Botanická zahrada v sopečném kráteru Bandama je největší venkovní botanickou expozicí v Evropě, respektive expozicí patřící evropskému státu. Byť řadíme Kanárské ostrovy k Africe, náleží Španělsku a platí se zde eurem. Určitě návštěvu této zahrady při své dovolené na Kanárských ostrovech nevynechte, jde o perlu krajiny zvané kanárské Toskánsko. A při té příležitosti ochutnejte i místní “sopečné“ víno.
Kanárské ostrovy nabízí kromě turistiky v sopečné krajině a odpočinku na slunných plážích i zajímavou flóru. Na světě nejznámější je zřejmě místní fascinují í endemit, kterému se říká věž klenotů, překvapí však i mnohem menší rostlinky. Například margaritky, tedy správně kopretinovec dřevnatý. Škálu barev a odstínů nabízí tato kvetoucí krása neskutečnou.
Na pěstování okurek není nic až tak těžkého. Zádrhel může nastat tam, kde se k nim přiblíží určité druhy rostlin. Takové, s nimiž se moc v oblibě nemají. Patří mezi ně některá zelenina, bylinky, ale i jiné druhy, třeba slunečnice.
Dračík, jinak také česky jenotina, je původně americký rostlinný rod, jehož zástupci se hojně vyskytují i na skalkách a záhonech našich zahrad. Důvod je jasný, jde o nádherně kvetoucí rostliny, které mají nízké nároky na zálivku a živiny. A jelikož rod zahrnuje více jak 250 druhů a tomu odpovídající množství šlechtěných kultivarů, je opravdu z čeho vybírat.
Řady chyb se dopouštíme nevědomky, nebo z neznalosti jiných možností. Téměř dokonale to platí pro trávníky. Za to, aby vypadaly opravdu dobře, totiž musíte tvrdě platit. Pravidelnou údržbou, provzdušňováním, sekáním, hnojivy, doséváním, vodou. Přitom to jde i jinak.
Mezi subtropické a tropické přenosné rostliny, které vás budou bavit vzrůstem i květem, rozhodně patří tevécie peruánská. A vsaďte se, že se už vaše první návštěva zeptá: „Co je tohle za divný oleandr?“
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
Kdo se do hortenzií zamiluje, je ztracen. Provázet ho mohou celým životem. Od narození třeba jako do vázy řezaná výzdoba při oslavě křtu, přes hry v zahradě okolo nádherně kvetoucích keřů, až po vázanou svatební kytici a podzimní sušené květinové aranže. Kdo chce, aby mu hortenzie kvetly krásně modře, najde na internetu spoustu rad a návodů, některé pravdivé, jiné spíše šarlatánské. Jedno je však jisté, jde o výjimečnou, neobvyklou vlastnost rodu. Nevěříte?
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Řeknete si: „Slunečnice a v dubnu. Co je to za nesmysl?“ Jenže není, právě od konce března je totiž vhodná doba na výsev semínek a rychlení sazenic, které přesadíme ven až po půlce května, kdy bude větší jistota teplého počasí a hlavně by již neměly hrozit mrazíky.
Snaha postarat se o hladký vstup rostlinek do života od samého počátku, tomu rozumíme. Péčí je chceme zaplavovat už od semínka. Čemu se ale rozumět nedá, to jsou vyhřívací podložky a rohože, využívané při klíčení. Ne že by nefungovaly. Jen jsou zbytečné.
Výsledky testu životaschopnosti semen vodou trochu připomínají ordály (ordálie), tedy boží soudy s údajnými čarodějnicemi. Také totiž odsuzuje nevinné. Celá metoda má nejspíš nějaký praktický základ v historii, ale správný postup provedení si už nikdo dávno nepamatuje.
Skarifikace i stratifikace zní už jen na poslech jako dost nepříjemné věci. Jako něco, co sami zažít nechceme. Ale nebojte, je to docela v pořádku. Semena některých vysévaných rostlin se bez nich dost často neobejdou, potřebují je. V obou případech jde o žádoucí proces, který má – odlišnými způsoby – narušit obal semen, a tím jim usnadnit a urychlit klíčení.
Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Prověřit životaschopnost semen, která se vám za léta nastřádala v krabici od bot, není nic těžkého. Spolehlivou metodou, kterou můžete bez obtíží vyzkoušet doma, je test klíčivosti. Stačí na to ubrousek a uzavíratelný sáček. Tenhle experiment má svůj význam pokaždé, když chcete otestovat své osivo. Budete mít jistotu, že stihnete vysít včas, a jaká semínka je třeba raději dokoupit.
Nenápadný kociánek dvoudomý vystřídal v roce 2024 výrazný krasavec. Rostlina roku 2024, kosatec sibiřský, je u nás původním druhem, byť nese ve svém jménu slovo sibiřský. Teritoriem jeho přirozeného výskytu je ohromná eurasijská plocha od střední Evropy až po jezero Bajkal na Sibiři.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
