V srdci Vysočiny, na rozlehlém poli u Mrákotína, stojí strom, který se stal nejen symbolem odolnosti přírody, ale i příkladem komunitního ducha a hrdosti. Hruška v širém poli, která přežila vše od kolektivizace po neodborné zásahy, nyní překračuje hranice a stává se jedním z patnácti finalistů prestižní soutěže Evropský strom roku 2024.
Začalo to jezuitským mnichem Ferarim, který když spatřil poprvé nádherné květy mučenky, připomněly mu trnovou korunu a okvětní lístky pro změnu symboliku deseti apoštolů, kteří byli u Kristova ukřižování. Latinský název Passiflora proto vznikl spojením slov utrpení (passio) a květ (flos). Květ utrpení. Ovšem skutečné utrpení květy mučenek nepřináší, naopak opojnou krásu a po dozrání bobulovitých plodů i chuť. A dokonce též zdraví. Zlepší náš spánek a pomohou nám se závislostí na nikotinu.
Nenápadný kociánek dvoudomý vystřídal v roce 2024 výrazný krasavec. Rostlina roku 2024, kosatec sibiřský, je u nás původním druhem, byť nese ve svém jménu slovo sibiřský. Teritoriem jeho přirozeného výskytu je ohromná eurasijská plocha od střední Evropy až po jezero Bajkal na Sibiři.
Tvarem své koruny a zdobnými listy radermachera hravě strčí do kapsy jiné tropické a subtropické druhy, které v bytech běžně pěstujeme jako pokojové rostliny. Pěstovat ji lze dokonce i jako bonsaj. Rozšiřte svou sbírku pokojovek, respektive pokojových miniatur dřevin.
Převislé rostliny, návrat kaktusového šílenství čili kaktusy barevné i v aranžmá, ale i výrazná struktura a pestrost listů a také příjemné pozdravy z Japonska v podobě kokedam. To jsou hlavní trendy pokojových rostlin pro rok 2024. Inspirujte se.
Superlativy někdo zbožňuje, a je proto pravidelným zákazníkem bulváru. Jiní si jen odplivnou. Jenže když zrovna nejde o senzace z lidské říše, zájem klesá. Přitom je princip úplně stejný. Některá rostlina je v něčem největší, jiná nejmenší, některá nejstarší, jiná nejnebezpečnější. Nikdy se však nebudou zlobit, když o nich "jejich" pravdu někdo zveřejní. Prostě je to tak. A napořád, tedy dokud konkrétní druh nevymře. Které fantastické rostliny by určitě neměly ujít vaší pozornosti? Některé jsme pro vás vybrali.
PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.
Eukalyptus neboli blahovičník je keř až extrémně vysoký strom. Blahovičníky rostou ve své domovské Austrálii a Tasmánii ve stovkách druhů (cca 700). Potřebují hodně sluníčka a hlavně také vody, proto se také v tropech používaly k vysušování močálů. Rostou velmi rychle, co je však hlavní, v interiérech příjemně osvěžují vzduch a dokonce svou mentolově citrónovou vůní zlepšují naše zdraví, pokud je pěstujeme jako pokojové rostliny. A pokud mnete mezi prsty list, uvolňuje se vůně až božsky opojná.
Proč přesazovat pokojové rostliny již na konci zimy a nečekat s tím až na jaro? Vždyť jde o typickou jarní práci. A pokojovky přece v zimě ještě odpočívají, spí. Jenže právě to je hlavní důvod předjarního přesazení, kterým rostlinám prospějeme nejvíce.
Že lesy vůbec nejsou jedním celkem dokazují vlastnická práva. Kromě větších vlastníků vlastní přibližně 300 tisíc lidí jako fyzické osoby (drobní vlastníci) kus lesa o výměře do 50 hektarů. Celkem jde o přibližně 350 tisíc hektarů lesů, jejichž majitelé se na své lesní pozemky dívají vlastní optikou. Anebo se často vlastně vůbec nedívají, případně jen trochu. Jak dopadl aktuální průzkum “Les očima drobných soukromých vlastníků“?
