V Americe se nedávno doslova „roztrhl pytel“ s explodujícími stromy. Přidáme-li lidskou představivost spolu s touhou vydělat především na internetu co nejvíc peněz, přisypeme ingredienci schopností AI a manipulativní záměr s lidskou psychikou, za arktických mrazů spousta lidí ani nevylezla z domu. A když ano, ke stromům se vůbec nepřiblížili. Co kdyby to bouchlo! Jak vůbec může k něčemu takovému dojít? Snadno, lidský svět se už dávno zbláznil.
Zpráva meteorologa na síti X
Americký meteorolog Max Velocity upozornil na síti X na zajímavý jev. Zveřejnil mapu s varováním před takzvaně „explodujícími“ stromy na severu USA, kde arktické mrazy právě svíraly krajinu. A tato zpráva se stala virální. Nemůžeme u studovaného meteorologa předpokládat, že by měl skutečně na mysli „opravdové exploze“, stromy prostě mohou za silných mrazů praskat. A to vyloudí docela ostrý, intenzivní zvuk. Kdo kdy štípal metrované pokácené stromy, určitě ten zvuk dobře zná. Ale když „prdne“ kmen celého stromu, je to o dost větší rána. A když se strom či silná větev zlomí pod náporem sněhu a ledu, je to podobné. Čím větší, tím větší rána. Tady fyzika platí. O skutečné exploze, jak je známe od vynálezu střelného prachu a později dynamitu a TNT (trinitrotoluenu), ale nejde.
)
)
Umělá inteligence ještě „přitopila“
Jak ale mohli Američané vůbec uvěřit explozím? To by bylo spíše téma pro psychology a sociology. A když se navíc na internetu objeví i fake videa explodujících stromů jakožto výtvory umělé inteligence, je na senzaci zaděláno. Obzvláště pokud nežijete na severu, kde jsou na mrazy zvyklí, ale třeba právě brouzdáte po internetu někde na Floridě, přičemž na sever vyrazíte pro jistotu jenom v létě. Nebo si máčíte nohy v bazénku na obří výletní lodi někde poblíž Tahiti.
)
-40 °C, to je opravdu hodně pro většinu lidí na planetě
Ovšem mrazy, které tentokrát na severu USA přidusily krajinu, i místní lidi a jiné živočichy, byly letos opravdu rekordní. Teploty okolo -40 °C, to si možná dovedou představit leda tak na Kamčatce, severu Aljašky a v Grónsku. Tom ostrově, po kterém právě touží strategické zájmy amerického prezidenta. Běžně to zažívají i vědecké posádky na Antarktidě, kde však nerostou stromy. Antarktida je vůbec největší pouští na planetě.
Extrémy se přitahují
Extrém přitahuje další extrémy. Když extrémní mrazy, pak extrémní následky. Bum! Dřevo roztrhané explozí a rozházené na všechny strany. Připočtěme lidskou nevzdělanost, důvěřivost, snadnou manipulovatelnost, která se projevuje ve vrchovaté míře obzvláště při demokratických politických volbách, ale také krátkozrakost a senzacechtivost. Bude z toho lavina. Mystifikace jako ze života a pera Jaroslava Haška. Ten toho napáchal. Například při svých potulkách s Matějem Kudějem přesvědčil měšťanstvo ospalého městečka, že se do jejich rybníku vrátil vodník. Stačilo rákosí, pomalé se přiblížení vodou ke břehu a děsivý výraz (Matěj Kuděj – Ve dvou se to lépe táhne). Ano, nemýlíte se, vybuchující stromy nedokazují nic jiného než lidskou hloupost a pověrčivost.
)
Jak to s explodujícími stromy opravdu je?
V amerických médiích měli rozhodně co vysvětlovat a zpráva se dostala i k nám. Novináři se však určitě nezlobili, vynikající téma do zimní okurkové sezóny. Před mikrofonem se střídal jeden odborník za druhým. A nemohli říci nic jiného, než že za opravdu nízkých teplot stromy mrazem praskají, přičemž onen praskot může (vzdáleně) připomínat explozi. Fyzicky strom sice praskne, nicméně rozhodně nevybouchne, není to možné. Stromy explodují tak, že se v kmeni zvýší napětí v důsledku extrémního chladu, které způsobí náhlé rozštěpení kmene dřeviny. Stát se to ale může i za horka a vlivem blesku při bouřce.
Vodnatá míza stromů se roztáhne podobně, jako když zamrzá voda. Vzniká tak značný tlak na kmen, obzvláště při prudkém ochlazení. Zvukový doprovod pak může připomínat explozi či výstřel. K vytvoření praskliny přispívá kromě zamrznutí vody ve stromu i rozdíl teplot vně a uvnitř kmene. A právě velké tlaky se prasknutím uvolní. Praskliny pak nejsou samy o sobě nebezpečné, ale strom je pak náchylnější na choroby a škůdce. U již poškozených stromů může také hrozit pád.
Nejčastěji se praskliny objevují na listnatých stromech, může se to však stát i jehličnanům. Nejnáchylnější jsou přitom na praskliny stromy ovocné a obecně listnáče s měkkým dřevem. Mrazové praskliny se při velkých mrazech objevují na stromech i na našem území.
)
)
Nelekejte se
Až tedy v zahradě, parku či v lese uslyšíte explozi stromu, nelehejte na zem a nezakrývejte si hlavu a uši rukama. Pokud jste poblíž stromů, raději reflexivně uskočte. Ale asi vám to také v ničem nepomůže. Je to jako si lehat při atomovém výbuchu patami k epicentru. A to je vše. Válka nezačala a sebevražedný teroristický čin dřevin to také není. Ostatně hlavně kvůli mrazovým prasklinám v zahradách kmeny natíráme před zimou vápenným mlékem. Zajímavé je také téma klejotoku.
Zdroj: síť X, novinky.cz, Wikipedia
Kvíz: Poznáte stromy a keře podle jejich kůry?
Kůra, tedy vlastně správně borka, je charakteristická pro každou dřevinu. Proto by nemělo být obtížné rozeznat stromy a keře právě podle borky. Zvládnete to?
