Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu
Hlavním smyslem předzahrádek byla hlavně reprezentace. Předzahrádka ukazovala, že hospodyně si dovede své prostředí zkrášlit, byla její jakousi vizitkou. Zároveň ale dům začleňovala do okolní zeleně, v sezóně samozřejmě především pestrými květy. Většinou se předzahrádky budovaly v případě řadové zástavby, kdy domy stály v hlavní rovině s hlavní komunikací. A právě takové domy se staví i dnes. Paradoxně však byly dříve předzahrádky natolik oblíbené, že se objevovaly i před staveními, která byla jenom tu a tam rozeseta v kopcích.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.
Tou nejlepší velkokapacitní klimatizací pro města i vesnice mohou být v horkých létech stromy. Když jim pomůžeme zaléváním, pomohou ony nám. Stromy sice nemohou odstranit následky vlny veder, ale mohou některé z nich zmírnit.
Jako každé jaro i letos sváží dychtiví zahradníci o víkendech z velkoobchodů celé palety s pytli kořenového mulče. Jsou to tuny a tuny materiálu, který sypou mezi záhonky. A také tisícikoruny na výdajích. Možná to dělají proto, že neví, že to jde i jinak. Laciněji a užitečněji.
Máte ve svém okolí strom, který vypráví zajímavý příběh, spojuje lidi nebo má historický význam? Právě teď máte jedinečnou možnost ho nominovat do oblíbené celorepublikové soutěže Strom roku 2025. Přečtěte si, jak na to!
Předně je třeba říci, že na každý trávník existuje řešení, lék. Prodávají se směsi travního osiva, případně luční směsi, které zacelí jakýkoli problém. Stačí provést vertikutaci, aerifikaci, trávník pak pořádně vyhrabat, pohnojit, dosypat písek, dosít a pořádně zalévat. Jenže na druhou stranu jsou trávníky, hlavně ty dokonale střižené, vysoce neekologické a neekonomické, i proto stojí jejich výměna za něco jiného určitě za úvahu. Jaká řešení se nabízí?
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Zbystřit by nyní měli včelaři i milovníci medu. Když se trochu oteplí a sluníčko nabere na síle, mohou se v přírodě objevit první bzučící včelky a těžkopádné helikoptéry čmeláků už v únoru. A mají hned hlad, potřebují nabrat energii. Kde ji ale vzít? Je třeba najít první kvetoucí rostliny, což je ale docela fuška. Představte si, že jste letící a hladová včela, a že hledáte první kvítky. Na jaké rostlinstvo byste se zaměřili?
Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?
V našich klimatických podmínkách prochází dřeviny zimním obdobím klidu, ne všechny, ale většina z nich v zimě spí. Zastaví svůj růst, ochrání si vodu a vůbec si celkově zajistí ochranu před chladným počasím a nedostatkem vláhy. A právě to je doba, kdy stromům a keřům nejméně ublížíme tvarovacím řezem. Nesmí ale mrznout a zdaleka ne všechny dřeviny takový řez snesou. Z opadavých listnáčů je lepší si nechat prořízku na později například u peckovin. A jelikož se oteplilo, nemrzne, můžeme u ostatních využít k řezu hned tento víkend.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?
Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