Do zahrady si je nepořídíte, jde o rostliny tropické, nemusíte proto mít strach, že by za rok překonaly plot mezi vámi a sousedem a porušily tak pravidla občanského soužití podle nového občanského zákoníku. Skutečně však chodící palmy existují, jen se vědci nemohou shodnout, proč vlastně chodí, tedy mění své stanoviště. Mnozí dokonce dosud nevěří, že vůbec chodí.
Rostlinu roku vyhlašuje Česká botanická společnost od roku 2021, kdy zvítězila vzácná zemní orchidej vstavač kukačka. V roce 2022 pak tento skvost zastoupil neméně krásný a vzácný hlaváček letní a letos zvítězil půvab z nejjemnějších- kociánek dvoudomý. Titulem rostlina roku chce ČBS upozornit širokou veřejnost na významné, ohrožené či jinak zajímavé druhy naší květeny. Určitě chce také vybízet k zájmu o rostliny, jejich sledování a praktické ochraně.
Pěstovat bylinky a dokonce v interiéru není vůbec žádná věda. Je třeba si jen uvědomit, že většina z nich jsou rostlinami suchých půd a rumišť, že proto nevyžadují mnoho vody a ani živin. Ale jsou samozřejmě i výjimky a existují různé způsoby pěstování. Třeba čerstvé a křehoučké zelené výhonky cibule nám ochotně porostou i ze zásobních orgánů (cibulí) ponořených z části ve vodě. A skutečně lze mnohé byliny pěstovat i hydroponicky.
Ekolog Thomas Crowther dlouho počítal. Totiž stromy. A počítal tak dlouho, až se dopočítal ke známostem a nakonec i vědeckému týmu, který si dal za úkol spočítat stromy na planetě. Kolik je na Zemi stromů totiž nikdo nevěděl a dostupné údaje byly velmi zavádějící.
Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.
Lagenárie, na první pohled tykev, třeba cuketa či dýně, ve skutečnosti však zcela odlišný druh pouze patřící do čeledi tykvovité. Mylně se o této zelenině tvrdí, že pochází z indického subkontinentu a stejně tak mylně se jí říká indická okurka. Ve skutečnosti je to jedna z vůbec prvních domestikovaných plodin, kterou konzumujeme i používáme k výrobě předmětů denní potřeby již cca 10000 let. A možná i mnohem déle.
Je možné přežít vánoční svátky bez toho, abyste museli na veterinární pohotovost? Teoreticky možné to je, i když člověk míní a kočky mění. Spoustě z těch možných rizik se dá předcházet, a řada katastrof vlastně není až tak nebezpečných.
Nadace Partnerství spustila kampaň Umělci pro stromy. V ní zájemci mohou koupí reprodukce obrazu od trojice českých autorů podpořit výsadbu stromů v krajině. Získané peníze totiž poputují do veřejné sbírky Sázíme budoucnost, za kterou stojí právě Nadace Partnerství. Prostřednictvím iniciativy Sázíme budoucnost financuje vysazování stromů mimo les.
Ať již vzrostlí jehličnatí jedinci v zahradách a parcích, tak konifery, čili jehličnany zakrslé, nemusí přežít zimu ve zdraví. A lámání větví pod těžkým sněhem a ledem je vlastně to nejmenší, co se jim může stát. Často zahrádkář na jaře usoudí, že konkrétní stromek v zimě zmrzl, je to však omyl. Nezmrzl, nýbrž uschnul. Vůči silným mrazům jsou jehličnany geneticky vybavené, ale vůči suchu jen částečně. A pokud v zimě pravidelně nepadá sníh a netaje, z promrzlé půdy ani nemohou svými mělce uloženými kořeny vodu získávat. Když pak přijde obleva a nemá co roztát, je nezbytné zalévat.
Prodražit se může sběratelská vášeň, touha po zisku i neznalost. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů z dovolené, ve druhém případě o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se však může i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s tím "dovolením" totiž vlastně vůbec není pravda.
