploch za supermarkety a na okrajích městských aglomerací.

Co v článku najdete

Vše závisí na dostupnosti vhodných nemovitostí

Aktuální analýza mezinárodní poradenské společnosti Colliers ukazuje, že komerční úspěch vzdušné logistiky stojí a padá s dostupností vhodných nemovitostí. Drony totiž k efektivnímu fungování nepotřebují budování nákladných letišť ani novou megalomanskou výstavbu. Ideální startovací a přistávací základny se již dávno nacházejí přímo kolem nás – v podobě nevyužitých zadních traktů obchodních domů a přebytečných parkovacích míst příměstských retail parků. 

Matematika nebeské logistiky: Proč o ceně rozhodují metry čtvereční

V současnosti ekonomika vzdušného doručování klasickým dodávkám tvrdě konkuruje v rychlosti, ale prohrává v přímých nákladech. Podle odhadů z roku 2025 vyšlo jedno doručení dronem v průměru na 13,50 dolaru, zatímco tradiční pozemní kurýr obslouží adresu zhruba za 2 dolary, přestože moderní dispečinky umožňují jedinému vzdálenému operátorovi monitorovat až 32 autonomních letounů naráz.

Doprava zboží dronem - vizualizace (Zdroj: Shutterstock)
Doprava zboží dronem - vizualizace (Zdroj: Shutterstock)

Klíč k radikálnímu zlevnění nespočívá v zázračných součástkách, ale v geometrii a hustotě startovací sítě. Čím více strategicky rozmístěných mikrozákladen logistická platforma získá, tím kratší vzdušné trasy stroje překonávají a tím rychleji klesá cena každé jednotlivé zásilky. Provozovatelé proto míří prioritně do satelitních předměstí a hustě obydlených zón s rodinnou zástavbou. Zde odpadají komplikované manévry mezi výškovými budovami, ve vzduchu se nachází minimum bariér a zákazníci disponují zahradami či terasami pro snadné složení nákladu.

Jak upozorňuje Blanka Sovová, ředitelka oddělení retailových nemovitostí ve společnosti Colliers, majitelé nákupních parků drží v rukou trumfy pro budoucí rozvoj. Základna pro několik strojů si totiž často vystačí s plochou odpovídající zhruba pěti parkovacím stáním pro auta. Objekty, které dnes hostí samoobslužné výdejní boxy typu Z-Box či AlzaBox, tak mohou v příštích letech nabídnout další stupeň bezkontaktní obsluhy – vzdušnou rampu přímo nad střechami aut.

Globální náskok: Milionové mety a irská průkopnická vlaštovka

Ve světovém měřítku udává tempo Čína, kterou však velmi rychle dotahují Spojené státy. Obchodní gigant Walmart dokázal ve spolupráci s dronovými operátory do konce května 2026 překročit hranici jednoho milionu komerčních doručení. Zásilkové platformy jako Zipline v metropolitní oblasti Dallas-Fort Worth provozují přes 25 veřejných startovacích bodů – od univerzitních kampusů po veřejné parky – a denně odbavují tisíce zakázek s průměrnou délkou letu nepřesahující tři minuty. Podobnou cestou jde společnost Wing ve spolupráci s platformou DoorDash v Atlantě, zatímco Amazon buduje rozsáhlé startovací zóny u distribučních center v okolí Chicaga s akčním rádiem kolem 12 kilometrů.

Na evropském kontinentu drží primát irská společnost Manna Drone Delivery. Od roku 2019 nasbírala přes 250 tisíc komerčních letů a její tiché letouny s padákovým spouštěcím mechanismem dnes spolehlivě obsluhují tisíce domácností v Irsku, Finsku i na americkém trhu.

Evropská unie si ekonomický potenciál vzdušné přepravy dobře uvědomuje. Podle oficiální unijní strategie Drones 2.0 z roku 2022 by evropský trh služeb bezpilotních prostředků mohl do roku 2030 vygenerovat hodnotu až 14,5 miliardy eur a vytvořit na 145 tisíc kvalifikovaných pracovních míst. Podmínkou rozsáhlého komerčního provozu nad zalidněnými oblastmi je však vybudování digitálního vzdušného koridoru U-space – jednotného systému řízení bezpilotního letového provozu, v jehož implementaci patří Česká republika k unijním premiantům.

Doprava zboží dronem - kresba (Zdroj: Shutterstock)
Doprava zboží dronem - kresba (Zdroj: Shutterstock)

Česká realita: Od průkopnického letu z Jiren po autonomní roboty v ulicích

Tuzemské nebe zatím pro komerční nákladní drony zůstává spíše vyhrazeným cvičištěm. Cestu u nás symbolicky otevřel internetový obchod Mall.cz již v listopadu 2016, kdy pod bedlivým dohledem inspektorů Úřadu pro civilní letectví přepravil balíček na vzdálenost 1,7 kilometru z distribučního centra v Jirnech do sousedního Zelenče za necelé tři minuty. Let sice prokázal funkčnost konceptu, k zahájení rutinní služby však chyběla připravená legislativa i navazující infrastruktura. 

V dalších letech se české firmy soustředily na mezinárodní testování a výzkumné zázemí:  

  • Logistická společnost Dodo v lednu 2023 úspěšně otestovala doručování s drogistickým řetězcem Rossmann v maďarské Budapešti, kde dron překonal 15 kilometrů dlouhou trasu napříč městem za 14 minut.   
  • Vývojové centrum Aerovision, otevřené na jaře 2025 na letišti u Příbrami, posiluje tuzemské technické zázemí pro vývoj a certifikaci přepravních bezpilotních systémů.   
  • Rozvážková služba foodora na konci roku 2025 vstoupila do světa autonomie v pražském Karlíně; místo vzdušné cesty však prozatím vsadila na trojici pozemních kolových robotů rozvážejících pokrmy z restaurace McDonald's ve dvoukilometrovém perimetru. Zkušenosti s leteckými drony skupina Delivery Hero sbírá na pilotních trzích v zahraničí.   

Kdy zaklepe zásilka z nebe na vaše okno?

Rychlému rozšíření dronů v Česku nahrává vysoká obliba bezkontaktních služeb, parcel boxů a rozvinutý e-commerce trh. Zákazníci jsou zvyklí mít zboží okamžitě. Hlavní bariérou zůstává legislativní dokončení plnohodnotné integrace bezpilotních letadel do běžného vzdušného prostoru, bezpečnostní certifikace letounů nad zástavbou a v neposlední řadě přijetí ze strany veřejnosti, která může vnímat hluk rotujících vrtulí a otázku soukromí citlivě.

Výsledky analýz však mluví jasně: jakmile se technologická pravidla v rámci evropského systému U-space ustálí, vítězi se stanou ti hráči, kteří budou mít zajištěné strategické pozemky na hranicích měst. Parkoviště u nákupních zón tak možná už brzy přestanou sloužit jen jako odkladiště aut a promění se v dynamické aeroporty pro naše každodenní nákupy.

Zdroj: TZ Colliers; Evropská komise: A Drone Strategy 2.0 for a Smart and Sustainable Unmanned Aircraft Eco-System in Europe; EASA: Rámec pro implementaci a provoz systému U-space v civilním letectví EU; Úřad pro civilní letectví ČR: Pravidla pro provoz bezpilotních systémů a integrace pilotních projektů; Wing (Alphabet); Zipline; Manna Drone Delivery a Walmart Corporate Newsroom