Invazní druhy - ČESKÉSTAVBY.cz

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Strunovec. Děsivý vetřelec, který vyžírá, ovládá a zabíjí své hostitele

Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.

Nejezte slimáky aneb recept proti plžům, který se nepovedl

Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.

Nepřátelé na život a na smrt mezi rostlinami v zahradě. Které se mezi sebou nesnesou a naopak?

Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.

Našli jsme v zahradě housenku likvidující stromy. Jak bojovat s drvopleněm obecným?

Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.

Škůdci dovedou v zahradách napáchat pohromu. Poznáte v našem kvízu ty nejúpornější?

Živočišní škůdci dovedou zhoršit zdravotní stav rostlin v zahradách i domácnostech. Zatímco doma se nemusíme na svých pokojovkách obávat slimáků včetně plzáků španělských, mohou nám vypiplávané rostlinstvo poškodit a zahubit třeba mšice, molice, svilušky, třásněnky a puklice. Stejně jako v zahradě.

Kvíz: Co roste nejčastěji ve vašich trávnících? Poznáte druhy žádoucí i nechtěné?

S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.

Lákají vás trávníky a louky? Pozor na sametku podzimní, poštípe vás

Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.

V nejjedovatější zahradě světa se ročně otráví desítky lidí. Za zády průvodců

Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.

Jak přilákat slunéčka sedmitečná, likvidátory mšic, na svou zahradu?

Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.

O zahradách a druzích původních rostlin. Jsou vážně zapotřebí víc, než druhy nepůvodní?

Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.

Rostlina roku 2025 je invazní. Česká botanická společnost vybrala nebezpečný starček úzkolistý

Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.

Jahodka indická. Jako by jahodě z oka vypadla, ale není jedlá

Hledáte vhodnou půdokryvnou rostlinu, která bude kvést a plodit po celé léto? Může dokonce připomínat jahody, tedy jahodníky. Ale chutných plodů se nedočkáte, i když vypadají až tak lákavě, že někomu určitě způsobí průjem a nevolnost. Jahodka indická prostě není jahoda a s tím je třeba počítat.

Potravinoví moli do kuchyně přijdou většinou z obchodu. Jak vypátrat, odkud se líhnou?

Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.