Proč některé mrazuvzdorné rostliny nepřežijí zimu Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Pokud si do zahrady pořizujte trvalku či dřevinu a máte od prodejce zaručenou informaci, že jde o mrazuvzdorný druh či kultivar, ještě to vůbec nemusí znamenat, že mráz přežije. Obzvláště to pak platí pro rostliny mladé, které ještě dostatečně neprokořenily.

Již od konce léta se začínají na zimu připravovat veškeré u nás v přírodě, zahradách a parcích rostoucí listnaté dřeviny. To znamená, že od konce léta začínají zpomalovat a poté ukončovat svůj růst a jejich dřevo vyzrává. A skutečně pouze vyzrálé větve a výhony jsou schopny zimu přečkat včetně především silných mrazů. Proto je zásadním krokem číslo 1 přestat již od konce léta přihnojovat, jako minerál zcela odepsat dusík a zaměřit se na draslík a případně ještě fosfor, což jsou prvky, které podporují právě vyzrávání dřevin. Končíme též v tuto dobu s vydatnou zálivkou, zaléváme pouze za déle trvajícího sucha a jinak to necháme na dešti.

Opravdu největším nepřítelem vyzrávání dřeva je již zmíněný dusík, jelikož podporuje prodlužovací růst. Obzvláště u druhů, které nejsou původní, je pak vyloženě nebezpečný, tedy od konce léta do zimy. A vůbec se nespoléhejte na to, že konkrétní cizokrajný druh roste v oblastech svého původu v ještě větších mrazech, než panují u nás. Že je dřevina mrazuvzdorná ještě neznamená, že přečká i naše zimy, které mají svá specifika. Mrazuvzdornost (resp. zimuvzdornost) totiž není pouze o odolnosti vůči mrazu.

Zimovzdornost je kromě mrazu ovlivněna i podmínkami stanoviště, vlastnostmi konkrétních rostlin, vlhkostí a schopností půdy zadržovat vodu a nakonec může do života rostlin naopak negativně zasáhnout i prudké zimní slunce. Zásadní přitom je, jak se dovede konkrétní rostliny (resp. rostlinný druh) přizpůsobit období vegetačního klidu a tomu právě odpovídají klimatické podmínky země původu.

Aby tedy mrazuvzdorné rostliny zimu přežily, potřebují být v relativním suchu (sukulenty dokonce v naprostém), jelikož se nedovedou zbavit přebytečné vody a ta při zmrznutí doslova roztrhá rostlinná pletiva. Nebezpečí dokonce číhá i u velmi odolných druhů, jelikož právě ty mohou mít kratší dormanci a stačí pak rychlá obleva, narašení, pozdní mrazíky a je po rostlinách.

Prostě často je větším viníkem než mráz vysoká vlhkost, oblevy a prudké slunce, které rostliny dovede i pěkně popálit. Problematická je i pozdní výsadba mladých dřevin. Když si nejste jisti, že dovedou dostatečně zakořenit, nekupujte je a počkejte si až na jaro. Pokud jsou rostliny v mobilních nádobách, nechte je v nich přezimovat v chladu a suchu, na rozumně prosvětleném místě (ve tmě nepřežije žádná).

Pokud pak přijdou dokonce extrémní mrazy, neřku-li holomrazy, kdy nejsou sněhem ani námi provedenou mulčí či jiným zákrytem chráněny krčky rostlin, mohou být poškozené i druhy tuzemské. Tedy druhy, které byly šlechtěním adaptovány na naše podmínky. U choulostivějších druhů je proto třeba zajisti především ochranu krčků již na podzim, případně u mladých rostlin obalíme i větší část kmínku. Do průsvitné textilní netkané fólie (bílé) pak můžeme svázat stromek celý. Materiál musí být vždy prodyšný. Před zimou pak neprovádějte řez, ale počkejte si až na začátek jara po vyrašení pupenů.

Důležitá též může být opora před polámáním v případě nadměrné sněhové nadílky a nebo námrazy. To je však již na citu a odhadu každého zahradníka a navíc lze zasáhnout poměrně včas i dodatečně. Například sledováním předpovědí počasí, pokud jsme to nestihli ještě před zimou. Obvykle platí u ovocných dřevin, že nejvíce jsou ohrožené ty větve, které běžně chráníme před zlomením, pokud jsou obalené plody. U okrasných dřevin je to třeba odhadnou a mnohdy stačí svázání větví.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com