Chcete poznat invazivní druhy rostlin a živočichů, na které můžete narazit v naších zahradách, polích, v přírodě, ale také doma? Jak se invazním druhům bránit? A věděli jste, že správně se o takových druzích říká "invazní", nikoli "invazivní"?
Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.
Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.
Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.
Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Hledáte vhodnou půdokryvnou rostlinu, která bude kvést a plodit po celé léto? Může dokonce připomínat jahody, tedy jahodníky. Ale chutných plodů se nedočkáte, i když vypadají až tak lákavě, že někomu určitě způsobí průjem a nevolnost. Jahodka indická prostě není jahoda a s tím je třeba počítat.
Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Znáte největší organismus na světě? Jde o jediný trs hub, který je velký jako menší české město. Objeven byl náhodně v roce 1998 v oregonském národním parku Malheur National Forest při snaze vědců odpovědět na otázku, proč v této oblasti masivně hynou smrky. A pachatel? Václavka smrková rostoucí z místních stromů, ale s kořeny zapuštěnými do země.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?
Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.