Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Hnojiva, výživa, nasvícení, speciální zálivky. Pěstování pokojových rostlin se v posledních letech stává z oddechové záležitosti docela silně soustředěnou činností. Chcete se k ní taky připojit, ale máte pocit, že je to na vás trochu moc komplikované? Nebojte, stačí jen vnímat svět kolem sebe pohledem rostlin.
Ne všechny pokojové rostliny, které se teď chystáte přesadit, to skutečně potřebují. Ušetřit můžete na práci, kterou do nich hodláte investovat. A taky na substrátu, hnojivech nebo rosení. Většinou to totiž není zapotřebí.
Minimalistické, organické, oplývající životem. Jsou svěží, originální. A hlavně bez květináčů. Kokedamy, mechové koule, jsou pořád v módě. Pokud chcete letos vyzkoušet něco nového, je jaro tím nejlepším časem, kdy s nimi začít.
Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je krásné hobby. Pozorovat výsledky mistrů pichlavého pěstitelství, to je zábava na dlouhé hodiny. Pro nepoučené laiky, kteří by do těch tajemství chtěli proniknout hlouběji, tu ovšem existuje pár překážek. Například ty ostny.
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Mnoho z nás vnímá 14. únor jako svátek všech zamilovaných. A také milostných kýčů. Přesto je možné obdarovat milovanou bytost i něčím, co doslova vezme u srdíčka a přesto o kýč nepůjde. Nemusí to být zrovna drahý puget růží. Srdíčková voskovka totiž tvoří lístky v podobě zelených srdíček, která lze zasadit, zapustí kořínky a na světě jsou ROSTOUCÍ SRDÍČKA.
Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
O tradičních vánočních rostlinách včetně kvetoucích pokojových květin se toho píše každý rok před Vánoci spousta. Ale co zkusit něco netradičního? A třeba i jako dárek pro milovnici sukulentů? Tučné růžové lístky, které vypadají jako drobné jazýčky, určitě neurazí.
O brambořících je známo, že vydrží déle pěkně kvést v chladnějším prostředí. Dříve se proto pěstovaly v meziokenním prostoru špaletových oken, ta však bohužel většinou ustoupila modernějším výplním stavebních otvorů. A odnesly to právě bramboříky. Přišly o svá ideální stanoviště. Ovšem existují i mrazuvzdornější druhy a odrůdy, které bez problémů přežijí v zahradách naše zimy. Některé pak kvetou na jaře, jiné v létě a další od konce léta do podzimu.
Existuje více druhů u nás běžných pokojových rostlin, které vám pomohou s vlhkostí v bytě. Jednoduše tak, že ji dovedou v poměrně velkém objemu pohlcovat. O jaké druhy jde a jaké je tajemství jejich schopností? Proč ale nemohou být jediným zázračným řešením?
Nejčastěji jde o jakýsi bílý povlak na povrchu pěstebního média. Může i páchnout, bohužel je ale největším problémem chřadnutí a odumírání pokojových rostlin. Plísně. Neklamný znak, že něco děláme špatně. Někdy je to důsledek přelévání rostlin, jindy nesmyslného přihnojování něčím, v čem plísně výborně prospívají a šíří se. Třeba kávovou sedlinou, lidově se říká lógrem. Ale může také jít pouze o vysrážené soli, pokud jsme dlouho nepřesazovali a často hnojíme. Jak tomu zabránit?
Složky růstového média pro pokojové rostliny jsou rozmanité. Umí pomáhat až zázračně, ale taky umí trochu pozlobit. Fintou je, že nejlépe fungují dohromady. Smíchané ve správném poměru. Jeho složení ovšem budete muset odhalit sami, my vám můžeme jen poradit.
Kontejnerované vánoční stromky mají svůj smysl. A dokonce si takové můžeme vypěstovat i sami. Zbytečných semenáčků jsou plné lesy, navíc ani nemusíte loupit, malé sazeničky stojí v lesních školkách pár korun. A prý o ně není poslední dobou extrémní zájem. Ba naopak. Pokud si ale chcete už pěkně rostlý, velký kontejnerovaný stromek koupit, je třeba přemýšlet. Opravdu budete vědět, jak se k němu chovat, aby vydržel mnoho Vánoc? Opravdu ho máte kromě pár svátečních dní kam dát?
Určitě do květináčů pokojových rostlin nepoužívejte obyčejnou hlínu, samotný kompost, nebo dokonce hnůj. Taky tomu, co dovnitř dáváte, raději neříkejte substrát. To je prý dost nepřesný termín. Správně se prý nazývá růstové médium. A co ještě chytrého se dnes řeší mezi květináči?
