Okrasné stromy a keře

Poslední místo nad Vratislavicemi, oceňovaný pietní prostor smiřující se smrtí skrze tichou bolest

Studio Mjölk architekti dovede překvapit, „o tom žádná“. A tento řečnický trik nebyl nyní použit náhodou. Jedním z nejpřekvapivějších výtvorů studia je však možná i trochu paradoxně Poslední místo nad Vratislavicemi. Vůbec nejde o klasickou funerální architekturu, vytvořeno bylo konejšivé prostředí určené k odpočinku, rozjímání a bolestnému rozloučení v tichu důstojného prostředí volně uloženého doprostřed přírody. Jako když je popel rozfoukán větrem a nesen vodou, jako když se tělo ukládá do země. Můžete zde rozsypat popel svých blízkých, vysypat jej do jamky, vzpomenout i na nenarozené dítě nebo zesnulé miminko. Není důležité, zda jste věřící a k jaké víře se hlásíte, nebo zda jste ateisté. Důkaz, že pohřební tradice se i v Česku mění.

Jak v zahradě využít jehličí? Patří do kompostu, lze je kompostovat zvlášť a hodí se k mulčování?

Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?

Stromem roku je po roce opět dub. Prý pod ním kníže Oldřich potkal Boženu

Musela to být láska na první pohled, když sličná a prostá selka Božena, toho času v roli pradleny, uvízla v oku knížete Oldřicha. A podle pověsti to mělo být právě pod dubem, který se nyní stal s téměř 9 800 hlasy STROMEM ROKU 2025. Oldřichův dub z Peruce láká svou milostnou pověstí stejně jako pověstným věkem více jak 1000 let. Je to ale pravda? Těžko říct, v každém případě však jde o strom se silným příběhem.

Trhové Sviny mohou mít Strom roku 2025. Hlasovat pro Trojiční lípu můžete už jen pár dní

Ta lípa stojí na kouzelném místě, nedaleko léčivého pramene a nádherného barokního kostela Nejsvětější Trojice. Jako by tuhle scenérii doplňovala svým majestátním tvarem. Teď soutěží s dalšími stromy o titul Strom roku 2025.

Tajné superfinále ankety Strom roku je tu! Podpořte svého favorita

Do nedělní půlnoci 5. října 2025 můžete podpořit svého favorita a poslat hlas jednomu z pěti stromů, které se probojovaly až na vrchol soutěže Strom roku 2025. Do superfinále postoupily následující silné stromové osobnosti české krajiny: Oldřichův dub, Vrba v Brdatkách, Trojiční lípa, Hruška na Radovách a Hápův javor. Průběžné hlasy zůstávají až do konce hlasování skryté, proto se hovoří o „tajném superfinále“, a proto bude vyhlášení výsledků 20. října opravdu napínavé.

Placaté stromy espalier nejsou vynálezem francouzských zahradníků

Pokud máte dostatek času a trpělivosti, můžete se o vytvoření placatého stromového díla pokusit. Je to pracné, ale vyplácí se například tam, kde chcete ušetřit místo v zahradě anebo pokud toužíte pěstovat druhy dřevin, které špatně snáší chlad. Jak vznikl výraz espalier?

Květy k nevyčíslení. Jaké jsou nejdražší rostliny světa?

Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?

S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.

Za krásou květů růže stojí třicet milionů let evoluce

V  okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.

Kvíz: Poznáte opadavé listnaté stromy podle různých poznávacích znaků?

Stromy utváří charakter naší krajiny nezaměnitelně. Tvoří základ lesů, parků, zahrad i zemědělské krajiny, poskytují nám stín, umožňují si odpočinout, schovat se před deštěm. Dávají nám či zvířatům chutné plody, když kvetou, sytí svým nektarem i hmyz. Poskytují útočiště mnoha živočišným druhům, chrání jiné rostliny před úpalem, zlepšují okolo sebe klima, vyrábí kyslík. Bez stromů by se prostě nedalo žít. Pro každý druh je typické něco jiného a my jsme se zaměřili na opadavé listnáče, které jsou dominantami naší přírody. Poznáte je?

Podívejte se na 10 finalistů ankety Strom roku 2025. Který je nejkrásnější?

Prohlédněte si letošní finalisty soutěže Strom roku 2025. Každý z nich nese silný příběh, který se mu vepsal do kůry. A vy můžete být těmi, kdo rozhodne o vítězi. Hlasování totiž právě odstartovalo. Fotogalerie v článku.

Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc

O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.

Co je vzdušné hřížení? Metoda, jak si na zahradě vytvářet zdarma klony

Technologie klonování zní jako něco, co uteklo ze scénáře divokého sci-fi filmu. Ale přitom ji můžete vyzkoušet i na vlastní zahradě nebo v sadu. Nepotřebujete k tomu žádné zvláštní vybavení. Tedy kromě trpělivosti a sáčku s hlínou. Rostliny se totiž ochotně klonují samy, v tomto případě jim ale trochu pomůžeme.

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Barevnost v zahradě není nutnost

Letošním trendem zahradnické sezóny se stávají střídmé kompozice trvalek a travin. Rádi bychom vám představili jednu ze zahrad našeho širokého portfolia, kterou navrhla Ing. Alena Fedurcová a realizovala společnost LandART atelier s.r.o. Zahrada je barevně spíše jednoduchá a proto působí klidným dojmem. Vracíme se v myšlenkách k inspiraci přírodou, kde barevnost a pestrost sortimentu není zcela přirozená.

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Vaše otravná zahrada. Víte, co všechno je na ní jedovaté?

Zahradu za svým domem obvykle chápeme jako prostor důvěrně známý, velkorysý, pohostinný. Po všech stránkách bezpečný. Přesto může být epicentrem rizik a nebezpečí. Ne nutně pro vás, ale třeba pro hrající si děti sousedů nebo pejska, kterého k vám vypustila proběhnout návštěva.

Duhový eukalyptus vypadá jak od Picassa, ale tenhle strom opravdu hraje barvami

Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu