Invazní kněžice mramorovaná - dospělci a vajíčka (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma. 

Valí se to na nás ze všech stran

Valí se to na nás, chudáky zahrádkáře, ze všech stran, likvidací drátěného plotu okolo hranic země se zrychlilo pronikání nových rostlinných patogenů přes naše hranice. Ne že by jim to někdo řekl, poučil škodliváky o šengenu (šengenském prostoru) a především hmyzáci se vydali na cestu. On ten plot pro ně nebyl nikdy nepřekonatelný, jenže lidé škůdcům významně pomáhají. Prostě je přepravujeme spolu s importovanými rostlinami a příliš se to neřeší. Někteří invazní škůdci se uchytí a začnou se množit, jiní nepřežijí první zimu.

Kněžice zeleninová (Zdroj: Shutterstock)
Kněžice zeleninová (Zdroj: Shutterstock)

Hospodářské i ekologické ztráty, ohrožení biodiverzity

Choroby a škůdci způsobují každoročně vážné hospodářské i ekologické ztráty. O tom žádná, ví to Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Ministerstvo zemědělství ČR i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), ví to každý zahradník i kdejaký zahrádkář. Však je dost velký rozdíl, jestli sklidíme alespoň nějakou úrodu, nebo žádnou. Jestli nám odumřou dřeviny v živém plotu a my musíme kupovat a vysazovat nové zároveň s likvidací zasažených porostů. Jestli z půdy vůbec vyhrabeme nějaké brambory, jestli nám úrodu zeleniny zničí kněžice. A podobně.

Krasec Lamprodilla festiva (Zdroj: wikipedia, autor: Siga, CC BY-SA 2.0)
Krasec Lamprodilla festiva (Zdroj: wikipedia, autor: Siga, CC BY-SA 2.0)

Roli navíc hraje i oteplování klimatu, které umožňuje pěstování více druhů exotických rostlin, s nimiž si ovšem importujeme i jejich choroby a škůdce. Oteplení přitom přináší vhodné podmínky pro jejich usazování v naší české kotlině a další šíření. A jelikož tyto škodlivé organismy obvykle nemají v našich podmínkách přirozené nepřátele, mohou velice rychle výrazně narušit biodiverzitu. Patogeny se k nám často dostanou spolu s infikovanými sazenicemi i osivem, účinné metody přímé ochrany přitom většinou neexistují. Noví škůdci dokonce mohou vykazovat odolnost vůči běžně používaným chemickým přípravkům. Je proto zásadně důležitá jejich rychlá detekce a prevence.

Vrtule ořechová dovede zničit celou úrodu vlašských ořechů (Zdroj: Shutterstock)
Vrtule ořechová dovede zničit celou úrodu vlašských ořechů (Zdroj: Shutterstock)

Nebezpečná exotika a Rostlinolékařský portál

Vůbec nemusí jít jen o dovoz patogenů z jiných zemí EU v rámci šengenu, nýbrž i z vyloženě exotických, vzdálených zemí. Úřady proto varují: NEVOZTE SI DOMŮ ROSTLINY ZE SVÝCH ZAHRANIČNÍCH CEST, NAKUPUJTE ROSTLINY A SEMENA Z OVĚŘENÝCH ZDROJŮ, OPATŘENÉ ROSTLINOLÉKAŘSKÝM OSVĚDČENÍM. Za účelem detekce a prevence nových patogenů vznikl kromě jiného Rostlinolékařský portál, který provozuje ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Kdokoli má zájem zde najde podrobné popisy a fotogalerii všech u nás se vyskytujících škodlivých organismů včetně plevelů. Navíc i komplexní informace o metodách jejich sledování a ochrany rostlin.

Rostlinolékařský portál je registrován Úřadem průmyslového vlastnictví jako ochranná známka pro zemědělské, zahradnické a lesnické služby, informování o škodlivých organismech rostlin a možnostech ochrany proti nim. Zahrnuje aktuální informace o výskytu škodlivých organismů, prognózy výskytu, informace o jejich rezistenci vůči účinným látkám přípravků na ochranu rostlin a informace o povolených přípravcích na ochranu rostlin a pomocných prostředcích.

Rostlinolékařský portál zpřístupňuje široké veřejnosti informace, které by měly usnadnit orientaci ve složitých otázkách ochrany a zdraví rostlin. Včetně návaznosti na nové požadavky plynoucí z legislativy. Nabízí přehledné informace a fotografie zemědělských plodin a okrasných rostlin, jejich poruch, chorob či škůdců, včetně dostupných přípravků na ochranu rostlin. Najdete zde i řadu dalších informací, např. k pěstebním opatřením, růstovým fázím plodin, mapám aktuálního výskytu škodlivých organismů (ŠO), kalendář monitoringu, informace o možnostech regulace plevelů, včetně certifikovaných metodik výzkumných ústavů.

Larvy vrtule ořechové (Zdroj: Shutterstock)
Larvy vrtule ořechové (Zdroj: Shutterstock)

Rostlinolékařský portál poskytuje komplexní data z výstupů monitoringu ÚKZÚZ, a to nejen z vizuálních kontrol porostů, ale i z monitorovacích zařízení jako např. světelných lapačů (sledování hospodářsky významných druhů můr), sacích pastí (hospodářsky významné druhy mšic; formou Aphid Bulletinu) nebo lambersových misek (mšice v sadbových bramborách), včetně výstupů průzkumů rizikových (karanténních) škodlivých organismů.

Mimo informací z pozorování je možné sledovat i teplotní modely ve formě hodinových či denních dat sítě Meteorologických stanic zveřejněných v samostatném modulu. Data lze pak následně využít pro predikci výskytu škodlivých organismů.

Každý uživatel také může zaslat dotaz týkající se podezření na karanténní škodlivý organismus, čímž může pomoci odhalit přítomnost a šíření nepůvodních či karanténních druhů, které mohou významně narušit ekosystém a biodiverzitu ČR. Na stránkách najdete i seznam odborných poradců včetně kontaktů.

Masivní napadení mšicemi (Zdroj: Shutterstock)
Masivní napadení mšicemi (Zdroj: Shutterstock)

Agromanual.cz

S aktuálně pozorovanými invazními druhy vás také seznámí stránky agrumanual.cz, konkrétně část webu zabývající se řešením škůdců, chorob a plevelů.

Najdije.cz

Velmi přínosné jsou také stránky najdije.cz, kde se může veřejnost dokonce zapojit k monitorování výskytu nových invazních druhů organismů. Vyloženě jsou zde vyhlášené pátrací akce po konkrétních druzích. Konkrétně jde o slunéčko východní, kněžici mramorovanou, kněžici zeleninovou, vroubenku americkou, sršeň asijskou, vrtuli rakytníkovou, vrtuli ořechovou, voskovku zavlečenou, tmavku švestkovou, čalounici, zavíječe zimostrázového, nepůvodní druhy kutilek a hlemýždě kropenatého. Staňte se občanským vědcem a zapojte se do pozorování a zaznamenávání výskytu invazních druhů.

Pomůžete dokumentovat přítomnost a šíření nových invazních druhů v místě, kde žijete, nebo se právě pohybujete. Přispějete k pochopení mechanismu šíření nepůvodních invazních druhů a jejich vlivu na společenstva, k ochraně biodiverzity, tvorbě legislativy a řešení vážných problémů spojených s invazními druhy.

Zdroj: eagri.cz, agromanual.cz, najdije.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz