Proč mít v zahradě trnku?

Trnka obecná (Prunus spinosa), jinak též slivoň trnka nebo slivoň trnitá, je listnatý keř, případně i malý strom, který dorůstá obvyklé výšky až 2 metry (výjimečně až 5 m). Domovinu má v Evropě, Asii a severní Africe. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae), která je sice známa velkou různorodostí v morfologii květních orgánů, přesto je ale dobře vyhraněnou a monofyletickou skupinou. Dělí se na 3 podčeledi (Dryadoideae, Rosoideae a Spiraeoideae) a právě do podčeledi Spiraeoideae náleží rody s malvicemi a peckovicemi.

Představujeme trnky

Na větvích trnky najdeme trnité výběžky tmavošedé barvy, takzvané kolce. Výběžky vznikají přeměnou postranních větviček. Mladé větve jsou zelené a ochlupené, později získají barvu červenohnědou až tmavě šedohnědou. Jsou velmi tvrdé a houževnaté. Listy trnky jsou dlouhé 2 až 4 cm a široké 1 až 2 cm. Vyrůstají na 2 až 10 mm dlouhých řapících, které mohou být mírně ochlupené. Čepel listů je oválná až podlouhle vejčitá. Listy jsou tupé, někdy přišpičatělé, zakončené klínovitou bází. Mohou být lysé, případně na spodní straně chlupaté. Okraj čepele bývá vroubkovaně zubatý. Na větvích listy vyrůstají střídavě, často jsou uspořádány spirálovitě a většinou raší až po odkvětu.

Krása trnkových květů

Květy má trnka bílé, stopkovité a pětičetné. Tato dřevina vykvétá brzy na jaře (březen a duben), načež kvete opravdu bohatě a je v tu dobu ozdobou přírody a zahrady. Keře trnky učarují půvabnými sněhobílými květy, které vám zjara dopřejí téměř pohádkovou podívanou.
Květy mají průměr až 1,5 cm, mohou vyrůstat jednotlivě, většinou však rostou v převislých okolících. Z oplodněných květů se na krátké a relativně tlusté plodní stopce vyvíjejí kulovité peckovice o velikosti 10 až 15 mm. Plody nazýváme trnky, případně prunélky. Zpočátku jsou zelené, po dozrání modročerné, ojíněné voskovou vrstvou, dužina si však zachovává zelenou barvu. Ve středu každého plodu je asi 9 mm dlouhá a 6 mm široká pecka obsahující semeno. Okolní dužina je od pecky jen těžce oddělitelná.

Kdy trnky dozrají

Trnky dozrávají od října do listopadu a vydrží na keřích přes celou zimu, tedy pokud je neočeše ptactvo. Trnky chutnají trpce kysele, nejchutnější jsou poté, kdy přejdou mrazem. A to samozřejmě vědí i ptáci.

Trnky zdravé a chutné, nejen kyselé a trpké

Zásadní jsou zdravotní účinky trnek. Pokud nechceme, aby nám tyto plody sklidili ptáci, můžeme je sklidit ještě trpké, před přemrznutím, načež je uskladníme v mrazáku. Trnky můžeme jíst po přemrznutí syrové, ale také z nich vyrobíme výborné víno, likér či pálenku. A pokud si uděláte čaj z květů trnky, jejich flavonové glykosidy a třísloviny pomáhají při zácpě a nachlazení a mají mírně močopudné účinky. Trnky jsou vhodné také ke konzervaci a výrobě džemů.

Další využití trnek

Historicky se šťáva z trnek používala k barvení látek, kterým dávala po několikanásobném vyprání trvale světle modrou barvu. Přadleny též žvýkaly trnky pro podporu tvorby slin, které využívaly při vlhčení niti, když předly.

Kam s trnkovými keři v zahradě

A kam v zahradě trnku umístit? Výborně bude fungovat v živém plotu, ale i jako solitér, případně může být větrolamem. Dobře roste na slunci i v polostínu a nevadí jí sucho ani mráz. Prostě se o ni vůbec nemusíme starat, dobré je pouze občasné zastřihnutí. Jinak trnky nevyžadují postřiky ani hnojení. Díky svým dlouhým kořenům, které tvoří mnoho výhonů, ale též díky vysoké odolnosti vůči nehostinným podmínkám trnka vyniká v obsazování nových stanovišť. Z nich vytěsňuje bylinnou vegetaci a často vytváří rozsáhlé houštiny.
Růstových vlastností trnky se v přírodě i zahradách též využívá na různých svazích a náspech, které díky svému rozsáhlému kořenovému systému efektivně zpevní. Tradičně bývá také vysazována jako hranice pro zadržování dobytka, před kterým je chráněna díky svým ostrým kolcům a tuhým větvím.

Tvrdé dřevo i osobitý ekosystém

Dřevo trnky je těžké a tvrdé. Má hnědočervené jádro a načervenalou běl. Je vhodné k soustružení a používá se k výrobě odolných holí.

Trnka je též vynikajícím prvkem ekosystému, jelikož na sebe váže včely, motýly i ptáky. Mnozí si rádi udělají v hustých a pichlavých větvích hnízdo. Například ťuhýk a strnad. Motýli i včely si pro změnu pochutnají na sladkém nektaru květů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com